V čem jsou německé volby přelomové? V tom, že v nich prohrála CDU/CSU dosluhující a už nekandidující kancléřky Angely Merkelové ? Co změní vítězství sociálních demokratů?
To, do jaké míry jsou přelomové, se ukáže, až se sestaví nová německá vláda. I když zásadní jsou už nyní minimálně v tom, že přepsaly politickou mapu Německa. Je poměrně pravděpodobné, že CDU/CSU půjde po šestnácti letech do opozice. A je téměř jisté, že ve vládě budou dvě menší strany, Zelení a liberální FDP. Může to být podobná změna jako volby v roce 1998, kdy po prohře Helmuta Kohla nastoupila vláda sociálně demokratického kancléře Gerharda Schödera. A mnohé věci, které do té doby dozrávaly, se najednou projevily.
A jaká čeká Německo největší změna? Bude ještě více zelené?
Ano. Vyplývá to z požadavků voličů. Všechny strany si vyhodnotily, že důležitá pro ně je klimatická změna a že zanedbaná opatření na její omezení jsou hlavní téma. Proto přijde zvýšené tempo zavádění těchto opatření. Někde v pozadí bude digitalizace a modernizace Německa, omezení byrokracie a obnova ekonomiky.
Vyjednávání nové vládní koalice asi nebude jednoduché?
Bude nejen složité, alei velmi dlouhé.
To znamená, že Německo se bude teď zabývat více samo sebou než EU a světem?
Ano, to bylo jasné už před volbami. Musíme Německu dopřát trochu času, na sestavení kabinetu a na převzetí moci, navíc v kombinaci tří stran. Společně s francouzskými volbami to bude znamenat, že významná rozhodnutí v EU se budou přijímat až v půlce příštího roku. A o to větší význam bude mít v té době probíhající české předsednictví v Unii.
Milan Nič
Dnes je seniorním analytikem Německé společnosti pro zahraniční politiku v Berlíně. Před tím pracoval mj. jako ředitel Robert Bosch Center pro střední Evropu a v Globsecu.
Byl též poradcem slovenského ministerstva zahraničí či zmocněncem EU v Sarajevu.
Pokud jde o zelenou politiku, bude mít německá vláda sílu prosadit zvýšené tempo i na unijní úrovni?
Na evropské úrovni už velmi ambiciózní cíle jsou. Teď půjde víc o jejich prosazení. Nová německá politická konstelace bude znamenat větší důraz právě na prosazení těchto cílů, bez výjimek a zpomalování a možná s větším množstvím regulace.
To bude tedy znamenat přísnější postoj vůči zemím jako Česko a Polsko, které v tyto výjimky a pro ně pomalejší tempo doufaly?
Ano, tyto výjimky nebo pomalejší tempo bude těžší prosadit. Mnohá klimatická opatření budou přitom zavádět pobočky německých koncernů v našich zemích. Ale německé firmy v Německu už toto rozhodnutí přistoupit na klimatickou politiku udělaly. A nyní čekají na spolupráci našich vlád a zavádění zákonů.
Znamená to tedy, že v Německu třeba rozhodnutí, že se budou vyrábět jen elektromobily, prostě padlo?
Směr je jasný, ale stále není jasné tempo. Volby daly zprávu o tom, že němečtí voliči si přejí více kroků, i těch radikálnějších, ke snižování emisí. A v tom je česká společnost jinak naladěná.
Jinak naladění Češi jsou i v jaderné energetice. Může to být zásadní problém, když jádro v Německu končí?
Jádro v těchto volbách nebylo velkým tématem, ale pro stranu Zelených je významné. Pokud se bude řešit, tak ne na česko-německé, ale na unijní úrovni.
Právě tam je ale česko-německá spolupráce malá?
Ano, a to odsud z Berlína často zaznívá. Německo se chce bavit s Prahou na úrovni EU a o unijních tématech. A Praha neustále vytahuje česko-německé vztahy, bilaterální komunikaci.
Zvýší se s novou vládou tlak na český střet zájmů Andreje Babiše a dodržování vlády práva v Polsku a Maďarsku?
Jednoznačně ano. Bude víc konfrontace. Byť neočekávám, že by to dospělo až k nějakému vylučování z Unie.
Co by mělo ve vztazích s Německem změnit Česko?
Německo má devět sousedů. A i Dánsko, které podobně jako Česko nemá euro, má s Německem daleko mohutnější dialog. Ale ten je o EU, o tom, kde mají společný zájem. Česko to musí už konečně začít dělat také.
Co vás zajímá na Evropské unii?
Stojíme o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Co dobrého vám přineslo členství Česka v EU? Čím vás Unie zklamala a čím vás štve? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů, a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie? Co vám přináší možnost pracovat a žít kdekoli v Evropské unii? Měli by mít mladí Češi nadále možnost studovat na vysokých školách v celé Evropské unii? Jak vám pomohlo, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů do zemí EU? Je dobře, že Unie zakáže plastové příbory a brčka? Mělo by Česko přestat těžit uhlí, jak to požaduje Brusel? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz