Kliknutím zvětšítePrezident Miloš Zeman podmínil jmenování vlády schůzkami se všemi ministerskými kandidáty. Bylo to na místě?
Myslím, že vláda mohla a měla vzniknout v momentě, kdy Petr Fiala představil kandidáty na ministry a byl hotov koaliční program. Pan prezident si přál schůzky se všemi nominanty a za sebe mohu říct, že naše debata byla věcná a konstruktivní. Bavili jsme se o věcech od bydlení až po digitalizaci. Situace je ale těžká pro občany a pro nás složitá, neboť jsou na nás kladeny nároky na řešení agend, které jsou zatím plně v kompetenci vlády v demisi.
Proč jste tedy na Zemanovu podmínku přistoupili?
Kdyby v dané chvíli existovala rychlejší cesta ke vzniku nové vlády, vybrali bychom si ji. Silové řešení a trvání na okamžitém jmenování by tento proces ovšem spíš zdrželo. My jsme vše splnili. Koalice vznikla rychle, sněmovna byla ustavena, vybrali jsme lidi, kteří byli připraveni okamžitě převzít ministerstva.
To bych neřekla. Když byl Petr Fiala jmenován premiérem, předal prezidentovi seznam ministerských aspirantů bez jména ministra průmyslu a obchodu, neboť Věslav Michalik se nominace vzdal.
I u nás došlo ke změně na postu kandidáta na předsedu Legislativní rady vlády, ale byl to předvídatelný krok. U STAN to byla rychlá obměna, Petr Fiala akceptoval nové jméno a předal ho panu prezidentovi dodatečně.
Piráti v opozici prosazovali protikorupční normy a bojovali proti střetu zájmů. Jak to, že vám nevadila kandidatura pana Michalika?
Když se skládal náš takzvaný vládní tým, byl Věslav Michalik kandidátem na jiný resort, než na který byl po volbách nominován. Měl být ministrem financí. Nemyslím, že podnikání vylučuje politické angažmá a jde o automatický střet zájmů. V oblasti ministerstva průmyslu a obchodu by ovšem o tento konflikt podle našich informací šlo. Stejně tak byl problém v kyperské historii firmy jeho manželky a způsobu, jak to vysvětloval. O tom jsme ve chvíli jeho nominace nevěděli. A jak uvedl Vít Rakušan, ani STAN. Podle mne učinil Věslav Michalik správný krok.
Kdybyste těmi informacemi disponovali, jeho nominaci byste v rámci PirSTAN vetovali?
Diskutovali bychom o tom. Stejně jako jsme se bavili o libereckém hejtmanovi Martinu Půtovi, který nemá dokončený soudní spor. Do vládního týmu by byl nominován jen za předpokladu definitivního verdiktu o své nevině. Přistupovali jsme k personální politice velmi odpovědně, ale já primárně ručím za naše lidi a nemohu dělat detektivní pátrání ohledně kandidátů našich partnerů.
Neboli jste věděl, že poslanec Jakub Michálek by seděl na dvou židlích, pokud byste ho nominoval na ministra pro legislativu.
Kumulace funkcí nikdy nebyla vnímána ve vztahu poslance a ministra.
Všichni to tak vnímali, a proto jste navrhovali klouzavý mandát.
Ano, ale ne kvůli kumulaci funkcí. Chtěli jsme zabránit tomu, aby tady byli lidé jako Michal Hašek, který měl šestatřicet funkcí, z toho většinu placených. Závěr, že zvolený poslanec bez existence klouzavého mandátu se zříká své poslanecké mise a jde do vlády, která nemusí vydržet celé volební období, je špatný výklad, s nímž jsem nesouhlasil. Jakub Michálek by byl perfektní kandidát na tuto ministerskou pozici, ale podle mě jím je i Michal Šalomoun s dvacetiletou advokátní praxí a znalostí evropské legislativy.
Michálek to pochopil naprosto správně a svým krokem přispěl k jednoznačnému posvěcení koaliční smlouvy Pirátským fórem. Vaše pozice jako předsedy strany je poněkud jiná…
To si nemyslím, principiálně jde o stejnou věc. Proto chci náš kodex změnit tak, aby nemohl být vykládán tímto způsobem. Bez existence klouzavého mandátu by se ministr neměl vzdávat poslanecké pozice.
