„Pohybuji se neustále v terénu a reakce lidí na přezíravou vládní politiku jsou naprosto jasné. Hodnocení toho, jak se vláda chová k lidem v zaměstnaneckém poměru, důchodcům, rodinám s dětmi, ale také menším podnikatelům, je velmi příkré. Rady typu, ať si vezmou druhé zaměstnání, nekouří, nepijí, sníží si teplotu v bytě a obléknou si dva svetry, si může nechat a jít s nimi někam jinam, ne za lidmi,“ říká v rozhovoru pro Deník.

Děravý vládní deštník

Podle něj vládní deštník proti drahotě nabízí nicotnou ochranu. „Ve velkém krupobití vám vládní paraple nepomůže vůbec. Valorizace penzí je automatická ze zákona, na tom nemají ministři žádnou zásluhu. Když vezmu matky či otce na rodičovské, tak místo aby přídavek automaticky rostl podle inflace, vláda jenom zrychlila jeho vyplácení,“ míní.

Na připomínku, že nikdo nemohl předvídat Putinovu válku na Ukrajině, na jejíž dopady musel kabinet reagovat, Středula odpověděl: „Co má s inflací 11,1 procenta společného válka na Ukrajině? Tato hranice byla dosažena v únoru a šlo o jednu z největších inflací v Evropě. Vláda proti tomu nic neudělala. Mezitím uplynuly tři měsíce a žádná opatření dosud přijata nebyla.“

Kritizuje i pětitisícovou dávku na děti do 18 let věku, kterou Fialova vláda ve středu schválila. „Je zvláštní, že to hodnotíme jako pozitivní zprávu. Vláda v podstatě neví, co si do programového prohlášení napsala. V něm říká, že sníží byrokracii, tak jak to, že teď přichází s novou dávkou, která je vždy extrémně náročná na administrativu? Odhadem se bude týkat 800 tisíc až jednoho milionu rodin s dětmi do 18 let. Místo posílení stávajících dávek a jejich valorizace, vláda přišla s novým prvkem do přetíženého systému,“ uvedl.

Odborář prezidentem? A proč ne

Nevylučuje, že postoj vládních politiků může na podzim vést k sociálním nepokojům: „Přezírání lidí může vést k tomu, že i Čech vezme prapor a vyrazí na náměstí. Navíc u nás to může mít i jinou podobu. Například hlasování při volbách do zastupitelstev velkých měst a Senátu na podzim.“

Vyjadřuje se obsáhle také ke své prezidentské kandidatuře. Zdůrazňuje, že nevidí střet zájmů mezi tímto záměrem a pozicí odborového vůdce. „Jsme v demokracii, tudíž nechápu, proč by odborový předák nesměl kandidovat na Hrad. Pozice prezidenta republiky je přece jiná než pozice poslance, senátora nebo šéfa odborů. Teď jsem předsedou odborové centrály a nezabývám se tím, jestli mi to může u voličů uškodit. Nazývám věci pravým jménem a neberu ohled na to, zda se to establishmentu líbí, nebo ne,“ tvrdí.

A co si myslí o prezidentském období Miloše Zemana? Proč si vybral za šéfa kampaně protokoláře Miroslava Sklenáře, který byl i v Zemanově týmu? Jaký by byl Pražský hrad za Středulovy éry?

Dozvíte se již v zítřejším vydání tištěného Deníku.