Po čtvrtečním útoku na filozofické fakultě v Praze se rozpoutala diskuze, zda by útokům mohlo zabránit lepší technické zabezpečení škol. Přístup do školy a veřejných budov je totiž obecně málo hlídaný.

„Dnes je spousta veřejných budov, školy i úřady, absolutně bez ostrahy, bez kontrol. To se musí změnit. Máme v tomto ohledu stále co dohánět. Standardem by se určitě měly stát bezpečnostní rámy,“ zmínil pro Deník prezident Asociace vyjednavačů Radim Pařík.

Sledujte postup policie proti střelci minutu po minutě:

Univerzity připouštějí, že bezpečnostní rámy a kontroly například skrze ochranku jsou extrémní vzácností. A že větší zabezpečení nebo kontrola příchozích osob je složitá.

„Univerzity jsou z podstaty otevřeným prostředím, kde se mají setkávat lidé napříč oblastmi, zájmy a generacemi. Z charakteru našeho poslání nelze univerzity uzavřít a opevnit, stejně tak to ale není dost možné z praktického hlediska,“ uvedl mluvčí Univerzity Hradec Králové Jakub Novák.

Areály univerzit jsou totiž často rozlehlé. „Některé z univerzit disponují desítkami budov s různými druhy provozů a máme za to, alespoň vycházíme ze zkušenosti na naší univerzitě, že v tento moment zkrátka nelze kapacitně zajistit zabezpečení budov tohoto charakteru a rozsahu. Univerzity navíc připravují robustní akce pro širokou veřejnost, například při tradiční Noci vědců nás navštíví bezmála tři tisíce lidí,“ podotknul Novák.

Zůstanou přednášky veřejně přístupné? 

Bezpečnostní opatření jako na FF UK jsou nastaveny podobně i na Technické univerzitě v Liberci (TUL). Podle sdělení mluvčího univerzity Radka Pirkla vysoké školy nejsou na útoky připraveny, protože vyznávají volný pohyb osob.

„Patří k dobrým zvyklostem akademického života, že například přednášky jsou veřejně přístupné všem, tedy široké veřejnosti, nejen studentkám a studentům. Po tragických událostech v Praze je to nyní zásadní téma pro vedení TUL i celou akademickou obec,“ přisvědčil.

Nabízeli jsme školám kurzy, jak přežít střelbu, ty ale neměly zájem, říká ředitelka Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě:

Podobný postoj má i Masarykova univerzita v Brně. „Nedomnívám se, že bychom měli přistoupit k nějakému razantnímu uzavírání našich budov nebo bezpečnostním kontrolám obdobným jako třeba na letištích. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že taková opatření jsou u institucí našeho typu extrémně obtížná, a přitom nepřinášejí kýžený bezpečnostní efekt,“ uvedl prorektor univerzity pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák.

Rámy útokům nezabrání

Podle odborníků samotné technické zabezpečení, jako jsou rámy nebo rozšířený kamerový systém, útoku plně předejít nedokáže a hlavní ochrana na něm stát nemůže. „Způsobů, jak pronést do školy zbraň, je mnoho. Investice do techniky není primární nástroj prevence, která by se měla nastavit. Ta spočívá především v práci s pedagogy,“ vysvětlil prezident Asociace bezpečná škola Libor Sladký.

Podle psychologů i kriminalistů je realitou, že ve společnosti potencionální pachatelé střelby ve školách jsou. Navíc se po covidu zvyšuje míra agrese ve školách. „Vidíme, že vyrůstá generace, která nedokáže řešit stresové situace,“ shrnul Sladký. To, zda svůj plán dovedou do praxe, je podmíněno mnoha okolnostmi.

Pražská policie k tragickému útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy:

Pražská policie představila zákrok proti střelci v budově filozofické fakulty | Video: Milan Holakovský

Učitelé by se proto měli cvičit v rozeznávání varovných signálů. „Je nutné pedagogy v tomto ohledu vzdělávat a naučit je nejenom, jak signály rozeznat, ale i to, jak komunikovat s kolegy. Aby se nestyděli říct, že se jim nezdá nějaké chování u žáků, že si všímají něčeho neobvyklého,“ zmínil Sladký. 

Pravidelně, nejméně jednou ročně, by podle Sladkého měli absolvovat i školení či seminář, jak se chovat v takzvaných amokových situacích. „Vždy by to ale mělo být ve spolupráci s Policií ČR, nikoli s různými zájmovými spolky. Často se totiž nácvik vede po linii sebeobrany a zneškodnění pachatele, což je samozřejmě nesmysl,“ upozornil Sladký. Důležité je především cvičit princip schovej se a uteč, základy traumatologie a podobně.

Podle vyjednavače Radima Paříka by bezpečnostní rámy měly být základem:

Konkrétně univerzity práci s pedagogy plánují. „S největší pravděpodobností budeme muset přistoupit k instruktáži zaměstnanců a studujících pro krizové situace tohoto typu podobně, jako nyní provádíme například školení týkající se požární bezpečnosti,“ potvrdil prorektor Polčák. 

Hradecká univerzita konzultuje další kroky s bezpečnostními složkami. „Naše pozornost se zaměří zejména na systém včasného varování v podobných případech a taky na připravenost našich studujících, zaměstnanců a zaměstnankyň na podobné případy,“ doplnil mluvčí Novák.

ZČU zavede novou funkci

Západočeská univerzita (ZČU) v Plzni nechá provést bezpečnostní audit.

„A od ledna zřídí zcela novou funkci konzultanta bezpečnosti na ZČU. Zavedení této funkce se původně chystalo na polovinu příštího roku, ovšem tragické události na FF UK tento proces uspíší. Konzultant bude mít na starost kromě bezpečnostního auditu a vyhodnocení bezpečnostní situace také navržení krátkodobých a střednědobých opatření pro ZČU,“ doplnil mluvčí univerzity Pavel Korelus.

Ústecká univerzita Jana Evangelisty Purkyně povolala na pomoc policii. „Od dnešního dne pobývá v prostoru Kampusu UJEP stálá hlídka policie,“ přiblížila mluvčí Jana Kasaničová.