Chcete říct, že jako vicepremiér a ministr budete na sto procent plnit svoji poslaneckou roli?
Není to nezvládnutelné. Vládní poslanec, který je ministrem, má pochopitelně specifické postavení. V opozici musíte skutečně veškerý čas věnovat poslanecké práci, Piráti předkládali i komplexní zákony, řešili jsme exekuce, kumulaci platů, digitální ústavu. Nyní budeme jako vláda předkládat návrhy zákonů s tím, že pro ně budeme mít ve sněmovně většinovou podporu.
Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová uvedla, že proti některým jménům koalice SPOLU se budete muset vymezit. „Jsou pro nás nepřijatelní lidé, kteří měli v minulosti problémy, tedy například nějaké závažné kauzy,“ řekla. Nakonec jste to neudělali. Jak vnímáte situaci kolem Pavla Blažka a jeho možného prověřování policií?
Vnímám jeho osobu jako problematickou, ať už historicky, nebo v současném nasvícení Blažkova vládního angažmá. Řešil jsem to s Petrem Fialou, který řekl, že za něj ručí. Naše pozice není taková, abychom si diktovali personální politiku. Ale námitky nevznesly ani ostatní koaliční strany.
Kdybyste se posunul o čtyři roky zpátky, patřil by Blažkův obličej když ne na pirátský autobus s heslem Pusťte nás na ně vedle Andreje Babiše, Jany Nagyové Nečasové či Miroslava Kalouska, tak do staré gardy ODS?
Vzhledem k tomu, jak dlouho se věnuje politice a různým rolím, které hrál, reprezentuje spíš ODS před jejím odchodem do opozice. Já ale věřím Petru Fialovi, že éra devadesátek se již nevrátí. On jako premiér je pro mne garancí. V opozici jsme byli všichni na jedné lodi a pracovali jsme hlavně za covidu na platformě demokratických opozičních stran. Teď budeme muset dokázat, že skutečně umíme poměry měnit. Chodím na všechny schůzky K5, bavíme se o složitých věcech energetiky, inflace, rozpočtu a musím říct, že duch změny tam je. Dokud se nepřesvědčím o opaku, nemá smysl to zpochybňovat. Nechodím do projektů, o kterých si nemyslím, že budou fungovat.
Před volbami vás opravdu spojoval hlavně antibabišismus, odhodlání skoncovat s obsahem i stylem Babišova vládnutí. Dva měsíce po volbách vyšel průzkum Medianu, podle něhož by téměř třicet procent lidí volilo ANO, za nímž zaostávají jak koalice SPOLU, tak PirSTAN. Co tomu říkáte?
Je to do určité míry výsledek ne zcela srozumitelné situace, kdy nás lidé vnímají jako vládu, ale my jí fakticky nejsme. Stále rozhoduje Andrej Babiš a jeho ministři. My zatím nemáme možnost ukázat, že bychom to uměli dělat jinak. Nemám rád, když se věci lakují narůžovo. Musíme lidem ukázat, co je naše vize pro čtyřleté období a jaký máme plán na řešení aktuálních věcí. A pak říct, z jakého bodu vycházíme. Stav země není marketingová prezentace.
A na to se ptám. Neujmete se vlády v tak složité a nepříznivé situaci, že Andrej Babiš prakticky nemusí dělat nic, aby vás příště porazil na hlavu?
My jsme ale věděli, že situace bude nezáviděníhodná. Lidem budeme říkat pravdu.
Sem s tím. Proč jste si vybrali ministerstvo zahraničí a kandidovali na něj Jana Lipavského?
Představili jsme vládní tým, kde byli kompetentní kandidáti na jednotlivé posty, někde jeden, jinde třeba tři. Na zahraniční politiku byl mezi nimi Jan Lipavský.
Opravdu by měl resort plný seniorních diplomatů a vyžadující velkou životní zkušenost vést člověk bez úplného vysokoškolského vzdělání a praxe v oboru, pokud za ni nebereme působení v pozici místopředsedy sněmovního zahraničního výboru?
Důležité je, zda ten člověk má kompetence to dělat. Jsem přesvědčen, že Honza Lipavský je má. Politicky i profesně z dob, kdy pracoval mimo politiku.
Byl ajťák v bankovním sektoru, ne?
