Loni zjara ukázala řeka Sázava těm, co žijí na jejích březích, jak umí být krutá a zákeřná, nebezpečná a nevděčná. Mnozí nevěřili vlastním očím, když viděli místa, která důvěrně znali, pod temně hučícím, zpěněným, vodním kobercem.
Všichni samozřejmě doufáme, že podobný scénář nebude už znovu naplněn, ale většina klimatologů se kloní k názoru, že podobných extrémních výkyvů počasí bude přibývat. Podle některých je prý na vině „strašák“ moderní doby, globální oteplování.
Z jejich rétoriky proto vyplývá, že by se obce v okolí řeky měly připravit na případnou další velkou vodu, a mnoho potenciálně ohrožených obcí v Posázaví si tyto rady bere k srdci a jsou připraveny se živlu bránit. Před dvěma týdny se v Čerčanech konala prezentační akce, na níž byly představeny speciální, mobilní, protipovodňové bariéry Ju–Za.
Čerčanská radnice jich nakoupila sto padesát metrů a zaplatila za ně dvě stě tisíc korun. „V případě potřeby budou umístěny v Sázavské ulici,“ doplnil jejich použití tajemník čerčanského obecního úřadu Milan Nikles.
Prezentace těchto protipovod〜ňových bariér se zúčastnil i lštěnský starosta Jindřich Habison, podle jeho slov šlo však o účast pouze informativní. „O nákupu těchto bariér prozatím neuvažujeme. Je to pro nás příliš drahé,“ vysvětlil Jindřich Habison. „Ve Lštění by bariéry zřejmě potřeba nebyly, do Zlenic by se jich muselo nakoupit odhadem asi tři sta metrů,“ dodal Habison.

 

Na velkou vodu se obce chystají často klasicky, jen s pytli a pískem

Problém, který trápí řadu obcí v Posázaví, mají také v Choceradech. Přesto se k použití moderních protipovodňových zábran nepřipravují.
„Žádná speciální opatření nechystáme. Máme zpracován aktuální povodňový plán a připravené pytle s pískem,“ uvedla starostka Eva Bubnová s tím, že je spíše důležitější budovat čistírnu odpadních vod a kanalizaci. „Žijeme v reálu, řešíme aktuální problémy,“ říká Bubnová doslova.
Stejné je to i v Poříčí nad Sázavou. Na prezentaci protipovodnových zábran do Čerčan se sice kvůli jiným jednáním nikdo z radnice nedostavil, ale na tuto problematiku se podle slov místostarosty Jana Kratzera podívat chtějí. „Určitě využijeme také asistence hasičů, kteří tomu rozumí lépe než my. Jsou to však plány do budoucna, protože v současnosti je to mimo finanční možnosti obce. Možná by pomohla nějaká finanční pomoc zvenku, například vypsání nějakého grantu,“ nastiňuje Kratzer jedinou možnost.
Lepší situace panuje v Sázavě. Povodí Vltavy, správce toku, tady totiž připravuje projekt, který plánuje prohloubení koryta a zbudování protipovodňové hráze. Ten by měl stát osmdesát miliónů korun.
Relativní štěstí mají radní v Týnci nad Sázavou, protože tam povodně v roce 2006 nenapáchaly výrazné škody. Byly poničeny hlavně zahrady, louky a cesty. „Připravovaná protipovodňová opatření nebyla po konzultaci s Povodím Vltavy zařazena do plánu financování Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Vynaložené finanční prostředky na jejich budování či nákup by totiž byly vyšší než škody, které by způsobila voda. Výhledově budeme ještě jednat se Středočeským krajem o možnosti získání dotací na nákup mobilních stěn pro ochranu nejvíce ohrožených objektů,“ vysvětlila jednání týnecké radnice Miluše Burešová, jež má na starosti rozvoj města.