Pouhá dopravní značka nemá šanci spěchající řidiče zklidnit – ti totiž ze zkušenosti předpokládají, že policista, který by dokázal vymoci dodržování dopravních předpisů, nejspíš nablízku nebude. Jiný efekt ale mají na většinu motoristů blikající tabule s čísly ukazujícími aktuální rychlost jejich vozu.
„Působí mnohem líp, než jsme čekali,“ potvrdil starosta Horoměřic Václav Kášek. „Teď si toho měřiče vážíme mnohem více, než když byl nový,“ podotkl. Ubírat plyn podle starostova mínění nenutí řidiče pocit zodpovědnosti či obavy z postihu, ale zpomalí ze zvědavosti. „Koukají na tachometr a sledují ta číslíčka, zajímá je také, kdy měřič přestane zabírat jejich auto a zaměří se na to, které jede za nimi,“ připomněl Kášek. A představitelé dalších 36 obcí, kde byly měřiče instalovány v rámci dlouhodobého krajského projektu Bezpečně do školy, jen souhlasně přikyvovali. Ve středu se sjeli na krajský úřad, aby k měřičům namontovaných před rizikovými místy ve svých obcích převzali dokumentaci.
„My máme dvě taková zařízení – a opravdu to funguje,“ připojil svoji zkušenost představitele radnice na straně jedné a řidiče na straně druhé starosta Kolína Jiří Buřič. „Nejlepší efekt se ale dostavuje až ve chvíli, kdy je zařízení doplněno kamerou s přenosem na městskou policii,“ naznačil, jak měřiče vylepšit. Nejde přitom o přání vyslovené do prázdna. Přesně to se podle hejtmana Petra Bendla plánuje u nových měřičů, jejichž instalaci kraj připravuje. „Vyzvali jsme představitele měst a obcí, aby navrhli, kde na našich silnicích druhé a třetí třídy nejen instalovat měřiče, ale i jiná opatření – například semafory,“ připomněl hejtman.
Pro vzdálenější budoucnost má dopravní expert a někdejší šéf středočeských dopraváků Stanislav Huml i mnohem smělejší vize. „Jednou z možností udělat elektronickou vstupní bránu do obce a pokud auto jede rychlostí do 55 km/h, projede plynule; dostane na příštím semaforu automaticky zelenou. A pokud jede rychleji, elektronická brána vyšle stop signál, řidič musí zastavit a deset patnáct vteřin si počká,“ vysvětlil Huml. „Pokud se lidé naučí, že rychlostí do 55 km/h projedou plynule, a když pojedou rychleji, budou zbržděni, opravdu to v drtivé většině funguje,“ připomněl Huml zkušenost z Votic, kde už se úsekové měření rychlosti používá. „Účelem není lidi trestat a vybírat od nich pokuty, ale naučit je jezdit tak jak mají,“ uzavřel Huml.