Ekonomové upozorňují, že někdejší představy o tom, že zavedení letního času znamená přínos pro národní hospodářství, jsou již dávno překonané. „Řada studií dokládá, že úspory energie jsou minimální,“ potvrdil poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Nepříjemné střídání

Citlivější jedinci navíc podle vědců mohou mít potíže s psychikou. Někteří si dokonce stěžují nejen na horší spánek, ale i na únavu či nevolnost. Takové potíže jim způsobuje přenastavení jejich „vnitřních hodin“, na něž si obtížně zvykají. „Můžou to být lidé, kteří mají různé zdravotní či psychické potíže, staří lidé anebo naopak malé děti,“ uvedla Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd.

Nevýhody každoročních časových změn ostatně pochopili i někteří politici. V Evropském parlamentu se proto v uplynulých letech uvažovalo o tom, že by se změny času mohly zrušit, a to již od loňského roku. Tento plán europoslanci odsouhlasili před třemi lety. Aby změna mohla nastat, musely by ji následně schválit jednotlivé členské státy Evropské unie. Také by však bylo potřeba, aby koordinovaly svůj postup, aby nebylo narušeno fungování jednotného trhu EU.

Tak daleko se ovšem politikům dosud pokročit nezdařilo, a plány na ukončení změn času od roku 2021 proto padly pod stůl. S příchodem koronavirové pandemie a také po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se věnují aktuálnějším záležitostem. „Stále platí, že v této věci není ani nyní žádný vývoj,“ uvedl František Jemelka, mluvčí ministerstva dopravy, jež má otázku změny času ve své působnosti. „Řeší se aktuální výzvy a těžko lze předvídat, kdy a jak se to případně změní,“ prohlásil.

Který čas ale vybrat?

Naposledy se tak v Bruselu o změně času vážně jednalo na sklonku roku 2019, tedy ještě před příchodem koronaviru. Od té doby se žádný z předsednických států tohoto tématu nechopil. „Ani není patrný zájem či tlak k opětovnému vedení jednání,“ podotkl Jemelka.

Podle europoslance Zdechovského se státy EU zatím neshodly na tom, který čas vybrat celoročně. Tedy zda středoevropský, anebo právě letní. Ten totiž v průzkumech obvykle preferují občané, i když podle vědců tento čas pro lidské zdraví není vhodný. Vlády by většinou naopak daly přednost středoevropskému času, nazývanému zimním. „Jsou ale státy, které na to nechtějí přistoupit, proto se celý proces protahuje,“ posteskl si Zdechovský.

Naděje na zrušení letního času však podle něj stále existuje navzdory tomu, že se stále objevují nové a nové aktuální potíže, které od tohoto tématu politiky zdržují. „Věřím, že do konce roku 2030 už bude střídání zrušeno,“ dodal Zdechovský.