Kliknutím zvětšíte„Houby rostou již delší dobu. Jsou to především ty hřibovité jako křemenáče, hřiby dubové i hřiby kováři. Jelikož ale bylo sucho, jsou v lesích na Vlašimsku vidět právě jen ty hřibovité houby,” uvedl amatérský mykolog.
Aktuálně proto houbaři houby najdou nejlépe ve smíšených lesích, kde jsou zastoupeny duby a borovice. Na Benešovsku jsou známé houbařské revíry například na Podblanicku, na Neveklovsku, u osady Lipka a v Posázaví jsou to třeba Hornopožárské lesy. Zda by situaci v lesích kolem hub změnil jednodenní déšť nebo dlouhotrvající, nedokáže mykolog říci. Záleží také na tom, jak dlouho sucho panuje či jak hluboko houba roste.
A jak houbařit a přitom neponičit podhoubí tak, aby následně vyrostla další houba? Mezi lidmi kolují dvě nepravdy. Někteří si myslí, že musí houbu uříznout nad podhoubím. Druzí se zase domnívají, že houbu je potřeba ze země vytáhnout celou, podhoubí uříznout a vyhodit zpátky k místu, kde houba rostla, aby opět vyrostla. Jenže ani jedna z variant není správná.
„Jediná možnost je ta, že houbař houbu vytáhne celou i s podhoubím. Díru, kde houba rostla následně zakryje, aby se pozůstatek podhoubí nevysušil a tím člověk umožní další růst houby. Když ale na to stejné místo vrátí uříznuté podhoubí, místo zničí, jelikož část houby začne hnít,” dodal Pavel Moran.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
