„Tím nejviditelnějším úspěchem byl pražský summit, kdy se do Prahy sjeli všichni lídři z Evropy a kde jsme poprvé na platformě evropského politického společenství uspořádali setkání a diskusi o aktuálních otázkách, o bezpečnosti, energetice. Bylo to něco unikátního,“ konstatoval Petr Fiala.

I užitečného? Nešlo jen o spektakulární záležitost? „Bylo to nepochybně užitečné, neboť musíme vést debatu nejenom v rámci EU, ale také s okolními zeměmi. V Praze se třeba odehrála diskuze mezi představiteli Turecka, Ázerbajdžánu a Arménie, což bylo výjimečné. Lídři Norska a Ázerbajdžánu slíbili vyšší dodávky plynu, aby nám pomohli překonat potíže s nespolehlivým ruským dodavatelem a válečným agresorem. To jsou konkrétní výstupy, ale aby k nim mohlo dojít, je potřeba vést otevřenou politickou debatu. To se tak často neděje a pražské setkání bylo příležitostí, abychom se všichni navzájem slyšeli. Celkově tou nejvýznamnější věcí ale bude celé české předsednictví. Teď dostávám mnoho gratulací z celé Evropy, protože nám se daří dojednávat důležité věci nejenom pro Evropu, ale i pro české občany,“ míní premiér.

Pomoc pro Ukrajinu bude

Jak z toho pohledu vypadá aktuální situaci, kdy se podle ranních zpráv Polsko připojilo k Maďarsku a zablokovalo pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur? „Polsko patří k lídrům pomoci, ale jednání pochopitelně není jednoduché,“ uvedl Fiala.

Na dotaz moderátorky, zda se snaží tímto nečekaným postupem něco získat, odpověděl: „Věnuji se tomu intenzivně, i během ranních a večerních hodin. Věřím, že k nějakému výsledku dospějeme. Je to několik souvisejících otázek, které spolu zdánlivě nesouvisejí, ale politicky ano.“

Druhý velký balík k projednání, který se nakonec bude rozhodovat až v pondělí, jsou energie a jejich ceny. „Jsme velmi blízko dohody, která se týká různých věcí, ať už jsou to principy solidarity, zrychlení energetických staveb atd. A patří k nim též limit pro růst cen plynu, ale tam je ještě třeba vyřešit řadu technicko-odborných otázek. I zde je ovšem obrovský posun, což je výsledek práce českého předsednictví. Cílem je, aby ceny byly stabilnější a nižší, než jsou teď,“ pravil premiér.

Doma je vláda hodnocena špatně

Pro posouzení práce vlády je ale daleko důležitější, co dělá pro české občany. Podle ankety Deníku by si za rok ve funkci pochvalu nezasloužila. Nedostatečnou by jí dalo 82 procent čtenářů z 5600, kteří se do hodnocení zapojili.

Čím si to Petr Fiala vysvětluje? „Nepodceňuji, co si myslí čtenáři Deníku, avšak česká veřejnost je o něco shovívavější, což ukázaly nedávné komunální a senátní volby. Úplně přitom chápu, že lidé mají obavy o budoucnost a možná i pocit, že by se mělo pomáhat rychleji a intenzivněji, což živí i opozice. My si však musíme uvědomit, že každé opatření něco stojí a má nějaké náklady, my ty peníze musíme někde vzít, buď lidem, nebo si je půjčit na úkor budoucích generací,“ vysvětlil premiér.

Dodal, že klíčové vysvědčení lidé jeho vládě vystaví za tři roky ve volbách do sněmovny. „Věřím, že v tu dobu budou s prací naší vlády spokojeni. Teď jsme na začátku našeho volebnímu období a v prvním roce jsme čelili opravdu velkému množství krizí, museli jsme činit nejednoduchá rozhodnutí,“ doplnil.

Přetlak na úřadech práce

Proč ale kabinet a jeho ministři neřeší s větší razancí a efektivitou třeba situaci na úřadech práce, které praskají ve švech a jejichž zaměstnanci nestíhají vyřizovat žádosti o sociální dávky nebo předčasné důchody? „Nechci se vymlouvat, že jsme něco zdědili, ale v tomto případě je to pravda. Nemáme také dostatek nástrojů, abychom rychleji státní správu zefektivňovali. Pan ministr Jurečka například není spokojen s vedením Úřadu práce,“ řekl Fiala.

