Kliknutím zvětšíte„Při těchto cenách se mi investice do ní nikdy nevrátí,“ řekl Deníku farmář Petr Meduna, který u Staré Paky na osmi desítkách hektarů chová ovce a skot. „Alespoň už to neroste tolik jako před pár lety,“ konstatoval. Po kouskách proto stále menší pozemky dokupuje, nyní mu říká „pane“ 25 hektarů. Kdyby se jeho děti nechtěly zemědělství věnovat, bude alespoň zajištěn na stáří. Podle odborníků je totiž investování do půdy sázkou na jistotu.
„Nezdá se nám, že by cena půdy měla do budoucna ještě růst. Kupující za ni už víc platit nechtějí,“ řekl Deníku Jiří Jaklín ze společnosti Agro 21, která s půdou obchoduje. Na nejnižší úrovni se podle něj drží ceny půdy v oblastech kolem Semil, Bruntálu, Blanska, Frýdku-Místku či Chomutova, vrchol žebříčku naopak patří regionům u Vyškova, Chebu, Prostějova, Tachova či kolem Prahy.
Cena půdy v uplynulých třech letech roste jen velmi pozvolna, ale například v roce 2016 rekordně poskočila v průměru o čtvrtinu. Impuls pro loňský nevelký růst ve výši 3,9 procenta Farmy.cz spatřují ve zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Počet obchodů s půdou přitom zejména na počátku minulého roku výrazně klesl vzhledem k nástupu epidemie koronaviru a souvisejícímu ztížení podmínek pro jejich uzavírání.
Zájemci mimo obor
Do půdy nyní více než dřív investují zájemci mimo obor zemědělství. „Chtějí bezpečně investovat uspořené finanční prostředky, a nemovitosti za takovou investici jednoznačně považují,“ uvedl šéf Farmy.cz Jaroslav Urban. Takových investorů bylo loni v případě nákupu zemědělské půdy 41 procent.
Mění se ale také struktura prodávajících. Půdu již nenabízejí převážně původní vlastníci, tedy restituenti nebo jejich potomci, ale právě lidé, kteří ji již dříve koupili jako investici. „Se zemědělskou půdou je ve stále větší míře nakládáno jako s komoditou bez emocionálních vazeb dřívějších vlastníků,“ míní Urban.
Tento trend ovšem zhoršuje farmářům podmínky pro jejich hospodaření. „Rozevírají se nůžky mezi klasickým zemědělcem, který se k půdě dostává těžko, a bohatými investory,“ řekl Deníku předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Situaci podle něj zhoršují firmy, které od vlastníků skupují pozemky, a potom od lidí, kteří by na nich chtěli hospodařit, požadují příliš vysoké nájmy.
Jedním z důvodů potíží malých zemědělců při získávání půdy k hospodaření je podle Šebka i nevyvážená podpora zemědělských podniků. „Dotace jsou špatně nastavené, malí zemědělci jich dostávají méně a velcí více, i když by to správně mělo být naopak. Stát rozhodně nevidí budoucnost v menších farmách, na nichž jinde ve světě zemědělství stojí,“ dodal.
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