Byl finančním analytikem a manažerem. Pracuji se zpětnou vazbou, a kamkoliv jsem jako předseda Pirátů přišel, všude jméno Jana Lipavského znali, například v souvislosti s Magnitského zákonem, bezpečnostními otázkami či dostavbou Dukovan. Je dobře vnímán i zahraničním diplomatickým sborem, třeba americkými partnery, stejně jako našimi koaličními kolegy.
Potíž je v tom, že ho tak nevnímá prezident Zeman.
Ústava jasně říká, že prezident jmenuje členy vlády na návrh premiéra. Věřím, že ministři budou jmenováni tak, jak je Petr Fiala nominoval. Ještě se vrátím k dohodám o resortech. Samozřejmě jsme měli preferovaná ministerstva, přičemž jsme jednali za koalici PirSTAN. I když se ale podívám na politiku Pirátů v zahraničním kontextu, ať už je to pozice v Unii, digitální daň v mezinárodním kontextu, či pozice Česka v rámci OSN a NATO, máme tam spoustu priorit.
Patřilo ministerstvo zahraničí k těm, po nichž Piráti toužili?
Naší prioritou bylo ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli inovačním technologiím, nakonec ho získalo hnutí STAN. Stejně jako školství, o něž jsme také stáli. Prioritní byla také digitalizace a jsem rád, že se nám podařilo vyjednat její prestižní ukotvení pod vicepremiérem. A jsem nadšen z toho, co se podařilo dostat do koaliční programové kapitoly pod ministerstvo pro místní rozvoj.
To se opravdu divím. Podle mě je to takový objem práce, že to jeden člověk snad ani není schopen zvládnout. Když se zastavím u digitalizace, bude vaším úkolem spravovat veškeré elektronické systémy ve státní správě?
Ne. Jednotlivá ministerstva budou dál provozovat svoje resortní systémy. I role zmocněnce pro digitalizaci Vlada Dzurilly byla koordinační, ale bohužel bez hlasu na vládě. Cílem je, aby všechny informační systémy byly uživatelsky vstřícné. Občan tak nebude muset neustále vypisovat všechny údaje na své žádosti, protože sdílené systémy budou dostupné pro všechny resorty. Chceme ušetřit čas lidem a peníze státu. Vicepremiér pro digitalizaci spolu s hlavním architektem by měl vědět o projektech, jež jsou v gesci jednotlivých ministerstev, a pokud řešení neodpovídá digitální strategii, je drahé, nadbytečné nebo nefunkční, zarazit ho. Musí se změnit i legislativa, aby se povolil souběh dobíhajícího systému a zadání zakázky na postavení nového. To dnes kvůli licenčním dodatkům udělat nelze. Což je jediný způsob, jak třeba vyřešit letitý problém se systémem na výplatu důchodů na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Oslovíte pana Dzurillu, aby zůstal ve vládních službách?
V nějakých strukturách s ním určitě počítám, nejen kvůli kontinuitě. Je za ním kus práce.
Pod vás bude spadat i bydlení a stavební zákon.
To je největší priorita. Byty nejsou, náklady na bydlení jsou vysoké a pro obce je těžké se s tím vypořádat.
V koaliční smlouvě hovoříte o snížení DPH na stavbu a rekonstrukci bytů, zvýhodnění hypoték na první bydlení a výhodné formě financování na podporu výstavby. Problém trhu s byty ale není poptávka, nýbrž nabídka. Jak tu chcete podpořit?
Změníme stavební zákon, který by měl obcím umožnit lépe nakládat s územním plánováním. Přes Portál stavebníka pak bude moci stavební řízení proběhnout rychle, předvídatelně a transparentně. Naprosto zřetelně tam bude vidět, co a proč vám chybí, abyste mohli získat stavební povolení. Tuto změnu zákona musíme udělat do roka.
Vždyť chcete posunout účinnost stavebního zákona až do poloviny roku 2024.
Ano, ale to není hlavní brzda. Například program Výstavba má takové parametry, že obce do něj nejdou. Ministerstvo pro místní rozvoj musí připravit kvalitní metodologii, aby samosprávy bez problémů mohly čerpat jeho programy. Předložíme zákon o dostupném bydlení, který umožní obcím a městům vybrat si pro ně nejlepší cestu. Vidím i možnost pomoci výstavbě ze strany státu, poskytnout vlastní pozemky, dobře nastavit partnerství veřejného a soukromého sektoru. A pokud se najdou vhodné nástroje, obce se určitě snáz dohodnou s developery, kteří třeba část bytů vyčlení pro startovací a sociální byty. Chceme zvýšit procento bytů, s nímž obce disponují. Již dnes například v Praze existuje možnost dát svůj byt do správy městu s garancí třeba menšího, ale pravidelného a bezproblémového nájmu.
