Pozadu nechce být ani Čína, která hodlá v roce 2019 mimo jiné otevřít ve vesmíru svou vlastní stanici. Rozhodně se ale nevzdá ani lunárního výzkumu. Kromě již zmiňovaného lednového přistání na jeho odvrácené straně plánuje i misi Chang’e 5. Modul by měl na Měsíc dosednout koncem roku, tam odebrat vzorky hornin a donést je na Zemi.

„Čína, Spojené státy, Rusko i Evropa svými misemi zkoumají, zda by v budoucnu šla na Měsíci vybodovat základna či výzkumná stanice,“ uvedl zástupce šéfa Čínské národní vesmírné agentury Wu Yanhua. Čína má i další velkolepé plány, do roku 2020 chce vyslat sondu i na rudou planetu Mars.

Zájem o Měsíc

Do dobývání Měsíce hodlá promluvit i Indie. A to díky misi Chandrayaan-2, na jejímž konci by měl rover brázdit povrch Měsíce, především pak jeho jižní pól. O slovo se hlásí i Izrael, kterému pomůže vyslat do vesmíru měsíční modul označovaný Beresheet raketa Falcon 9.

Realizovány by však mohly být i další lunární programy. Němci plánují díky týmu PTScientists v druhé polovině roku 2019 dokončit svůj projekt ALINE (Autonomous Landing and Navigation Module). V rámci mise by pak na povrchu měsíce měly být vypuštěny dva rovery vyrobené v automobilce Audi.

Letos se chystá také druhý průlet americké sondy Solar Parker v těsné blízkosti Slunce. Svým odvážným manévrem má pomoci objasnit, proč je teplota v atmosféře Slunce o tolik vyšší než na povrchu. NASA si také od mise slibuje, že bude moci lépe předvídat solární bouře.

Živo bude i u planetky Ryug. Kolem ní již obíhá japonská sonda Hayabusa 2. Během ostře sledované mise pořídí detailní fotografie a odebere vzorky hornin, které dopraví na Zemi. Tyto vzorky by následně měly přispět k objasnění vzniku života. Sonda je proto vybavena malým projektilem, který do asteroidu vyhloubí kráter. „Pokud všechno půjde podle našich plánů, k vyhloubení kráteru by mělo dojít někdy na jaře," řekl BBC vedoucí mise Makoto Jošikawa.

Komerční lety

Pilotované lety na hranici vesmíru plánují všichni velcí konkurenti jako SpaceX, Blue Origin i Boeing. Nejblíže svému snu je společnost Virgin Galactic britského milionáře Richarda Bransona. Piloti Mark Stucky a Rick Sturckow již v prosinci s raketoplánem SpaceShipTwo překonali hranici 80,4 kilometru nad zemí (uznávanou hranicí, kde začíná vesmír, je 100 kilometrů). Dalším krokem pak mají být lety s pasažéry.

K branám vesmíru chce v roce 2019 létat i Blue Origin majitele Amazonu a nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose.

Podaří se letos posunout hranice letectví?