Její soud vychází z rozpočtu na letošek, který koalice lehce schválila. Menšinová opozice se totiž na protest proti jeho skladbě, vzdala práva hlasovat.

Do rozpočtu totiž koalice zařadila i čtvrtmiliardovou půjčku. Tu radnice potřebuje pro realizaci svých záměrů. Většinu z nich musí zaplatit z rozpočtu. „Benešov promeškal dobu, kdy bylo možné dotace získat,“ tvrdí starosta Petr Hostek při obhajobě zadlužení města. „Je konjunktura, tak kdy jindy „nakopnout“ výstavbu a rozvoj města, když ne teď?“ míní.

Úvěr otevřený pět let město vyčerpat nemusí. Kritici ale připomínají, že k tomu nemělo vůbec dojít. „Úvěr si beru až v okamžiku, kdy nutně potřebuji něco opravit nebo napravit. Taková situace tu není,“ míní někdejší místostarosta Benešova Tomáš Podhola.

Opozice nekritizovala jen dosud nepoznané zadlužení, ale také skladbu rozpočtu. V něm hrají bezprecedentní část provozní výdaje. Ty má Benešov také rekordní – přes 411 milionů korun.  „Provozní výdaje města se nesmyslně zvýšily a tak i těch sedmnáct milionů korun, které bude muset Benešov splácet na úvěr, budou jeho chod neúměrně zatěžovat,“ upozornil Roman Tichovský.

Městu tak podle opozice bude hrozit i to, že si bude muset na svůj vlastní provoz půjčit další peníze. Už také proto, že nezanedbatelnou částí provozních výdajů, jsou i rostoucí náklady mezd úředníků. Těch má město už 170, což je proti roku 2013 dvakrát tolik. Letos na mzdách úřad utratí zase o téměř 19 milionů korun víc. Stát na tuto část benešovského rozpočtu přepošle ale jen 16,5 milionu. „Stát na nás neustále přesouvá další povinnosti,“ vysvětluje starosta Petr Hostek bobtnání úřadu i zvyšování nákladů jeho provozu a jako příklad dává zvýšení administrativy v dopravě a výstavbě.