Předpokládaný ale neradostně vnímaný posun ceny tepla zasahuje nyní také obyvatele Benešova. Až do konce září platilo zhruba dva tisíce odběratelů tepla za jeden gigajoule 666 korun. Nyní je to už o 38 korun více.
„Každé zvýšení je pro nás citelné,“ potvrdila Gabriela Němcová, obyvatelka bytového domu v ulici Pod Lihovarem.
Důvodem zvýšení ceny je razantní nárůst vstupních surovin během tohoto roku. Benešov využívá k výrobě tepla zhruba z jedné třetiny lehký topný olej a z dvacetiny teplo nakupuje od Nemocnice Rudolfa a Stefanie. Rozhodující část, celých 65 procent ale vyrábí spalováním zemního plynu. A právě to je pro výpočet a zvýšení ceny rozhodující. MTZ totiž předpokládala, že se cena plynu letos zvýší jen mírně – o 16 procent.
„Jenže cena plynu stoupla zhruba o čtyřicet procent,“ připomněl Jindřich Zeman, jednatel MTZ.
Benešov investuje od roku 2003 do úspory tepla. Zateplil řadu panelových domů a stále v tom pokračuje. V roce 2003 nakoupili obyvatelé města od MTZ 150 tisíc GJ, loni to bylo už pouze 110 tisíc GJ. Přesto se cena tepla zvyšovala. Proč? Cena tepla se skládá ze dvou částí. První tvoří náklady na nákup paliva, elektřiny či vody. Tyto náklady nejsou regulované a vzhledem k růstu cen nejvíce ovlivňují konečnou cenu. Druhou složkou jsou stálé náklady nutné k zajištění provozu. Ty jsou regulované.
„To znamená, že se cena zvýší, ale odběratel zaplatí za stálé náklady stejně,“ vysvětlil Zeman.
I domácnosti ale mohou promluvit do ceny tepla. Slouží jim k tomu například termostatické ventily a rozumná temperace místností.

„Jsme skutečně rádi, že už máme instalované také měřiče tepla, takže zaplatíme jen to, kolik sami spotřebujeme,“ dodala mladá maminka Gabriela Němcová.