V těchto dnech končí na hradě Zlenice letošní výzkumné práce, které tady prováděl Archeologický ús〜tav Akademie věd ČR, veřejná výzkumná instituce (ARÚ) ve spolupráci s Katedrou archeologie Západočeské univerzity. Po technické strán〜ce je tradičně zajišťovalo Sdružení Zlenice. Jak Benešovský deník informoval již minulý týden, na Zlenicích byly tentokrát situovány dvě archeologické sondy. Jaké přinesly výsledky?
„Sondy měly letos sice omezený rozsah, i tak jsme ale získali nové poznatky především o předhradí,“ uvedl profesor Tomáš Durdík (ARÚ), přední odborník na českou hradní architekturu. Předhradí jsou obecně hůře poznanou částí hradů, analogických informací je málo, a proto jsou rozhodně důležité i ty ze Zlenice. „Každé nové, i když na první pohled možná nijak oslňující věci jsou každopádně přínosem,“ potvrzuje archeolog Durdík.
Odborníci objevili vrstvy, které vznikly jako vyrovnávací navážky v době stavby hradu, aby se nestavělo nebo nechodilo na nerovném terénu. V nich se našly předměty z doby založení hradu, které se hlásí do konce třináctého století. To archeology vede k domněnce, že ač první písemná zmínka o Zlenicích pochází z roku 1318, první fáze stavby probíhaly již dříve.
„Původně jsme mysleli, že mezi zánikem hradu u Čtyřkol a vznikem toho zlenického byla delší časová prodleva. Teď se však ukazuje, že je tento rozdíl velmi malý,“ dodává Tomáš Durdík s tím, že oba hrady ovšem nemají vůbec nic společného.
Výsledky archeologického bádání také přinesly zprávy o tom, jak to mohlo na předhradí vypadat. Nacházelo se tam zřejmě několik hospodářských staveb, přičemž minimálně jedna z nich byla zděná. „Kromě opevnění v tomto prostoru byla zjevně spíše zástavba lehčí konstrukce,“ upozorňuje Durdík. Zděná hospodářská budova, jež ve 3–4 fázích prodělala složitější stavební vývoj, patrně ve své zkoumané části sloužila jako stáj, našlo se tam totiž větší množství podkov, kolečko z ostruhy či úlomek třmenu.
Díky druhé sondě odborníci blíže poznali systém hradního opevnění: vnější parkánovou hradbu a vnitřní hradební linii. Tady se pro změnu objevily artefakty ze závěrečné fáze života hradu. „Kromě kuchyňské a stolovací keramiky to byly také kosti zvířat. S trochou nadsázky se dá říct, že se tehdejším obyvatelům Zlenic můžeme podívat do žaludku,“ popisuje Tomáš Durdík.
Z obou výzkumných sond archeologové získali nezanedbatelné množství předmětů, díky nimž se obraz hradu stává stále více plastičtějším, a umožňuje nám tak autentičtější a komplexnější vhled do středověku. „Pro nás je samozřejmě lepší získat více nálezů. Jednak je větší jejich vypovídací schopnost, jednak se při té kvantitě eliminuje možnost případné chyby,“ vysvětluje Durdík.
Archeologické výzkumy jsou na Zlenicích prováděny především kvůli památkovým úpravám, které zahrnují konzervaci památky a její kultivované zpřístupnění turistům. „Je to ještě běh na dlouhou trať. Nutno však podotknout, že Sdružení Zlenice, jež se o hrad léta stará, běží vytrvale a s pokorou – pomáhá a neubližuje,“ chválí závěrem Tomáš Durdík.

TOMÁŠ MACHÁČEK