Takže to vyřeší snížením jeho prémie? „Možností pro personální změnu tady vzhledem k legislativním ochranným opatřením mnoho není. Musíme přemýšlet, je-li taková ochrana, na niž nakonec doplácejí občané, na místě. Proto jsme schválili úpravu služebního zákona s očekáváním, že se státní služba otevře zájemcům zvenku, kteří mají zkušenosti z podnikání nebo vysokých škol, takže tam vznikne větší konkurence,“ sdělil.

Vyřeší to ovšem situaci u přepážek? „Jiný management by byl nepochybně efektivnější, ale jistě to není základní metoda nápravy. Ta spočívá v digitalizaci. Některé věci jsme zjednodušili, například u žádostí o příspěvek na bydlení, ale není to tak rychlé, jak bych si přál. Slibuji lidem, že se to skutečně zlepší,“ zdůraznil premiér.

Na to bude mít vláda tři roky, avšak už dávno měla vysvětlit to, na co se ptá skoro každý a v prezidentském souboji Deníku to ve středu zmínil i Karel Diviš: „Všichni vědí, že vyrábíme elektřinu nejlevněji v Evropě, ale nárůst cen pro spotřebitele je skoro nejvyšší. Každému normálně myslícímu člověku tady něco nehraje.“

Lze to nějak jednoduše objasnit? „Složité věci dokáže vysvětlit jednoduše jen populista. Pokud lidé chtějí znát pravdu, musí vědět, jak se konstruuje cena elektrické energie. Také platí, že cena elektřiny na evropských trzích je významným způsobem určována cenou plynu. Proto se dlouhodobě snažíme prosazovat jejich oddělení, ale zatím pro to není většinová vůle. Není ale úplně pravda, že vyrábíme elektřinu nějak extrémně levně. Důležité je uvědomit si, jako a co do ní počítáme. Elektřina z jádra je určitě levnější, ale za předpokladu, že do toho nezapočítáváme investice. Elektřina z obnovitelných zdrojů je relativně levná, ale je k dispozici jen v některých fázích roku. Elektřina vyráběná z uhlí není levná, protože se do ní musejí započíst ceny povolenek a další náklady,“ popsal situaci Fiala.

Nulový limit na spotřebu elektřiny

Proč jsou cenové stropy v zemích EU, kromě Německa, daleko nižší než u nás, kde činí za jednu megawatthodinu 6000 korun za elektřinu a 3000 korun za plyn? Na Slovensku například domácnost, která topí a ohřívá vodu elektřinou, příští rok zaplatí maximálně 150 euro, tedy zhruba 4700 korun.

„Není to tak. My máme schválené zastropované ceny plynu a elektřiny pro domácnosti, veřejný sektor, malé a teď už i velké firmy. Pro domácnosti jsme ale nezavedli žádný limit spotřeby, zatímco řada okolních zemí ho má, takže lidé tam nakonec mohou zaplatit víc než u nás. Až se to bude po čase poměřovat, ukáže se, že naše opatření je pro české občany výhodné i v mezinárodním srovnání. Tím jsem si naprosto jist. Navíc můžeme zafixovat ceny jen na takové výši, jakou si z hlediska rozpočtu a podmínek v ČR můžeme dovolit,“ uzavřel předseda vlády.

Premiérovo přání čtenářům Deníku: Nadějnější a klidnější rok

Moderátorka na závěr poděkovala premiéru Petr Fialovi za jeho účast ve čtrnácti unikátních on-line debatách Deníku a popřála jemu i divákům hezké svátky. „Na závěr bych možná použila slova Pavla Fischera, který řekl, že bychom si v tomto čase měli víc než kdy jindy uvědomit, že máme jeden druhého a všichni dohromady vládu, která se příští rok jistě bude snažit.“

Petr Fiala to potvrdil: „To je pravda, budeme se snažit. Všem čtenářům Deníku přeji klidné, požehnané Vánoce, a aby ten příští rok byl lepší, klidnější, jistější a nadějnější, než byl ten letošní.“