Pro pořadatele začaly farmářské trhy už před dvěma měsíci, neboť je potřeba zajistit jejich organizaci. „Vždy si vyžádáme identifikační číslo a všechny výpisy z obchodního rejstříku nebo z rejstříku zemědělských podnikatelů. Přijímáme především přímé české výrobce a přímé pěstitele. Přeprodejce odmítáme rovnou bez zkoumání. Výjimkou jsou některé produkty ze zahraničí, například slovenské nebo rakouské farmy. Často se zajedeme podívat i na farmu, to patří k naší práci,“ popsala výběr Šárka Sedláčková, místopředsedkyně spolku Archetyp, který v Praze provozuje tři farmářské trhy.

Mimochodem, loni bylo možné v celé České republice napočítat zhruba 240 farmářských tržišť.

O farmářské trhy není takový zájem jako dříve:

Spolu se zahájením farmářských trhů do terénu vyrážejí i kontroloři.

„Jako pozitivní trend lze vnímat, že procento závad u loňských kontrol na trzích meziročně kleslo o tři procenta na šestnáct procent. Nicméně důsledné kontroly pro zajištění nezávadných potravin živočišného původu budou pokračovat i nadále,“ předeslal ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Na co dávat pozor

Jen pro představu: veterináři loni provedli bezmála čtyři stovky kontrol, zhruba stejně jako o rok dříve. Během nich zjistili 213 závad, za něž pak uložili pokuty v celkové výši 316 tisíc korun. O rok dříve vybrali na sankcích přibližně půl milionu korun. Nejčastěji se veterináři setkávali s nedostatky v označování výrobků. Druhým nejčastějším prohřeškem bylo porušení správné výrobní a hygienické praxe.

Ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová uvedla, že návštěvníci tržišť by měli být obezřetní zejména u kvality prodávaného zboží. „U ovoce a zeleniny může nastat problém v případě, kdy jsou vystaveny celý den nepříznivému počasí, například vedru,“ upozornila.

Malí pěstitelé se snaží využít k prosazení své produkce na trhu internet:

Doporučila také si při nákupu zaznamenat identifikační číslo prodejce, aby s ním pak mohli řešit případné problémy. Tyto údaje by měly být uvedeny například na účtence, kterou Hekšová doporučuje uschovat.

Semerád také připomněl, že prodávající má povinnost informovat zákazníka o prodávaném zboží. Při jakékoliv pochybnosti je tedy dobré se doptat, a pokud se zákazníkovi něco nezdá, raději zboží vůbec nekupovat.

Stížnosti? Jen zřídka 

Hekšová ale řekla, že její organizace neeviduje kvůli farmářským trhů příliš dotazů nebo stížností. „Spotřebitelé mívají obecně problémy s případnými reklamacemi – často jde právě o případy, kdy si nezaznamenají identifikační údaje prodejce a nevědí tak, u koho reklamaci uplatnit,“ upřesnila.

Jen s minimem stížností se setkávají rovněž pořadatelé těchto akcí. „Obecně se dá říci, že si lidé sami dobře hlídají kvalitu zboží a věnují tomu velkou pozornost už přímo při nákupu,“ uzavřela Sedláčková.