Zásadní změnu v přístupu pražského magistrátu k bezdomovectví přinesla náhoda. Ve spolupráci se soukromými ubytovateli provozoval v době koronavirové pandemie takzvané humanitární hotely. Jelikož metropole zažívala významný pokles turismu, volné lůžkové kapacity nabídl magistrát lidem bez domova a platil za ně provozovateli poplatky.

Majitelé hotelů alespoň trochu zmírnili ztráty, ale akce měla ještě jeden pozitivní efekt. Od července 2020 do konce listopadu 2021 se podařilo z několika stovek ubytovaných pomoci 66 lidem najít stabilní bydlení. Téměř třetina z nich získala městský byt pro osoby v sociální tísni. Dalších 88 osob si podalo žádost o bydlení.

Stanové městečko pro uprchlíky z Ukrajiny v pražské Troji.
Utekli před Putinem, teď nemají kam jít. V Česku chybí databáze míst pro běžence

Projekt pomáhal zajišťovat ředitel Centra sociálních služeb Praha Martin Šimáček. Ten prozradil recept, jak jde takto zásadní životní změnu dokázat. Každému ubytovanému se individuálně věnoval sociální pracovník a řešil s ním jeho situaci. Během pobytu v hotelu se snažili společně stabilizovat zdravotní a sociální situaci dotyčného, zabezpečit stálý příjem a návazné bydlení.

V projektu spolupracovali nejen se zdravotníky, ale také s psychiatry a odborníky na léčbu závislostí. „Pak už je důležitá zejména silná asertivita sociálních pracovníků, aby klienty donutili od základu změnit přístup k životu a chytnout šanci za pačesy,“ upozornil také Šimáček.

Samozřejmě ne všechny případy měly šťastný konec. „Někdo, i když dostal místo v pohodlí hotelu a ubytovací řád byl poměrně velkorysý, tak stejně buď raději odešel zpět na ulici, nebo jsme ho museli ze služby propustit,“ dodal.

Jak uvedl pražský radní pro oblast bydlení Adam Zábranský, Praha nyní chce na projekt humanitárních hotelů navázat zřízením městských ubytoven pro sociálně potřebné lidi. První dvě, s kapacitou osmdesát míst, by měly fungovat od začátku července. Klienti by si pobyt hradili, neboť se ukázalo, že díky střeše nad hlavou jsou schopni se stabilizovat i finančně.

Na důstojný plat v Česku nedosáhne ani polovina lidí. Podle výzkumníků těžko přežívají především lidé v insolvenci a exekucích.
Pracují do úmoru, přesto tak tak vyjdou. Důstojný plat nemá ani polovina Čechů

Program Housing First nemusí podchytit a stabilizovat jen lidi z ulice. Plzeňská neziskovka Ledovec například zkusila ubytovat pacienty v bytové nouzi z psychiatrické léčebny v Dobřanech. Lékaři by je už dávno propustili, kdyby se měli kam vrátit. Neziskovka do projektu zapojila ještě několik duševně chorých lidí z Plzeňska živořících ve stanu nebo se potloukajících po chudinských ubytovnách. Celkem šlo o patnáct psychicky nemocných lidí – s afektivními a úzkostnými poruchami, s poruchou osobnosti či se schizofrenií.

Služby na míru

Tříletý pilotní projekt umožnil těmto jedincům žít v běžných podmínkách. Od roku 2019 pomohl se zabydlením patnáctce klientů. Deset bytů získali od města Plzeň, pět na komerčním trhu. „Když se služba ušije na míru, i pacienti, kteří jsou dlouhá léta zavřeni v psychiatrické léčebně, mohou jít do vlastního a zvládat to bez ústavní péče,“ uvedl Jan Mužík, jenž tým Housing First v plzeňském Ledovci vede.

Spolupracují s Centrem duševního zdraví či s kariérním poradcem, pomáhají klientům se zabydlováním, nakupováním, sháněním práce či se žádostmi o dávky. „Nezapomínáme ani na oslavy narozenin či si k nim přijdeme jen tak pokecat,“ prozradil Mužík.

Jak vysvětluje sociální pracovník Ledovce Jiří Frýbert, svěřencům sice pomohou k bytu, ale nájemní smlouva je psaná na klienta a nájem musí splácet sám – buď ze svého platu, nebo z invalidního důchodu. U jedenácti osob se podařilo stabilizovat situaci natolik, že si udrželi byt i příjem. „Jeden pán zemřel na rakovinu, další nezvládal platit komerční nájem, jedna paní se odstěhovala pro neshody s majitelem a na druhou paní si často stěžovali sousedi a město jí neprodloužilo nájemní smlouvu. Zároveň se zhoršil její zdravotní stav a musela být hospitalizovaná na psychiatrii,“ vyjmenoval Frýbert.

Neformální hovory sociálního pracovníka s klienty třeba u stolního fotbalu mohou být klíčem tím potřebným klíčem k řešení problémů
Modrý pomeranč odchytává problémové děti z ulice. Může zachránit před pasťákem

„S projektem Housing First jsme spokojení. S Ledovcem spolupracujeme dlouhodobě a máme s nimi dobré zkušenosti. Proto jsme jim v rámci partnerství poskytli deset bytů pro jejich klienty,“ uvedla Karolína Vodičková, vedoucí Odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování na plzeňském magistrátu.

Projekt pomohl lidem vrátit se k běžnému životu. „V blázinci za mnou chodili s nabídkami práce. Ale jal bych mohla někde pracovat, když jsem neměla bydlení? Teď už mám oboje,“ vyprávěla jedna z klientek Ledovce.

Jak doplnil Frýbert, společnosti se ekonomicky vyplatí stabilizovat lidi v bytové nouzi a postavit je na vlastní nohy. „Když člověka zabydlíme, jeho stav se zlepší a nestojí společnost tolik peněz. Navíc začne chodit do práce a odvádí daně. A prevence je vždy levnější než hašení požáru,“ uzavřel.