Tady je to drsná, těžká, složitá, vysoce odborná práce „od nevidím do nevidím“. Lidé, kteří tu nejen na vysokých postech, ale i na úrovni „obyčejných“ diplomatů pracují, musí být takřka fanatici a především naprostí znalci svých oborů. Protože právě oni vedou za Českou republiku vyjednávání s diplomaty z dalších 27 států Evropské unie o přijímané evropské legislativě.

Vedle toho jsou tito lidé také jakousi převodní pákou mezi Českou republikou a Evropskou unií, takže než začnou v Bruselu vyjednávat s dalšími státy, musí dát dohromady takzvanou „českou pozici“ a vyjednat ji často ne s jedním, ale hned s několika ministerstvy.

Plynovod. Ilustrační foto
Jak se řídí Unie: Jak Česko vyjednalo plynovou dohodu, a tím i plyn pro Čechy

Stálé zastoupení je také jediné, které má velvyslance a vyslance. A to proto, že jeden by všechna vyjednávání na velvyslanecké úrovni prostě fyzicky nestihl. Velvyslankyní je Edita Hrdá a vyslancem Jaroslav Zajíček, kteří si agendu dělí přibližně na polovinu.

Stabilní počet pracovníků zastoupení je kolem stovky. V současnost - během českého předsednictví EU - je to o další stovku navíc. I to je přitom počet takříkajíc na hraně, v menším počtu by se předsednictví nedalo zvládnout. Zvláště v krizové situaci ruské agrese proti Ukrajině. Bohužel, takto špatně to nastavila vláda Andreje Babiše, jejíž podcenění předsednictví už nešlo dodatečně napravit. Česko tak přišlo o jedinečnou příležitost vychovat si během předsednictví novou generaci diplomatů, kteří mají zkušenosti s agendou EU.

I tak ale Česká republika musela k jedné budově, která leží jen nedaleko Evropského parlamentu v Bruselu, pronajmout ještě jednu o pár stovek metrů dál.