Václav Veselý, herec
Kutná Hora

Lubomír Kostelka je pro mě herec staré generace kumštýřů z doby Jana Wericha. Vybavuji si pana herce ve filmovém zpracování divadelního představení Slaměný klobouk, tuším z roku 1970 nebo 1971, kde stál po boku Menšíka, Kemra, Lipského, Kopeckého, Zázvorkové, Janžurové, Fialové a dalších. Ve Slaměném klobouku jsem skoro čtvrt století po panu Kostelkovi hrál na scéně Tylova divadla v Kutné Hoře roli Poručíka Emila. Byly to mé herecké začátky. Děti si Lubomíra Kostelku určitě spojí s televizním pořadem Kouzelná školka. Ke krásnému životnímu jubileu rád panu Kostelkovi přeji především pevné zdraví, hodně sil, štěstí a spokojenost za odvedený kus poctivé herecké práce. Děkujeme.

Oleg Homola, fotograf a publicista
v současné době žije na Vyžlovce

Když se u nás - v národě Čechů, kde je průměrný věk muže pětasedmdesát - chlap dožije devadesátky, vždy se zaraduji. A když je ten chlap umělec, kterého jsem jako puberťák – i později – shlížel v mnoha filmech, mám radost dvojnásobnou, protože vytvářel cosi, jako veřejný obraz češství, jako je to v případě Lubomíra Kostelky.

Jan Čenský, herec
Pyšely

Shodou okolností jsem nedávno jel kolem Velkého Meziříčí na Moravu, což je kousek od Ivančic, kde se narodil Vladimír Menšík. Lubínka mám opravdu spojeného s panem Menšíkem. Společně jsme sice točili jen menší projekty, ale i přesto na něj vzpomínám jako na správného Moraváka. Nejblíže mi je ve filmu Bouřlivé víno. Lubomír Kostelka je pro mě symbolem Moravy, dobrosrdečnosti, srdečnosti, přátelství, humoru, vína a taky žen. Přeji Lubínkovi, aby ho neopouštěl elán. On se vždycky koukal na svět velice pozitivně a bavil se tím, když se lidé kolem něho bavili, tak ať tohle mu určitě vydrží.

Jaroslav Hanuš, filmový režisér
Čerčany

S Lubomírem Kostelkou jsem točil seriál, kde sice nehrál velké role, ale vždycky ty role byly výrazné. V seriálu Život na zámku měl minimálně dialogů, jelikož tam hrál nejdříve nemocničního pacienta, posléze výčepního v hospodě. V hospodě byl skoro v každém obrazu a i když neměl dialog, dokázal si vždycky vymyslet nějakou činnost, aby ten obraz vylepšil. Byl velice autentický. Čistil třeba hospodské sklo, měl vyržínko v puse a díky tomu to působilo věrně a vytvořilo to celkovou atmosféru. S Lubinem jsem také točil Bakaláře i Kouzelnou školku. Byl vždycky naprosto vitální. Pro mě je to trochu záhada, asi má každé tělo jinou dispozici, ale co on vždycky zkonzumoval alkoholu i díky tomu, v jaké společnosti se pohyboval, a jelikož je Moravák. Prostě každého panákováním utahal.
Přeji mu, aby byl stále na té špici a vždycky každého porážel jako doposavad.