Problém silného provozu hlučících a prášících nákladních automobilů z kamenolomu přes obec, jenž se táhne už řadu let, nikdo není schopný vyřešit. Obchvat nakreslený v územním plánu obce koncem roku 2003 je pouhým cárem pomalovaného a draze zaplaceného papíru. Denně přes obec projede do lomu v průměru 80 vozidel.
„Přijeďte se podívat, jak to tady vypadá. Prach, hluk, bláto – a nikdo se o to nestará,“ vyzvali redakci nezávisle na sobě dva obyvatelé Bernartic, kteří si neúnosnou situaci marně stěžují několik roků.
„Ve čtvrtek 10. dubna bylo od 6 do 22 hodin naloženo 74 vozidel. S návěsem, vlekem, sólo, traktory s vlekem, osobní auta s přívěsem nebo avie,“ upřesnil zástupce vedoucího provozu Martin Lanč podle vlastního rozboru složení vozového parku přijíždějícího do lomu
v běžném pracovním dni.
Obecní úřad s ročním rozpočtem tři miliony korun na stavbu plánované přeložky částečně obecní i navazující krajské komunikace za zhruba 10 milionů korun peníze nemá.
Obchvat je nakreslený přes 32 pozemků sedmadvaceti vlastníků.

Obchvat je v nedohlednu

Obec o obchvatu jednala naposledy před třemi lety. Nyní je ticho po pěšině.
„Mluvil jsem s několika vlastníky a ti prodat pozemky nechtějí. Vyvlastňovat je ve veřejném zájmu nebudu, žijeme na vesnici,“ konstatoval starosta Jiří Bělský.
O usměrnění provozu těžkých nákladních aut se jednalo už v 90. letech. Chvíli byl jejich průjezd obcí východním směrem zakázaný a těžká auta jezdila po krajských komunikacích přes sousední Brzotice.
To se přirozeně přestalo líbit tamní radnici i obyvatelům, protože na rozdíl od Bernartic neinkasovali do obecní pokladny úhradu za vydobyté nerosty.
Provozovatel kamenolomu od roku 2002 do loňska uhradil Bernarticím 2,9 milionů korun a za každý rok další paušální poplatek 10 tisíc korun. „Ročně inkasovaná částka v posledních letech představuje zhruba dvě stě tisíc korun,“ potvrdil Jiří Bělský s tím, že peníze radnice využívá pro další rozvoj obce.
Provozem aut kromě sousedů trpí obyvatelé domku na křižovatce. Těm radnice nechala ze dřeva darovaného těžařskou firmou postavit na rohu vysokou protihlukovou stěnu.
„Letos jsme vyčlenili z rozpočtu padesát tisíc korun na její opravu a nátěr,“ podotkl starosta, který alespoň jako částečné řešení navrhoval, aby průjezd obcí od Zruče či Ledče nad Sázavou byl povolený jen prázdným vozidlům nebo pouze jednosměrně. Takové řešení, aby se rozložila dopravní zátěž dotčených komunikací, navrhovala i Správa a údržba silnic.
V roce 2004 navrhl dopravní inženýr policie nechat na řešení problému dopravy z lomu zpracovat posudek odbornou firmou z oblasti dopravy.
Při jednání v březnu 2005, vyvolaného peticí naštvaných občanů, se zainteresovanými institucemi, odbor dopravy kraje i vlašimské radnice, policejním dopravním inženýrem, zástupci lomu i tehdejším ředitelem benešovské Správy a údržby silnic vyplynulo, že není možné omezovat legitimní provoz nákladních aut po krajských komunikacích, pokud dodržují pravidla.
Byť se Roman Tichovský přikláněl k úpravě dopravního značení. Bohumil Rak z benešovského dopravního inspektorátu uvedl, že na základě kontrol a sčítání nákladních aut se stav bezpečnosti silničního provozu jeví jako vyhovující a policisté budou u Bernartic provádět zvýšený dozor. Jakýsi patronát nad silnicemi u obce si dokonce vyjednal dálniční policista, který na působení mimo rajón D1 potřeboval ministerskou výjimku.
Zástupce odboru dopravy krajského úřadu Vladimír Šantrůček v březnu 2005 upozornil, že finanční situace Středočeského kraje neumožňuje situaci řešit plánovaným obchvatem a rozhodující kompetence má vlašimský odbor dopravy.
Jeho vedoucí Jiří Vondruška tehdy uvedl, že souhlasí s vyjádřením policejního dopravního inženýra a že na Vlašimsku je několik lokalit s daleko horší problematikou.
Bernartický obecní úřad si hodlá letos u hygieniků objednat měření hlučnosti. Zatím o to nepožádal. Zastupitelé diskutovali i o měření prašnosti, ale to se neuskuteční.
„Stálo by 162 tisíc korun,“ uvedl starosta Jiří Bělský. „A když budou limity překročené, co s výsledky uděláme?“ dodal rozpačitě.
Bernartický kamenolom prašnost řeší, denně podle klimatických podmínek, kropením příjezdové komunikace i silnic v obci. Zpočátku jednou za 14 dní, nyní jednou za týden také jezdí do obce na náklady firmy zametací stroj vlašimských technických služeb.
„Náklady na jeden úklid představují zhruba 4500 korun,“ upřesnil Martin Lanč z kamenolomu, jenž na základě stížností obyvatel, i přes požadavky zákazníků, ukončil expedici štěrku o víkendech.
„Jó, to oni kropí, když vědí, že má někdo přijet,“ zatelefonoval redakci nespokojený občan Bernartic, který se vehementně domáhal, aby s tím už konečně někdo něco udělal.
Bernartický lom, jenž hraničí s chráněnou vodní nádrží Švihov (VD Želivka) zásobující Prahu a část středních Čech pitnou vodou byl otevřený v roce 1972 v souvislosti se stavbou dálnice D1.
V provozovně pracuje 24 převážně místních zaměstnanců a kamennou drť dodává na stavbu nových komunikací (např. D11) nebo továren v Kolíně a Kutné Hoře.
Aby náklad naložený na korbě neprášil, má lom u váhy sprchu. „Každý náklad hrozící zvýšenou prašností je před odjezdem auta zkrápěný,“ zdůraznil Martin Lanč, podle něhož za případné přetížení soupravy zodpovídá řidič.
„Oni vědí, jakou mají jejich vozidla užitečnou nosnost. Pokud dojde k její překročení, může řidič požádat o přeložení, což bezplatně provedeme,“ podotkl zástupce vedoucího provozu s tím, že si šoféři vzhledem ke stále častějším kontrolním vážením nákladních vozidel rozmýšlejí, zda budou riskovat pokutu nebo udělají ještě jedno kolečko.
„My jezdíme s jednou vlastní soupravou Liaz s vlekem a u té můžeme stoprocentně garantovat, že přetížená nejezdí,“ doplnil Martin Lanč.
Komunikace v obci nezatěžují jen vozidla z kamenolomu, kterých v průměru za hodinu projede zhruba pět, ale i mixy z blízké betonárky, auta dálničního střediska údržby i zemědělské společnosti. Vozovka v obci, již dříve narušená výkopy kanalizace a vodovodu, je rozlámaná.
„Nyní připravujeme přeložení vodovodních uzávěrů z křižovatky, kde dochází vlivem projíždějících vozidel poškozování jich i vozovky. Zároveň se sníží hlučnost,“ připomněl investiční záměr obce starosta Jiří Bělský.
Vyjádření Středočeského kraje se do uzávěrky vydání nepodařilo získat.