Jednodenní volby jsou návratem k předválečné praxi. Úspory nepřinesou

Česká republika je posledním státem v Evropě, kde se konají volby dva dny. Ani ve světě nejsou dvoudenní volby příliš obvyklé. Mezi několika málo státy, kde se vícedenní volby konají, jsou například Indie nebo Papua Nová Guinea.

Od roku 2026 by se však v Česku měly volby konat už pouze v jednom dni. Navrhuje to ústavní novela, kterou v únoru odsouhlasila vláda. „Výhody jsou zjevné. Ekonomické úspory, byť nebudou tak významné. Odpadne ale tolik kritizovaná situace, kdy volební urna zůstává někde přes noc,“ uvedl politolog Jakub Charvát z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Jednodenní volby i změny okrsků: Vláda schválila ústavní novelu

Ministerstvo vnitra, které návrh vypracovalo, nicméně nepočítá s tím, že by vůbec k nějakým úsporám došlo. „Samotné jednodenní volby úspory nepřinesou, jelikož se nesníží náklady na odměny členů okrskových volebních komisí, které tvoří tři čtvrtiny nákladů financovaných přes obce. Také doba využití volební místnosti se zásadně nesníží,“ uvedl Adam Rözler z ministerstva.

Úsporu v řádech milionů korun by ale mělo přinést zavedení společného hlasovacího lístku pro všechny kandidáty v senátních a prezidentských volbách.

Česko se chystá na zavedení pouze jednodenních voleb, kdy lidé půjdou k urnám jen v pátek. Ilustrační snímekZdroj: Deník/Vladimír Pryček

Že ušetří, si od jednodenních voleb neslibují ani zástupci Českého statistického úřadu, který výsledky zpracovává. „Český statistický úřad, kromě jiných činností spjatých s volbami, zpracovává výsledky vždy až po uzavření volebních místností a sečtení hlasů jednotlivými komisemi, jejichž počet a způsob předání výsledků se také nemění,“ doplnil mluvčí úřadu Jan Ceislar.

Petr Pavel: Plná Letná mi nevadí, útok na ukrajinskou vlajku ano

Jedny volby přijdou v průměru na 600 milionů korun. „Největší objem finančních prostředků je určen na výdaje územních samosprávných celků. Z hlediska těchto nákladů je nejdražší volba prezidenta republiky, protože se jedná o dvoukolové volby konané na celém území republiky a tudíž náklady na zajištění provozu okrskových volebních komisí jsou vyšší než u jednokolových voleb do zastupitelstev obcí nebo Poslanecké sněmovny,“ upřesnil Rözler.

Návrat ke starší tradici 

Jednodenní volby budou v podstatě návrat ke starší tradici. V jeden den se volilo už za první republiky. Tato tradice zůstala zachována i po druhé světové válce. Poprvé se ve dvou dnech volilo až v roce 1971, i když volby po únoru 1948 už nelze považovat za svobodné.

V případě jednodenních voleb se v bývalém Československu volilo v neděli. Nyní zástupci ministerstva vnitra navrhují jako volební den pátek, přičemž volební místnosti by byly otevřeny od sedmi hodin ráno do deseti hodin večer.

Úspěch Pavla byl jen první krok. Český populismus vymýcený není, říká politolog

„Pátek by do jisté míry dával smysl. Lidé by mohli odvolit při cestě do práce nebo z ní. Sobota je potenciálně nebezpečná. Hrozí, že lidé odjedou na chalupu a k volbám nepřijdou,“ míní politolog Charvát.

V Evropě se v pátek chodí k volbám například v Irsku, ve světě pak v Zimbabwe. V naprosté většině zemí ale lidé míří k urnám v neděli.

Nového prezidenta Češi letos v lednu volili ve dvou dnech:

U jednodenních voleb by ale změny v hlasování neměly skončit. „Prezidentské volby znovu ukázaly, jak by krajanům ulehčila život korespondenční volba. Budu se snažit znovu otevřít diskusi o návrhu, který už dávno leží v Poslanecké sněmovně a ke kterému jsme se kvůli obstrukcím opozice nedostali,“ uvedl nedávno ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Charvát si však myslí, že se jedná o diskusi druhé poloviny 20. století, protože korespondenční volbu měla Česká republika umožnit už dávno. „Dnes už by se nabízela diskuse, zda neumožnit elektronické hlasování,“ zdůraznil politolog.