„V podstatě se nejedná o autorské čtení, protože jsem při operaci rakoviny v roce 2005 přišel o hlasivky. Takže si na čtení přivezu kamaráda psychiatra, prozaika, básníka a překladatele Jana Cimického a možná i herečku Janu Trojanovou. Číst budou z výboru z mých básní „Co oči nevidí", který vyšel loni v nakladatelství Šulc-Švarc. A já budu mluvit (spíš břichomluvit) jen tehdy, když se mě někdo bude chtít na něco zeptat," vysvětlil Jiří Žáček.

Podobná čtení by měla publikum seznamovat s aktuální produkcí autora. Proto sebou básník přiveze knihy Co oči nevidí a Třetí poločas z roku 2009, které si budou moci zájemci zakoupit a nechat podepsat.

Jiří Žáček má k Benešovu hodně blízký vztah. Narodila se v něm jeho žena Eva a on sám zde jako absolvent stavební fakulty Českého vysokého učení technického tři roky pracoval na vodohospodářské správě. V tomto městě se ocitl jednoduše, neboť se přiženil do Vlašimi a v Krajské správě vodovodů a kanalizací (dnes SVaK) Benešov potřebovali inženýra.

„Vydržel jsem tam tři roky, nakonec jsem dezertoval do Prahy, kde mi nabídli místo nakladatelského redaktora. Dnes na ta tři benešovská léta vzpomínám s jistou nostalgií, zkušenosti z praxe pro mne byly k nezaplacení. Dovedu si představit, že bych tím inženýrem zůstal až do důchodu. Psát básničky se dá i po večerech," poznamenal básník.

Benešov podle jeho slov v posledních dvaceti letech zkrásněl. „Není to žádný Babylon jako Praha a na dohled je magický Blaník, kam jsme jezdili na výlety. Devět let z Vlašimi a dodnes z Prahy," uzavřel osmašedesátiletý autor řady sbírek, bajek a pohádek.

KAREL SOUČEK