Eurokomisařka Gabrielová: Na vědu teď dáváme nejvíce peněz v historii Unie

Pandemie koronaviru představovala pro všechna odvětví života velkou lekci. Podle eurokomisařky Mariye Gabrielové ale ukázala, jak důležité jsou strategické investice do vědeckého výzkumu. Politička minulý týden navštívila Brno a pro Deník představila nový dotační program Horizon Europe, z něhož značná část peněz poteče právě do vědeckého výzkumu. I díky tomuto programu může v Evropě vzniknout více klimaticky neutrálních míst či pokročit výzkum léčby rakoviny.

Vývoj vakcín proti koronaviru ukázal, jak zásadní je vědecký výzkum pro řešení podobných problémů jako koronavirová pandemie. Dostala se díky tomu věda mezi hlavní témata, která Evropská komise řeší?
Pro Evropskou komisi je důležitost vědy zjevná dlouhodobě a mám v ruce jen samé reálné výsledky tohoto zájmu. V boji s pandemií vidíme, že vakcíny na koronavirus jsme získali tak rychle jen díky tomu, že Unie již mnoho let strategicky investovala do výzkumu a inovací. Pandemii vnímám jako velkou lekci a v tomto směru chci i nadále prosazovat, aby byly investice do vědeckého výzkumu a inovací strategickou záležitostí. A stejně by to mělo být i se vzděláním. Vždy mluvím o jakémsi trojúhelníku, vzdělání – výzkum – inovace. Tyto tři oblasti jsou propojené, a právě teď v krizi vidíme, jak je jejich propojení důležité.

Paní Hana Hamtáková. Česka z vesnice rozhoduje o osudu Evropské unie

Investuje vzhledem k těmto zkušenostem Evropský unie do vědy více peněz?
Nikdy předtím do vědeckého výzkumu neplynulo tolik peněz jako nyní. Náš nový dotační program Horizon Europe je největším programem zaměřeným na výzkum a inovace v dějinách. Jeho rozpočet je 95,5 miliardy eur. A také jsme zdvojnásobili rozpočet vzdělávacího programu Erasmus Plus (tento program umožňuje studentům v rámci EU mimo jiné vyjíždět na zahraniční univerzity, pozn. red.).

Zmínila jste, že program Horizon Europe je nejlépe financovaným, jak se ještě liší od předchozích dotačních programů ve stejné oblasti?
Je určitě jednodušší a všichni zjednodušení uvítáme. Je také vyvážený. Má tři základní pilíře. A zejména je orientovaný na konkrétní výstupy a budoucnost.

Jaké jsou konkrétně tři pilíře programu?
Tím prvním jsou investice do vědeckého výzkumu. Jeho podpora je extrémně důležitá. Druhý pilíř je o spolupráci s průmyslem. Zredukovali jsme množství partnerství v tomto pilíř a chceme, aby mezi nimi vznikaly synergie. Třetí pilíř, a to je novinka, je zaměřen na inovace. Evropská unie je lídrem ve vědeckém výzkumu a chceme, aby se stala lídrem, i co se týče inovací. Konkrétně se to týká start-upových firem. V Evropě jich máme víc než v Americe. Ovšem když přijde čas, aby tyto start-upy rostly a rozvinuly se do větších firem, nedaří se jim to. Takže poprvé chceme v programu Horizon Europe investovat nejen do konkrétních projektů, ale i do start-upů jako takových. Samozřejmě chceme, aby byly jednotlivé pilíře a jejich výstupy propojené. Novinkou programu je rovněž pět konkrétních misí.

VIDEO: Česká evropská politika na rozcestí. Potýká se s roky Babiše

O co přesně jde?
Jde o pět hlavních výzev, které chceme zdolat, a jelikož se to bude dít na evropské úrovni, a pokud se zapojí talentovaní lidé, věříme, že to zvládneme. Jednou z těchto misí je třeba boj s rakovinou. Chceme, aby se výrazně snížila úmrtnost, konkrétně abychom do roku 2030 dokázali zachránit tři miliony životů. V rámci druhé mise chceme, aby konkrétním výstupem investic bylo, že do roku 2030 pomůžeme dvěma stovkám oblastí, aby účinně bojovaly s klimatickými změnami. A další z misí se týká také měst – chceme, aby bylo minimálně sto evropských měst do roku 2030 klimaticky neutrálních.

V rámci programu Horizon Europe má být podpořenai kultura a kreativní odvětví. Ta byla pandemii těžce postižena. Jak se jim podle vás povede „zotavit se“?
Kultura a kreativní sektor jsou pro mě srdeční záležitostí. Představují pojítko mezi naší minulostí, přítomností a budoucností. Pandemie je těžce zasáhla, obecně přišel tento sektor celoevropsky o 31 procent příjmů, u některých konkrétních odvětví se ale příjmy propadly i o 90 procent. I proto pro mě bylo důležité zajistit, aby měl ze strany Evropské unie tento sektor dostatečnou podporu. Myslím si, že se nám to podařilo, nikdy předtím neplynulo tolik peněz do kreativních odvětví. Jednak máme sektorovou podporu, třeba hudebního průmyslu a podobně. A také jsme o 60 procent navýšili rozpočet programu Creative Europe, jediného zaměřeného specificky na kulturu. No a nově se kultura dostala také do programu Horizon Europe. Chceme třeba zajistit podporu malým regionálním muzejním institucím.