Co očekáváte od předsednictví Česka v EU?
Věřím, že hlavním cílem Česka bude udržení pomoci Ukrajině, tvrdého odporu proti agresivním a zločinným krokům putinovského Ruska. A že připravíme vše k tomu, aby po ukončení války mohla začít obnova Ukrajiny. Samozřejmě očekávám také zvládnutí energetické krize. To jsou obrovské úkoly a od českého předsednictví se očekává opravdu hodně.

Když Rusko přestane dodávat plyn, měli bychom vyrábět co nejvíce energie z uhlí?
Ano, samozřejmě. To by určitě pomohlo. To je dobré řešení. Uhlí působí smog a produkuje velké emise CO₂. Ale na krátké období roku, či dvou let, má návrat k uhlí smysl. Současně ale musíme pokračovat v přípravě na přechod k obnovitelným zdrojům po zákazu uhlí.

Je EU připravena na zimu bez ruského plynu? Přežijeme zimu?
Evropská unie určitě bez ruského plynu přežije. Ale toto přežití nás bude něco stát. Je to otázka toho, kolik budeme platit za energie a také jaký to bude mít dopad na evropský průmysl. Nemusíme se bát o to, co bude s občany EU, nemocnicemi, školami, nebo domovy pro seniory. Protože zásady bezpečnosti dodávek plynu nám jasně říkají, co budeme dělat, pokud nebudeme mít dostatek plynu. Nemůže nebýt plyn pro občany, pro klíčové instituce. Tento plán je dobře připraven. Víme, jak a co má být ochráněno. Umíme dodávat plyn z jedné země EU do jiné.

Ale nikdy jsme dosud nebyli postaveni před něco podobného dnešní situaci, kdy Kreml hrozí úplným zastavením dodávek plynu do EU.
Pravdou je, že to, co nám hrozí dnes, se ještě nikdy nestalo. Z Ruska k nám vedou čtyři plynovody. Pokud všechny čtyři budou uzavřeny, a ne jako v minulosti, že jeden z nějakých důvodů přestane dodávat plyn, bude to samozřejmě znamenat velkou hrozbu.

Jak se před ní dnes můžeme ochránit?
Chceme do zimy, do počátku listopadu, naplnit zásobníky plynu. Pokud se nám to podaří udělat, zimu přežijeme, a to celkem v pohodě. Dokonce i kdyby Rusové úplně zastavili dodávky plynu. Jediné, co by se mohlo stát, by bylo dočasné přerušení výroby některých průmyslových podniků. V EU máme plynu dost.

Opravdu?
Ano. Plynu máme dost, jenom ho nedokážeme tak úplně dostat tam, kde je ho nejvíc potřeba. Například na Pyrenejském poloostrově, v Portugalsku nebo Španělsku, mají spoustu plynu, protože mají velké množství přístavních terminálů na zkapalněný plyn. Kdybychom dokázali tento plyn dostat přes Pyreneje do Francie a Německa, tak bychom neměli už téměř žádný problém.

A kdy se tak stane?
Je třeba na tom hned začít pracovat. Potřebujeme, aby se stavby tohoto typu uskutečňovaly ve speciálním režimu, kdy se urychlí všechna povolení, aby se na ně nečekalo měsíce nebo roky. Podobně je potřeba přistoupit i k výstavbě přístavních plynových terminálů, potřebujeme nejméně dva nebo tři terminály v Německu. Protože nejvíce ohroženou zemí v EU jsou Němci.

Proč právě Němci, proč ne třeba Finové, kteří z Ruska dováželi sto procent své spotřeby plynu?
Protože Finové ve svém energetickém mixu potřebují jen trochu plynu, tak málo, že to není velký problém. Německá závislost na ruském plynu je jen 40 %, ale těch čtyřicet procent znamená desítky miliard kubíků plynu. A pokud nebude plyn, tak německé hospodářství je v ohrožení.

Co Poláci a Češi?
Češi mají jaderné elektrárny a navíc uhlí. Pokud bude Čechům chybět plyn, půjde jim ho poslat z Polska. Polsko má už teď plné zásobníky plynu, budeme mít plynovod z Norska a Dánska. To nám dává takovou míru energetické bezpečnosti, že my Poláci se zimy nebojíme. Polsko je v dobré situaci. A jako Poláci máme v EU závazek, že kdyby byl v Česku nedostatek plynu, musíme pomoci.

Bude to skutečně tak fungovat? Za covidu trvalo dost dlouho, než státy EU začaly spolupracovat?
Ano, jsem si jistý. Covid se z počátku do některých zemí dostal a do jiných ještě ne, neměli jsme dohodnutá žádná pravidla, co v takové situaci dělat. Ale velmi rychle jsme to dohnali a rychle jsme vyřešili problémy. Teď u zemního plynu ale máme pravidla, jak se při jeho nedostatku jako EU chovat, už od roku 2017. A jsou závazná.

Jak moc závazná?
V této dohodě o dodávkách plynu je napsáno, že se státy EU v otázce plynu musí chovat solidárně. Evropský soud v Lucemburku rozhodl, že slovo „solidárně“ je právně závazné. Státy EU jsou tedy právně zavázány pomoci sousedním zemím. To samozřejmě nebude levné. Zimu ale stoprocentně přežijeme. Podle toho, kolik plynu nám v jednotlivých zemích bude chybět, bude i vysoká cena tohoto přežití.

Co všechno bude součástí této ceny za přežití?
Například to, že pokud nebude dostatek plynu pro část průmyslu, bude nižší výroba, sníží se HDP. Ale jak říkám, stupeň naší připravenosti na krizi tohoto typu je velmi vysoký. Před deseti lety jsme vůbec neuměli zajistit reverzní dodávky plynu přes hranice. Plynovody byly jednosměrné. Teď to umíme. To úplně mění situaci. Dnes nám chybí pouze pár propojení plynovodů mezi státy, třeba to ze Španělska.

Kdy budou ta klíčová chybějící plynovodní propojení dobudovaná?
Já myslím, že do dvou let by mohla být hotová. Počítá s tím i plán Repower EU, který myslí i na přechod na vodík a amoniak, což by nám také v budoucnu mohlo zajistit bezpečnost dodávek plynu. Potrubí, které bude moci přepravovat všechny druhy plynu, je investicí do budoucnosti Unie. Teď nám má sice pomoci přežít nejbližší zimy, ale v budoucnosti nám umožní přechod na vodík. A proto je třeba teď budovat nové plynovody tak, aby za deset patnáct let mohly přepravovat vodík. Budování plynovodů není v rozporu se Zelenou dohodou a klimatickými cíli Unie.

Ještě je tu problém ceny, kterou za energie budeme platit. Měly by státy EU pomoci lidem, aby neupadli do energetické chudoby?
Ano, budou lidé, kteří kvůli energetické chudobě nebudou mít čím zaplatit za elektřinu nebo plyn. Těm je třeba pomoci. Vlády jsou odpovědné za cílenou pomoc. Tak, aby lidé nemrzli nebo se nemuseli rozhodovat, zda koupí jídlo, nebo léky, nebo si zatopí. Tato pomoc ale nemůže být poskytnuta všem. Mnoho z nás si musí poctivě přiznat, že zvládnou zaplatit vyšší účty za energie. Těm, kteří na to mít nebudou, musíme pomoci. A díky tomu můžeme krizi zvládnout. A pomáhat Ukrajině, kde lidé bojují a umírají za naše hodnoty.