"Není to žádná korupce, žádný úplatek, nemá to nic společného s volbami," hájil český premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci mimořádný příspěvek pro důchodce. "Budeme se muset zadlužit," vysvětlil záhy, kde na mimořádný příspěvek vezme vláda peníze. 

Na dotazy novinářů, zda si mimořádným příspěvkem pro důchodce kupuje voliče, odmítl Babiš opakovaně odpovědět. "Na nesmyslné otázky nebudeme odpovídat," prohlásil předseda vlády. 

Otázky, jaká bude výše mimořádného příspěvku důchodcům a kolik by měli zaměstnanci nově odvádět z hrubé mzdy místo současných patnácti procent ze mzdy superhrubé, projednávala vláda ve čtvrtek večer. Babiš s Hamáčkem však po jednání odjeli ze sídla vlády, aniž by výsledek schůzky sdělili přítomným novinářům.  

Již minulý týden předseda vlády avizoval, že vláda zvažuje jednorázový příspěvek pro seniory ve výši 5000 nebo 6000 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) posléze uvedla, že se přiklání k jednorázovému příspěvku ve výši 4000 korun, který by státní pokladnu přišel na dvanáct miliard. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) hovořila o příspěvku ve výši 6000 korun. 

Vyplácení jednorázového příspěvku pro seniory, o němž Babiš nechtěl mluvit jako o rouškovném, by měl upravit zákon. Ten musí kromě vlády schválit i Parlament a podepsat prezident Miloš Zeman. "Příspěvek by měli v prosinci dostat nejen senioři, ale i lidé s invalidní a pozůstalostní penzí," nechal se slyšet premiér. Opozice označuje příspěvek za předvolební dárek. 

Opozice kritizuje mimořádnou platbu pro důchodce 

Vláda prosazuje mimořádnou dávku k důchodům namísto toho, aby zajistila koncepční pomoc pro seniory. Uvedli to představitelé ODS v reakci na dnešní rozhodnutí vlády vyplatit všem lidem pobírajícím penzi jednorázově 5000 korun. Podle lidovců kabinet zapomíná na jiné zranitelné skupiny. Návrh kritizovala i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, označila ho za nezodpovědné zadlužování. Hnutí SPD příplatek k důchodům sice podpoří, ale postup vlády považuje za nesystémový.

"Jednorázovou dávku pro seniory považuji za předvolební populismus, který není zodpovědný vůči ostatním. Proč třeba nedat podobný příspěvek i dalším skupinám, třeba rodinám s dětmi? Nezaslouží si ho i ony?" uvedl předseda ODS Petr Fiala, který příspěvek označil za uplácení seniorů před podzimními krajskými a senátními volbami.

Poslanec Jan Bauer (ODS) upozornil na to, že v krajích chybí místa v domovech seniorů, nejsou finance na domácí péči ani na další sociální služby. "Za miliardy, kterými chce vláda uplatit své voliče, by přitom v každém kraji mohly vyrůst tři nové domovy seniorů nebo Alzheimer centra a vzniknout 10.000 nových míst pro seniory, kteří je potřebují," uvedl.

"Vláda rezignovala na budoucnost, rozdává plošně a těm, co opravdu pomoc potřebují, jako jsou vdovy a vdovci, rodiny, samoživitelky, nebo invalidé, těm systematicky a dlouhodobě pomoci neumí! Chybí rozum a zodpovědná solidarita!" reagoval na vládní rozhodnutí předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Lidovci upozorňují, že jednorázovou dávku, kterou označili za "předvolební dáreček", zaplatí dnešní děti.

"Jsme svědky bezbřehého populismu a nezodpovědného zadlužování," uvedla Pekarová Adamová. Vyzvala voliče, aby v nadcházejících volbách hlasovali proti vládním stranám.

"SPD samozřejmě podpoří zvyšování důchodů, nicméně vládní návrh je nesystémové řešení," uvedl předseda SPD Tomio Okamura. Podle něj by bylo vhodnější zákonem garantovat, aby všichni senioři měli důchod minimálně ve výši minimální mzdy. Připomněl, že jeho hnutí předložilo příslušný návrh zákona.

Zrušení superhrubé mzdy

Vládní koalice se ve čtvrtek domluvila i na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zachovala sazbu 23 procent pro lidi s příjmem nad 139 tisíc korun měsíčně. 

Zrušení superhrubé mzdy slíbila vládní koalice ve svém programovém prohlášení. Jedná se o hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění pojištění, která u zaměstnanců představuje základ daně z příjmů. Pro vysokopříjmové skupiny existuje i takzvaná solidární přirážka, jež zůstane i nadále zachována. 

"Znovuzavedení progresivního zdanění a dvou sazeb povede k úsporám na dani v řádu vyšších stovek až tisícikorun měsíčně pro většinu zaměstnanců," uvedl expert na daně a partner poradenské společnosti PwC Tomáš Hunal. Na druhou stranu ale podle něj povede ke zvýšení daňového zatížení u lidí, kteří kromě příjmů ze zaměstnání mají ještě další příjmy, které v součtu převýší limit pro uplatnění druhé daňové sazby 23 procent. "Tyto pasivní příjmy byly dosud zdaňovány sazbou 15 procent, nově však mohou podléhat dani 23 procent," dodal.

Ministryně financí Alena Schillerová začátkem srpna představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 do 19 procent. S premiérem se poté dohodla na tom, že zůstanou dvě sazby. K zavedení případné třetí sazby, o které se uvažovalo, předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že výnos ze střední sazby by byl jen několik stovek milionů korun ročně. "A to je částka, kvůli které se nevyplatí zavádět třetí sazbu daně z příjmu," uvedl Hamáček.

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.