Šestasedmdesátiletý důchodce Marcel Winter se nedávno přestěhoval z Domova Sluníčko v Mladých Bukách u Trutnova do Domova U Biřičky v Hradci Králové. „Dnes jsem nahlásil změnu mého pobytu pojišťovně VZP. Přeplatky na léky mi pravidelně chodí, jsem naprosto spokojený,“ uvedl pro Deník.

Pokud ale lidé změnu adresy nenahlásí a nemají bankovní účet, mají pojišťovny problém jim přeplatky (pokud překročili stanovený limit) doručit. Nyní je mají poslat do konce května.

Pojišťovny letos budou pacientům opět posílat přeplatky za léky. Je důležité si zkontrolovat několik věcí:

Zádrhel nastává třeba i tehdy, když jsou delší dobu v nemocnici a nestihnou peníze během jednoho měsíce vybrat.

„V takovém případě složenka propadne a částka se vrací zpět do pojišťovny,“ upozornil na relativně rozšířený fenomén mluvčí zdravotní pojišťovny RBP Ivo Čelechovský. Nejedná se přitom o malé sumy.

Co radí klientům Všeobecná zdravotní pojišťovna?

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni vracela svým klientům za přeplatky na lécích asi osm set milionů korun. „Na vratky mělo nárok 637 tisíc pojištěnců, nejčastěji starších sedmdesáti let,“ nastínila Deníku mluvčí VZP Viktorie Plívová. Podíl nedoručených přeplatků vůči celkovému objemu představoval v průměru téměř šest procent, což o necelé procento převýšilo rok 2022.

Co je zákonný limit

Zákonný limit zahrnuje doplatky za léky a léčivé přípravky či potraviny pro zvláštní lékařské účely a započítává se do něj cena nejlevnějšího léku na trhu s danou účinnou látkou a množstvím. Od roku 2025 se počítá se zásadní změnou. Přeplatky by už neměly vracet zdravotní pojišťovny. Při předložení receptu na léky totiž lékárník v systému ihned uvidí, zda pacient už dosáhl limitu, a lidé by je tudíž při nákupu léků nemuseli platit.

zdroj: RBP, zdravotní pojišťovna

Podle Plívové se jedná zejména o složenky (poštovní poukázky typu B), které se vrátí, pokud si je klient nevyzvedne na poště. „A to buď proto, že si poštu pravidelně nevyzvedává, nestihl to v daném termínu či třeba změnil doručovací adresu a tuto skutečnost nám nenahlásil. I z toho důvodu se snažíme své klienty informovat o výhodách zasílání přeplatků na bankovní účet,“ konstatovala.

Jak podotkla, pro klienty je to nejpohodlnější možné řešení. A pojišťovna navíc ušetří. „Za loňský rok jsme hradili rozesílání téměř jednoho milionu poukázek, což ve výdajích představovalo zhruba 43 milionů korun,“ poznamenala. Jen v posledním kvartálu roku si přitom poukázku nevyzvedlo 22 tisíc klientů. Dlouhodobě se ale pojišťovně daří podíl přeplatků zasílaných na bankovní účty zvyšovat.

Jak je na tom Česká průmyslová pojišťovna?

Výhodu bankovního účtu zmínila i mluvčí České průmyslové pojišťovny Elenka Mazurová. „Například za čtvrté čtvrtletí minulého roku jsme vraceli přes sedmdesát tisíc přeplatků v celkové částce téměř padesát milionů korun. Počet úhrad na bankovní účet a složenkou byl téměř vyrovnaný – 51 ku 49 procentům. Úspěšnost úhrady na bankovní účet byla více než 99procentní,“ přiblížila Deníku.

Neaktualizovaný či neexistující účet totiž mělo méně než procento pojištěnců. „Naopak u složenek nebyla vyplacena každá dvaadvacátá. Celkově jsme tak za loňský čtvrtý kvartál napoprvé nevyplatili přeplatky v částce 1,25 milionu korun. Tyto peníze se snažíme doručit opakovaně na vyžádání klienta, který byl v době zaslání přeplatku například hospitalizován. V případě, že vznikne další přeplatek, vrácenou platbu sloučíme s dalším vzniklým přeplatkem,“ poznamenala.

Přečtěte si, kterých léků se vracení přeplatků týká a kdy peníze dorazí:

Upozornila též, že drtivá většina z nevyplacených poštovních poukázek byla adresátům doručena, oni ale složenku nepředložili na poště k výplatě. „Apelujeme proto na nahlášení běžného účtu na zdravotní pojišťovnu. Velká část pojištěnců, kterým přeplatky náleží, jsou důchodci, kteří nemají možnost si se složenkou zajít na poštu,“ doplnila Mazurová.

Na co upozorňuje zdravotní pojišťovna RBP?

Na navrácení peněz za léky mělo loni nárok téměř třicet tisíc klientů zdravotní pojišťovny RBP, z toho bezmála 27 tisíc tvořili lidé starší 65 let. „Pojištěncům seniorům jsme poslali zpět 38,8 milionu korun (celková částka za všechny pojištěnce RBP činila 43 milionů korun - pozn. red.),“ upřesnil mluvčí Čelechovský.

Roční zákonné limity

• Děti do 18 let + senioři od 65 do 69 let: 1 000 Kč
• Běžní pojištěnci od 19 do 64 let: 5 000 Kč
• Senioři od 70 let výš + invalidé do 69 let: 500 Kč

Z toho se ale pojišťovně přes devět set tisíc korun vrátilo zpět. To je asi sedmdesátiprocentní nárůst oproti roku 2022. Předloni byl totiž počet nedoručených vratek u klientů dané pojišťovny něco málo přes tisíc, což činilo přes půl milionu korun, loni to bylo přes patnáct set případů v objemu přes devět set tisíc korun.

Po aktuální adrese takových pojištěnců musejí úředníci z pojišťovny složitě pátrat, aby jim peníze mohli doručit. Situace je podle Čelechovského o to složitější, že jde ve většině o seniory ve vyšším věku, kteří často ani nemají mobilní telefon. I on proto doporučuje klientům, aby si založili bankovní účet a pojišťovně sdělili jeho číslo.

Je to podle něj nejrychlejší, nejbezpečnější i nejlevnější způsob, jak se k penězům dostat. „Pojištěnci mohou zajít na pobočku, zatelefonovat do klientského centra nebo nás mohou kontaktovat elektronicky jejich příbuzní prostřednictvím e-mailu či aplikace,“ dodal.

Hlasy zdravotních pojišťoven

Deník oslovil i další zdravotní pojišťovny.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR: Jen za čtvrté čtvrtletí 2023 se jí vrátilo 5 149 poštovních poukázek. „A to v hodnotě 3 867 633 korun,“ upřesnila mluvčí Jana Schillerová.

Vojenská zdravotní pojišťovna ČR: Vrací se jí asi pět procent přeplatků. „Výrazně více těch, které jsou zasílány poštou,“ reagoval mluvčí Jan Mates.

Oborová zdravotní pojišťovna: Za loňský rok se jí vrátilo 4 400 poukázek. „Za rok 2022 to bylo asi 4 500 poukázek,“ doplnil mluvčí František Tlapák.

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: Loni si u ní nevyzvedlo přeplatky bezmála 190 lidí. To jsou necelá dvě procenta z obesílaných pojištěnců. „Abychom tyto situace eliminovali, snažíme se naše pojištěnce průběžně přesvědčovat, aby preferovali vyplacení peněz na bankovní účet,“ uvedl pro Deník asistent ředitelky Petr Kvapil.