„Ryby chytám od pěti let,“ předeslal usměvavá dívka a její tatínek Pavel doplnil, že rodina s dvěma dospělými syny a třemi malými dětmi nemá mámu. A protože i on žije rybařením, bere děti vodě odmalička.

Jako mnoho malých dívek chodila Pavlínka na gymnastiku. To se jí při rybaření náramně hodí. Dokonale ovládá pohyb v přírodě – na souši i ve vodě. Její rybaření totiž nespočívá jen v klasickém vysedávání na břehu. Za úlovky dívka často sestupuje do jejich živlu. A to i v době, kdy se jiní na břehu choulí do zimníků. A mají to tak i její sourozenci. Také proto podle táty děti nezamarodí.

Od deseti let už Pavlína nemusí rybařit jen za doprovodu staršího. Přesto stále chytá hned vedle táty, sedmiletého bratra Pavlíka a čtyřleté sestry Helenky.Srdeční záležitostí Vogtů je Sázava. Za kapitálními kousky ale jezdí i jinam. Na Slapy, na Pálavu nebo i na Labe pod Kolín.

„Převléknu se do plavek, vlezu do vody, potopím se a osahám si dno. A podle toho, jestli je tam bahno nebo písek, se rozhodneme pro návnadu,“ vypráví s neskutečným zaujetím dívka, kterou naučil „číst vodu“ táta. „Třeba celý den sedím jen tak na břehu nebo na stromě padlém do vody a pozoruji její tok,“ prozradila.

Tato obrovská a na její věk nevídaná trpělivost se jí už mnohokrát vyplatila skvělým úlovkem. Vědomosti přitom čerpá z časopisů či internetu. A protože táta, jak přiznává, na počítači neumí, všechno včetně plánování rybářských expedic obstará Pavlína sama.

Mladá rybářka se v „oboru“ orientuje na sto procent. Někdy její nápady mohou působit trochu bláznivě, ale fungují. Například ten na výrobu návnady, kdy se rozhodla uvařit obilí v ovocné šťávě ze supermarketu. „Na Labi vedle nás seděli chlapi s nejlepší výbavou a návnadami, jaké jdou sehnat. Bez záběru. My navnadili navoněnou pšenicí ve šťávě a vytáhli pak dva dvacetikilové amury,“ směje se táta.

Ryby sice Vogtovi chytají, ale vymámit z nich nějaký originální recept na přípravu, nelze. Nejedí je. „Kamaráda přece nezabijeme,“ řekl tatínek Pavlíny a připomněl jasné pravidlo: „Rybu, kterou zabiješ, už nikdy nechytíš,“ dodal a jeho dcera s úsměvem souhlasně přitakala.