Nakonec ale jela. „Měli jsme štěstí, protože tu mám české přátele, kteří nám poskytli ubytování,“ říká Nataša, která teď s rodinou bydlí v bytě nedaleko centra Prahy. Zatím patří mezi ty šťastnější uprchlíky, kteří nemusejí řešit nouzové přespávání na zemi v tělocvičně. Další příchozí to ale nejspíše čeká. A týká se to bohužel i starších lidí.

Přechod hranice z Ukrajiny na Slovensko přes hraniční přechod Ubla
PŘEHLEDNĚ: Jak lze pomoci uprchlíkům u vás doma i v Česku

Čísla totiž potvrzují, že v proudu uprchlíků jsou i „dříve narození“. Všeobecná zdravotní pojišťovna registrovala tento týden už přes dva tisíce lidí starších sedmdesáti let, z toho bezmála čtyřem stovkám z nich bylo více než osmdesát let. Jak pro Deník uvedla mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Pavla Jakoubková, na počátku krize na Ukrajině byli tito lidé přednostně ubytováváni v bytech. Stejně jako třeba matky s dětmi. „V současné chvíli jsou ale kapacity státu naplněny, proto musíme ubytování i těchto lidí řešit podle aktuálních možností,“ dodala.

Mnoho uprchlíků z Ukrajiny nyní přebývá v halách, tělocvičnách či kulturních domech, což je pro starší lidi náročné. Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiřího Horeckého jsou tu zatím spíše soběstačnější senioři, kterým potřebnou péči poskytují převážně jejich příbuzní, s nimiž přijeli. Poskytovatelé sociálních služeb se přesto připravují na to, že situace se může rychle změnit. „Máme i signály o lidech se zdravotním postižením,“ řekl Horecký Deníku.

V Česku jsou podle propočtů Asociace v soukromých a „státních“ domovech pro seniory nyní nižší stovky volných lůžek. „Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní připravuje k péči poskytované uprchlíkům z Ukrajiny mimořádný dotační titul,“ dodal Horecký. Jeho přesnější podoba bude teprve známa.

Raisa Ševčenko (vpravo), novinářka, která uprchla z Ukrajiny, dostala nabídku spolupráce pro TV Beskyd.
Raisa Ševčenková utíkala z Kyjeva jen v pyžamu. Trpí onkologickým onemocněním

Volné kapacity v domovech pro seniory či v domovech pro lidi se specifickými potřebami zjišťují kupříkladu úředníci pražského magistrátu, kteří se obrací na poskytovatele sociálních služeb. Stejně jako ubytování v tělocvičnách či nouzových modulech je to podle manažerky služeb organizace ŽIVOT 90 Terezie Šmídové ale spíš nouzové než systémové řešení. „Lepší ale v současnosti asi není,“ řekla Deníku.

Kupříkladu právě ŽIVOT 90 nabídl na přechodnou dobu pomoc dvěma ženám v pobytové odlehčovací službě. Pracovníci organizace se zároveň zapojili do pomoci v pražském kongresovém centru, kde za asistence tlumočníka poskytují ukrajinským seniorům sociální poradenství. Psychickou podporu ale dodávají také českým seniorům, kteří jsou z aktuální situace ve stresu. Obrátit se mohou na bezplatnou linku důvěry Senior telefon 800 157 157.