Myšlenky ještě ani ne patnáctileté útlé, blonďaté dívky, ale nemají s fantazií nic společného. Jsou totiž velmi cílevědomé. Přes tři roky jezdí silniční motocyklové závody. A i když je jejím prvořadým úkolem na dráze porážet soupeře, okoukává od svého mechanika, táty Vladimíra, jak stroj připravuje, aby co nejlépe seděl na dráze, měl ideální výkon a dobře nastavené převodové stupně. „Přitom když byla Karolínka malá, bála se zvuku minibike,“ usmívá se maminka Lucie.

Vášeň pro jednostopá vozidla spojuje všechny tři členy rodiny. Kvůli závodění dcery ale projížďky rodiče na stále nebezpečnějších českých silnicích raději upozadili.

Jako malá holka Karolínka pochopitelně jezdila na bicyklu. Pak, v jedenácti letech poprvé usedla za řídítka silničního speciálu. Starším minibike s motorem 40 ccm kategorie Blata Elite a bez závodnické licence.

„Dobře si ten pocit pamatuji. Cítila jsem se fakt hustě,“ usmívá se školačka, která si jako malé děcko nehrála s panenkami, ale s autíčky. Tátovými. Ten, jak Karolína se smíchem připomíná, jí pořád připomínal, aby je nerozbila. „První motorka byla strašně malá. Ale byla dobrou průpravou na projíždění zatáček na silnějších strojích,“ popsala.

První závod na nejmenší motorce jela v Českých Budějovicích. Hodně pršelo a skončila poslední. Neuměla totiž odstartovat. A i když by se dalo očekávat, že nezdar opláče, opak byl pravdou. „Měla jsem obrovskou radost, že jsem vůbec jela,“ vzpomíná.

První úspěch si Karolínka připsala asi po půl roce v Pardubicích. Stále ještě na minibike. Asi po roce ale rodiče Karolíně pořídili objemově stejný, ale větší stroj Blata Ultima. „Motorka to byla nejen větší, ale na okruhu se chovala také úplně jinak,“ vysvětluje Vladimír s tím, že právě díky nové technice se dcera začala v závodech zlepšovat a také prosazovat.

V současnosti jezdí Karolína na své třetí motorce, čtyřtaktu 160 ccm s maximální rychlostí 130 km/h. Kvůli závodění má italskou licenci a doma už moc nejezdí. „Při závodech minibike jsme se seznámili s Italy, rodiči dalších závodníků. Loni nám pak nabídli, abychom závodili v jejich týmu. To je sdružení rodičů několika dětí, tak jsme se stali také členy,“ potvrdil Vladimír. „Na jaře začínají testy a následně závody, tak vyrážíme,“ dodal.

Karolína přitom byla jediná holka mezi samými kluky. Navíc, Češka a blondýnka! To byla pro temperamentní jižany skutečná výzva. „Já se hnu někam od našeho stanu a hned jsou za mnou,“ směje se závodnice. Její táta pak připomíná, že Italové jsou fajn lidé. "Nenosí se tam nevraživost jako tady v Česku,“ doplnil. Také proto se závoděním rodina přešla na jih Evropy.

„Ceny jsou tam pro nás srovnatelné, ale dostáváme za ně mnohem více služeb a péče než tady. Náklady navíc jsou jen za dlouhou cestu. Závodí se o víkendu, ale z domova vyrážíme karavanem už ve čtvrtek,“ potvrdil Vladimír s tím, že jejich domácím okruhem je ten v Brně, kde se také občas na motorce sveze celá rodina.

Fyzičku nabírá Karolínka doma, v Bukovanech. Běhá, dřepuje, klikuje, zvedá činky, posiluje ruce. Právě silová příprava je pro půlhodinový závod, někdy v extrémním horku, velmi důležitá. Chyby totiž nepřicházejí proto, že by závodník neuměl jet, ale kvůli úbytku sil a koncentrace.

„Zpočátku moc trénovat nechtěla, musela jsem jí nutit. Ale teď už sama ví, jak je to pro ježdění důležité a trénuje sama. Dokonce si to pochvaluje, protože po závodech není ani moc utahaná,“ přiznává Lucie.

Pro závodění Karolíně vychází vstříc také týnecká základka. Má sjednaný individuální studijní plán. Proto se už teď může těšit na Apeninský poloostrov.

A ještě v jednom má Karolína už nyní úplně jasno. „Papíry na motorku si dělat nebudu. Kvůli bezpečnosti. Na motorce se vyblbnu dost na okruzích, nepotřebuji ještě jezdit v provozu,“ tvrdí.

První trénink tak dívku z centra Čech, která si na Apeninském poloostrově už také vysloužila přezdívku – Carotina, což je baby karotka, tedy mrkvička, jíž vozí i na helmě, čeká na okruhu Circuito di Magione nedaleko Perugia 27. března. Jak si při závodech povede se pak každý může podívat například na fb profilu Karolína Jandíková – motocyklový závodník nebo instagramu na adrese carotinajandikova.

„Pojedeme si to tam užít, nechceme vyhrávat za každou cenu, a především je nutné myslet také na bezpečnost malých závodníků. Karolína to také tak vnímá a to jí pomáhá při dalším závodnickém posunu,“ dodala maminka Lucie.