Hotovou smršť titulků varujících před ani ne půlcentimetrovým červem přenášeným liškami, jehož vajíčka můžou infikovat třeba borůvky, přinesla média na začátku prázdnin. „Smrtelná nákaza z borůvek? Pozor, borůvky mohou být smrtelné – může za to liščí tasemnice. Smrtelná hrozba léta: liščí tasemnice z lesních plodů. Pozor, v lese číhá nebezpečný parazit,“ předháněly se noviny.

Jak tyto zprávy vnímala laická veřejnost, odkázaná na zprávy ve sdělovacích prostředcích, které byly navíc mnohdy značně zkreslené tak, aby článek či reportáž vyzněly co nejprůrazněji? Na to jsme se ptali prodejců lesních plodů, kteří do styku s vystrašenými kupujícími přicházeli dennodenně.

„Když to bylo čerstvé, někteří docela šíleli. Myslím, že to bylo kvůli tomu, jak se celá kauza propírala v médiích pořád dokola,“ popisuje student Martin Zágora, který borůvky prodával v Benešově, Bystřici, Neveklově, ale také v Příbrami a Dobříši.

„Občas se dokonce stalo, že zákazník už chtěl nakoupit, ale někdo známý, co šel kolem, ho varoval a od nákupu pro nebezpečí tasemnice zrazoval,“ vypráví. „Teď už se to ale relativně zklidnilo. O věci už se tolik nemluví a lidem otrnulo,“ domnívá se borůvkář Zágora.

Totéž potvrzuje i zkušenost jeho kolegyně Marie Tikovské z Benešova. „Zpočátku se pár lidí zeptalo, jak to s těmi liškami je, ale teď už se s tím nesetkávám. Stejně jako jiné podobné „kauzy“ to postupně vyšumělo,“ uvedla Tikovská s tím, že ochutnat se ovšem někteří, kdo o kvalitě borůvek pochybovali, báli.

Co se týče informací o nákaze, prodavači si je vesměs museli zjišťovat sami, aby dokázali zákazníkům zodpovědět případné dotazy. „Informace mezi námi nějaké kolovaly, ale nic určitého. Já jsem si například podrobnosti zjišťoval u kamaráda, který se v téhle problematice trochu vyzná,“ svěřuje se Zágora.

Celá situace však vůbec nebyla tak vážná. Zkrátka se z ní v době novinářské „okurkové sezóny“ stala mediální bublina, a echinokok, jak se tasemnice správně jmenuje, se stal vedle klíšťat, vos a zmijí novým letním strašákem.

„Za posledních deset let se v nemocnici nikdo neléčil s diagnózou echinokokóza,“ potvrdil Milič Řepa, ředitel benešovské Nemocnice Rudolfa a Stefanie.

Podle odborníků je možnost nákazy opravdu minimální. Pravděpodobnost je, přirovnávají, asi tak velká, jako že člověka při houbaření zastřelí myslivec.

Ze statistik navíc vyplývá, že od roku 2000 se v České republice objevilo pouze devět případů tohoto onemocnění. Všichni pacienti jsou proléčeni, nikdo z nich nezemřel.

TOMÁŠ MACHÁČEK