Celostátní volby budou v Rusku sice až za dva měsíce, 19. září, úřady už ale nyní vynakládají maximální úsilí, aby proběhly co možná nejvíc „hladce“. Polský deník Gazeta Wyborcza to ve svém textu o současné předvolební situaci u svého východního souseda komentuje lakonicky: „Zjevně se úřady poučily ze svých předchozích chyb.“ Státní správa má podle deníku panickou hrůzu, aby se neopakovaly dva roky staré bouře, kdy Moskvané v reakci na úřední stažení nezávislých kandidátů z komunálních voleb vyšli masivně do ulic.

Jak se tedy ruské úřady onen hladký průběh snaží zajistit? Opoziční politici jsou nuceni opustit zemi, jsou zatýkáni podle nově přijatých zákonů nebo viněni ve vykonstruovaných trestních řízeních.

„Snahou úřadů je, aby se zástupci takzvaného protestního elektorátu voleb vůbec nezúčastnili,“ vysvětlil aktivista Alexej Litoj z organizace OWD-Info, která poskytuje právní pomoc osobám pronásledovaným státními orgány.

Podle jeho informací, již bylo takto odstraněno patnáct nezávislých kandidátů ucházejících se o místo v ruské Dumě z volebních seznamů. Mezi nimi je například bývalý student zavražděného kritika Putinova režimu Borise Němcova a bývalý spolupracovník vězněného opozičního politika Alexeje Navalného Ilja Jašin, politička a právnička Nadace pro boj proti korupci Ljubov Sobolovová či bývalý poslanec Dumy a jeden z organizátorů protestů před dvěma lety Dmitrij Gudkov.

Největší konkurenci vyřadil v červnu nový zákon

Čtyři kandidáti již byli donuceni opustit Rusko, aby se vyhnuli vykonstruovanému stíhání a tedy s největší pravděpodobností i odsouzení. Dva jsou ve vazbě, čtyři v domácím vězení. Dva z nich byli odsouzeni a odpykávají si podmíněný trest, zbytek buď obdržel přímý „zákaz hlasování“, a to i kvůli spolupráci s Navalným, nebo jim byly uloženy jiné formy omezující jejich svobody. Vše s odůvodněním opoziční politické činnosti, píše polský deník.

Největší skupina oponentů ve volbách, která podle režimu představovala skutečnou hrozbu kvůli jejímu napojení na Navalného a jeho organizace, již byla odstraněna pomocí zákona, který prezident Vladimir Putin podepsal teprve na začátku června. Ten zakazuje lidem obviněných z činnosti v extremistických organizacích účastnit se voleb. Mezi takové organizace pak byla ihned zařazena Nadace pro boj proti korupci zřízená právě Navalným.

Lidé, kteří je jakýmkoli způsobem podporují, například vyjádřením podpory na internetu, finančními dary či pořádáním protestů, ztrácejí rovněž právo být během následujících tří let voleni. Organizátoři a vedoucí těchto organizací pak právo na účast ve volbách ztrácejí na pět let. Kromě Jašina a Sobolovové byli z voleb takto odstraněni i Oleg Stěpanov, bývalý koordinátor moskevského štábu Navalného, a Alexej Wiersin, koordinátor Navalného štábu v Chabarovsku.

Ruské ministerstvo spravedlnosti odmítlo dokonce zaregistrovat k volbám stranu Parnas kvůli podezření, že spolupracovala s Nadací pro boj proti korupci a další nezávislou organizací – rovněž označenou za extrémistickou - Otevřené Rusko.

Ovšem ne všichni opoziční politici s Navalným skutečně spolupracovali. Proto úřady musejí hledat jiné důvody, proč je z voleb vyloučit. Dmitrij Gudkov, který oznámil, že v nadcházejících volbách bude kandidovat, raději před měsícem Rusko opustil. Proti politikovi bylo totiž zahájeno trestní řízení. Kvůli starému a dávno vyřešenému dluhu na nájmu jeho tety vůči radnici.

Gudkov byl nyní obviněn ze „způsobení škody na majetku podvodem a zneužitím důvěry“. Policie navštívila otce politika i další členy jeho rodiny při hledání „dalších trestných činů“. Samotný Gudkov měl obdržet několik neoficiálních „rad“. Pokud prý zemi na několik příštích měsíců neopustí, může čelit ztrátě svobody. V rozhovoru pro nezávislou televizní stanici Doge pak vysvětlil, že pro jistotu odjel ze země i jeho bratr. Do země se oba chtějí vrátit až po hlasování.

Obvinění z drog či korupce

Nezávislý zastupitel petrohradské Dumy Maxim Rjeznik byl pro změnu obviněn z nákupu 18 gramů marihuany, kterou policie měla najít v domě vzdáleného příbuzného jeho manželky. Zpočátku byl opoziční aktivista v řízení pouze svědkem, od března byl kvůli tomu několikrát vyslýchán. Po účasti na akci proti uvěznění Navalného, byl ale Rjeznikovi změně status ze svědka na obviněného. Politik, který rovněž plánuje účast v podzimních volbách, je v současné době v domácím vězení. Je přesvědčen, že případ má politické pozadí a jeho cílem je mu zabránit v účasti ve volbách.

Úřady rovněž vyloučily z voleb nezávislou zastupitelku moskevské Dumy Kitevanu Harajdzeovou. Politička oznámila, že se hodlá účastnit voleb do Státní dumy v květnu. O měsíc později byla zatčena a obviněna z úplatkářství. Prokuratura ji obžalovala, že nezákonně bránila otevření bytového komplexu. Podle právníka političky ale byla při stavbě domů porušena řada stavebních norem, komplex není třeba dosud napojen na kanalizaci.

Na začátku června byl v Petrohradě zatčen opoziční aktivista Andrej Pivovarov, bývalý výkonný ředitel dnes již zaniklé organizace Otevřené Rusko. Vyveden byl z letadla do Varšavy. Vyšetřovatelé obvinili Pivovarova ze spolupráce s opoziční organizací Michaila Chodorkovského: „Byl zapojen do činnosti v zahraniční v mezinárodní nevládní organizaci, která je orgány Ruské federace považována za nežádoucí.“

Koncem června Pivovarov vyzval Grigorije Javlinského, vůdce liberálně-sociální strany Jabloko, která se prezentuje v současném Rusku jako jediná protiputinovská strana, aby jej zaregistroval jako svého kandidáta v podzimních volbách.

„Jedná se s největší pravděpodobností o poslední volby, ve kterých je ještě možné zapsat na seznam nezávislého demokratického kandidáta. Pokud se strana Jabloko rozhodne pro takový krok, podpoří ji všichni, kdo chtějí svobodu pro naši zemi. Tedy desítky milionů lidí. Toto může být poslední historická šance, jak dát voličům naději,“ napsal Pivovarov.

Minulý týden místopředseda Jabloka Ivan Bolšakov oznámil, že Pivovarov bude kandidovat na stranickém seznamu. „Je to symbolické gesto. Chceme tímto způsobem podpořit politického vězně Pivovarova. Je jasné, že kvůli zatčení nebude moci vést žádnou kampaň,“ uvedl Bolšakov.

„Akce proti opozici jasně ukazují, že úřady jsou znepokojeny poklesem popularity vládnoucí strany a obávají se potenciálních protestů,“ uvedl pro polský deník Michail Chodorkovskij, kdysi ruský oligarcha a ředitel státního naftařského gigantu Jukos a nyní disident v emigraci.