To může znamenat dvě věci. Na Benešovsku žije ten nejagresivnější hmyz v kraji. Nebo tu lidé mají nižší obranyschopnost proti bodnutí hmyzem, než obyvatelé jiných okresů kraje. „Myslím, že to s imunitou příliš nesouvisí,“ míní Petra Effenbergerová, tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

Podle jejích údajů se ošetření týká především alergických reakcí pacientů po píchnutí včelou nebo vosou. „Víme, že několik z pacientů, kteří si pomoc záchranářů vyžádali, dostalo žihadlo od včely, která nejspíš opylovala pole s nedalekým jetelem nebo mákem. Takže míru reakce pacienta mohou ovlivňovat i rostliny, které hmyz opyluje,“ uvedla mluvčí ZZS.

Tuhle „stopu“ potvrzuje také Zdeněk Císař, ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Krajské veterinární správy Středočeského kraje.  „Včely mohou být agresivnější například při změnách počasí nebo tlaku a jedovatost jejich bodnutí může stoupat s tím, jak sbírají pyl na plodinách chemicky ošetřených,“ míní.

Také to možná přivodilo, že ze sto padesáti pěti výjezdů v celém Středočeském kraji jich na Benešovsko připadá během července rovných třicet.

To například na sousedním Kolínsku zdravotníci za stejné období pomáhali jen třem pacientům a na Kladensku pouze čtyřem. Na území hlavního města pak zdravotní krizi po bodnutí hmyzem pociťoval jen jediný člověk.

Pro někoho může být bodnutí včelou nebo vosou jen nepříjemnou letní epizodkou, jiným jde, jak potvrdila Petra Effenbergerová, tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje, doslova o život.  „Některé reakce mohou ohrozit život také proto, že jsou velmi překotné a v krátkém sledu po bodnutí se začne rozvíjet anafylaktický šok, dochází k následnému bezvědomí a zástavě srdeční činnosti,“ upozornila Petra Effenbergerová s tím, že v takových případech záchranáři aplikují podle aktuální situace kortikoidy, antihistaminika, léky na podporu krevního oběhu nebo adrenalin a zavolat neprodleně záchranku.

První pomoc při pobodání hmyzem

Lokální otok v místě bodnutí je normální. Účinné bývá chladit místo bodnutí a namazat ho volně prodejnou mastí s obsahem antihistaminik. Alergici by si měli aplikovat léky, které mají od svého lékaře a zavolat záchrannou službu. Při bodnutí v dutině ústní nebo na krku otok zpomalí studený obklad a cucání ledu nebo zmrzliny. V případě většího počtu žihadel či bodnutí v ústech je lépe zavolat záchrannou službu, i když poštípaná osoba není alergik. Zdroj: ZZS Středočeského kraje