Na počátku byl inzerát, jenž ji zaujal, a e-mail, který odeslala. To bylo ještě v pořádku. Pak už se ale začaly dít věci. „Pachatel, který vystupoval jako muž a jednatel firmy, uvedl, že je nutné, aby si na své jméno založila nový bankovní účet, kam jí bude následně zasílána výplata,“ připomněl Truxa.

Ani to vlastně ještě neznamenalo problém. „Poté však udělala zásadní chybu – na vyžádání neznámému zaslala i fotokopii svého občanského průkazu a aktivační klíč do internetového bankovnictví. Muž s ní poté přestal komunikovat, do internetového bankovnictví jí zamezil přístup a účet začal ovládat sám.

Na konto se jménem oklamané zájemkyně o práci si nechával posílat peníze od lidí, jež prostřednictvím internetu podváděl zase jiným způsobem. Na bazarových a aukčních portálech nabízel elektroniku a zboží, za něž si nechal zaplatit, avšak nic nedodal. Takto podvedl a okradl nejméně 20 osob, které zaplatily dohromady téměř 170 tisíc korun,“ konstatoval Truxa.

I když mladá žena neměla s jeho počínáním nic společného, má na krku stíhání pro přečin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti. Paragrafy hovoří jasně: umožnila jiné osobě z nedbalosti zastřít původ nebo zjištění původu jiné majetkové hodnoty ve větší hodnotě, která byla získána trestným činem. Nejde přitom o ojedinělý případ.

Skutek jako přes kopírák řešili středočeští kriminalisté zabývající se kybernetickou kriminalitou i přednedávnem. „V rámci Středočeského kraje evidujeme za období roku 2020 na úseku kybernetické kriminality celkem 1760 případů, což je oproti roku 2019 nárůst o 400,“ upozornil Truxa, že gaunerů sedících u klávesnice výrazně přibylo.

Policisté radí nepodléhat v elektronickém světě přehnané důvěřivosti a na internetu si počínat stejně, jak by se člověk choval k neznámému člověku při osobním setkání. „Buďte vždy v kybernetickém prostředí obezřetní, neposkytujte neznámým osobám jakékoliv osobní údaje, kopie dokladů nebo přístupová hesla k jakýmkoliv účtům,“ upozornil Truxa.