Část stavebního zákona má začít platit od ledna příštího roku. Především jde o vznik centrálního úřadu, který bude rozhodovat o strategických infrastrukturních stavbách, jako jsou silnice, elektrárny a zásobníky plynu. Stane se tak?
Ano, po něm byla velká poptávka, takže vznikne speciální stavební úřad. Reálně však začne fungovat až v polovině roku 2023. Tak to bylo schváleno a na tom se nic nemění.
A vedle toho začne fungovat i Nejvyšší stavební úřad jako odvolací instituce?
Nebude existovat samostatně, ale jako sekce ministerstva pro místní rozvoj. My jsme v opozici byli proti jeho vzniku, ale ve zbývajícím čase už to nelze opravit. Dva poslanecké kluby mohou ve sněmovně vetovat zkrácené projednání. Proto jsme se domluvili s paní ministryní Dostálovou, že věci vyřešíme během ročního odkladu, který schválen bude. Naše vláda odmítá verzi stavebního zákona z pera pana poslance Kolovratníka z ANO, která prošla sněmovnou, a charakterizoval bych ji slovy: Nikoho se neptáme, všechno se centralizuje a zřizujeme jeden velký stavební úřad.
Přesto už probíhá výběrové řízení na šéfa Nejvyššího stavebního úřadu. Co s tím?
Není šťastné, že to bylo spuštěno vládou v demisi. Nejsem ani úplně spokojen se skladbou komise, byť tam Piráti mají svého zástupce.
Programová kapitola koaliční smlouvy pro místní rozvoj začíná takto: Je třeba zastavit odchod lidí z venkova, a tedy zajistit takovou infrastrukturu a služby, díky nimž se tam vyplatí žít a pracovat. Jak to chcete udělat?
Je tady kvalitní Strategie regionálního rozvoje 2021, která vyžaduje součinnost dalších resortů.
Zajímá mě věta, která říká, že na základě důkladné práce s daty vytvoříte doporučenou úroveň vybavenosti pro různé typy obcí a díky tomu zacílíte pomoc podle skutečných potřeb.
To už vlastně existuje jako systém AGIS (Analytický geoinformační systém), kde se shromažďují data, ale málo se to využívá. Jde o to, pouštět se do investic, které dávají smysl i z regionálního pohledu. Dále je nutné systematicky řešit vybavenost službami, ať už jde o zdravotnictví, školství nebo sociální věci. Musí se také upravit parametry pro čerpání dotací. Je třeba nesmysl plnit podmínku, že na stavbu školy dostanete prostředky, když máte určitý nárůst žáků. Třeba v Ústeckém kraji ale lidé odcházejí, protože tam nejsou školy. Nejdříve je tedy musíte postavit nebo opravit a až pak můžete nabírat děti.
Pokud na základě dat stát zjistí, že desítky obcí doporučené vybavenosti nedosahují, pošle tam peníze, aby se potřebné kapacity vybudovaly?
Nastaví program, který tomu pomůže, jistá míra spoluúčasti tam zajisté bude. Nejlepší by ovšem bylo nechat peníze obcím a městům rovnou v rámci rozpočtového určení daní, aby se nemusely vázat na státní dotace. Správné je, aby měly strategické plány rozvoje a investic. Nebudeme je nutit stavět či opravovat to, co zrovna nepotřebují, ale pustí se do toho jen proto, že ministerstvo vypsalo zajímavý dotační program. Ve vyspělých zemích v jednadvacátém století se přece tato věc musí řídit na základě reálných potřeb.
I tuto agendu budete mít pod sebou?
V rámci vlády ano, ale našimi hlavními partnery budou Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Musí se potkávat faktická potřeba a vládní dotační programy. Peníze by primárně měly jít do strukturálně postižených regionů, aby byl v celé zemi dosažen jistý standard. Všude se má žít dobře, a tam, kde jsou šikovní starostové a primátoři, klidně o něco lépe.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
