Vám se jako prvnímu českému europoslanci podařilo na konci ledna obhájit místopředsednický post v europarlamentu. V čem je to pro Česko důležité?
Je to o vlivu. Když jste ve vedení této instituce, máte větší možnosti ovlivnit i věci, které se týkají Česka. Dává mi to lepší přístup ke kolegům, když s nimi potřebuji projednávat něco, co je v zájmu České republiky. Pomáhá vám to i na mezinárodní scéně. Když je člověk místopředseda Evropského parlamentu, má dveře více otevřené, než když jste běžný europoslanec.

Co byste v místopředsednické funkci chtěla v příštích dvou a půl roku dělat? V čem chcete pomoci Česku?
To první, co mě napadá, je samozřejmě české předsednictví. Během toho půlroku se o Česku v Evropě bude hodně mluvit. A já ráda pomohu v tom, aby se české předsednictví přeneslo i sem, do Evropského parlamentu. Chtěla bych tu zorganizovat konference, jež by přiblížily, v čem jsou Češi dobří, jaké máme projekty, v čem jsme výjimeční. Tak aby kolegové europoslanci, pro které jsme mnohdy stále ještě vzdálenou zemí, chápali a poznali, jaké je Česko dnes.

Vládě Petra Fialy jste připravena pomoci přesto, že vaše ANO je v opozici?
Pro mě je české předsednictví EU srdcová záležitost. Já jsem to naše první předsednictví prožila jako diplomat na stálém zastoupení a hrozně mě mrzelo, jak to skončilo. Že padla vláda Mirka Topolánka, a tím skončilo i naše předsednictví. Za sebe chci nyní udělat maximum pro to, aby obraz Česka byl tentokrát lepší. Dveře do mé kanceláře jsou rozhodně otevřené. Předsednictví EU je moment, kdy by domácí politika měla jít stranou a měli bychom se všichni snažit táhnout za jeden provaz.

A kromě předsednictví?
Určitě více propojit ten náš bruselsko-štrasburský svět s běžnými občany, což teď není, a mně vadí, že to příliš nefunguje. Chtěla bych parlament víc otevřít lidem. I tím, že sem budeme zvát víc mladých, aby se tu s námi mohli víc bavit o tom, jakou oni chtějí Evropu. Zreformovala jsem i projekt Cena evropského občana, díky čemuž se třeba Evropa dozvěděla, že na ČVUT vytvořili skvělé proticovidové masky.

V čem by to sblížení českého a bruselského světa pomohlo konkrétně?
Třeba v tom, že bychom jako Češi dokázali lépe v Bruselu vysvětlit, proč máme problém se splněním unijních klimatických dílů a co by nám pomohlo je splnit.

Volba vedení europarlamentu byla tajná, ale někteří vládní poslanci dávali najevo, že vás, poslankyni za opoziční ANO, volili. Jaký signál to je do Česka?
Podpora českých kolegů mě moc těší a chtěla bych jim za to poděkovat. Já jsem s většinou z nich spolupracovala v minulých dvou a půl letech a snažila jsem se vždy, pokud máme nějaké české téma, aby šla domácí politika stranou. A abychom tady každý ve své politické frakci obhajovali české zájmy.

Blahopřál vám premiér Petr Fiala?
Neblahopřál.

A Andrej Babiš?
Od něj jsem blahopřání dostala. Blahopřála mi i celá řada dalších lidí.

O našem předsednictví se stále ví velmi málo. Je na nějaké vyčkávání ještě čas?
Není. Chápu, že je nová vláda, ale už by opravdu mělo být jasné, na co se jako Česko zaměříme, co tady budeme víc zdůrazňovat. Teď už není čas řešit, zda je na předsednictví dost peněz, nebo ne. Teď už je třeba řešit obsah. To v tuto chvíli chybí.

Našemu předsednictví předchází to francouzské. Jakou má hlavní vizi?
Je to Evropa, která se dokáže postarat sama o sebe. Ať už v čipech, ve zdravotnictví, nebo pokud jde o obranu.

Kde v tom vidíte možnosti spolupráce Česka s Francií?
Já mám k Francii velice blízko a moc bych si přála, abychom naše vztahy s Francií ještě povýšili. Určitě je to energetika a jádro. Budeme také schopni hledat společnou řeč v oblasti obrany, kde ale my budeme zároveň těmi, kteří budou současně dávat na první místo NATO.

A kde se naopak s Francií určitě neshodneme?
Já dělám vnitřní trh EU a věnuji se obchodní politice. A tam jsou rozdíly v postojích Francie a Česka zásadní. Česko je pro otevřený trh, české firmy těží z jednotného evropského trhu. A to, co našim firmám vadí, je, že stále ještě nemáme například volný pohyb služeb v EU. A v těchto oblastech narážíme ze strany Francie na protekcionismus.

Podobné je to v obchodní politice. Česko potřebuje vyvážet do třetích zemí. Skupina států v čele s Francií další dohody o volném obchodu v podstatě zastavila. Například je to vidět u obchodní dohody EU s Austrálií, nastavení obchodních vztahů s USA a podobně. To jsou naopak ta bolavá místa, kde se s Francií neshodneme. Ale přesto Francii potřebujeme. Je to francouzský prezident Emmanuel Macron, který teď udává směr Evropě, je dnes nejvýraznějším evropským politikem. A já sama cítím zájem Francouzů s námi diskutovat, porozumět našim problémům a hledat možnost spolupráce.