„Před zhruba deseti lety jsme tehdy chátrající hrobku, která stojí ve staré části městského hřbitova nákladem 400 tisíc korun opravili,“ připomněl benešovský místostarosta Roman Tichovský.
S monumentálním objektem stojícím přímo proti hlavní cestě středem hřbitova souvisí i další hroby významných benešovských lidí.
„Přehled v Benešově pohřbených významných osobností získala komise pro kulturu. Ta by měla soupis vyhodnotit, případně k němu přidat další jména z nově identifikovaných hrobů,“ vysvětlila tajemnice městského úřadu Magda Zacharieva.
O tom, zda se hrobka rodiny Urbanidesovy nakonec stane majetkem Benešova, rozhodnou ale až zastupitelé na schůzi v pondělí 17. dubna. Od městské rady však má zastupitelstvo doporučeno tento dar schválit.

Pokud se tak stane, bude hrob rodiny Urbanidesovy už druhou funerální nemovitostí v držení města. Zatím jedinou takovou památkou zůstává ta připomínající působení jezuitů v Benešově. Právě díky nim je Benešov označován jako město piaristické vzdělanosti a kultury. Už v roce 1706 se jim totiž podařilo v piaristické koleji otevřít první gymnaziální třídy. Pietní místo pochází právě z 18. století a stojí poblíž kostela sv. Mikuláše na Karlově v nejstarší části pohřebiště. Také hrobku piaristů zrekonstruovalo město na své náklady a poté ji v roce 2008 vysvětil farář Jerzy Szwarc.