Příběh letců je o to smutnější, že se odehrát krátce před německou kapitulací. Blížil se sice závěr války, ale konec to onoho 19. dubna 1945 rozhodně ještě nebyl. Také proto vyslalo americké válečné letectvo 490. skupinu bombardérů 8. letecké armády USAF vyzbrojenou letouny Boeing B-17 Flying Fortress do protektorátu Čechy a Morava na misi nad průmyslový Aussig an der Elbe v Sudetech, tedy Ústí nad Labem.

Některé z bombardérů se ale přiblížily až k Praze a německá protivzdušná obrana s prvními proudovými stroji Messerschmitt Me 262 startujícími z pražské Ruzyně, čtyři americké letouny vyřadila z boje. Jeden z nich se zřítil na Sedlčansku a na padácích se z něj zachránili tři letci.

Dalšímu ze zasažených strojů s hořícím motorem velel Robert A. Norvell. Ten dal posádce povel opustit stroj a s pilotem dál pokračovali v sestupném letu na západ, i když hrozilo, že stroj ve vzduchu každou chvíli exploduje. Robert A. Norvell válku nakonec přežil a přijel se podívat i do Konopiště, kde vznikl pomník teprve v roce 2003.

Takové štěstí ale neměl žádný z jeho šesti spolubojovníků. Jeden z nich přistál na padáku u Heřmaniček, ale zastřelili ho maďarští vojáci. Zbytek posádky se snesl do prostoru cvičiště SS u Benešova. Tam pět Američanů chytili esesmani a převezli do Konopiště, kde je zavřeli v garáži velitelství cvičiště SS společně s třemi letci od Sedlčan.

Při výslechu se nacisté dozvěděli také to, že letci bombardovali Ústí nad Labem. Právě tam měl naneštěstí rodinu zástupce velitele cvičiště Otto Hauptricht. A nejspíš to rozhodlo o osudu letců. Narychlo sestavená popravčí četa osm mladých mužů postřílela v místě dnešního pomníku ještě týž den. Těla pak Němci ukryli pod hnůj u nedalekého Váňova statku, což je dnes slepičárna firmy Mydlářka.

Nedůstojně uložené mrtvoly vojáků byly objeveny teprve téměř půl druhého roku po konci války, v prosinci 1946. V lednu následujícího roku byly pak exhumovány a převezeny k pohřbeni s náležitými poctami na vojenský hřbitov Neuville en Condros v belgickém Strassbourgu. Konopišťský pomník z posázavské žuly symbolizuje křídlo letounu a jeho vznik inicioval první benešovský polistopadový starosta Mojmír Chromý. Tisícovkou dolarů na jeho vznik přispěl velitel letounu a poslední z žijících letců, Robert A. Norvell.

Pieta představitelů Benešova se bude tradičně odehrávat u mausolea rudoarmějců u nového hřbitova, u plaket na schodišti gymnázia i v parku před ním. Květiny politici položí také v průchodu radnice a plaketě u sokolovny.