Podle obžaloby loni 29. září v usedlosti v Jankovské Lhotě na Benešovsku, již se prý chystal koupit, zastřelil nelegálně drženou zbraní, pistolí ČZ vzor 70 ráže 7,65 mm, svého dlouholetého známého a těžce zranil jeho syna.

Ze slov státního zástupce Zbyňka Vondry vyplynulo, že mladší z mužů, který se stále léčí, přežil jen díky zásahu lidí z okolí, reagujících na volání o pomoc, a následné vysoce specializované péči ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích. A vlastně i v souvislosti s tím, že střelci došly náboje v zásobníku zbraně.

Větší ráže se údajně zbavil

„Kupec se vždycky najde,“ prohlásil v jednací síni obžalovaný, když líčil, jak krátce před projednávanou událostí přišel ke zbrani. Nebyla to však ta, z níž se střílelo, ale pistole ráže 9 mm. „Lepší vrabec v hrsti,“ řekl, když vykládal, jak ji přijal coby částečnou úhradu dluhu. A následně ji zase prodal. I tímhle tvrzením se snažil doložit, že smrtící střelbu předem nechystal; to by se pistole „devítky“ nezbavoval.

Zdůrazňoval také, že kdyby se chtěl známého zbavit, mohl to udělat jinde, jinak a zcela nenápadně. Nepopírá, že u Jankova loni v září skutečně střílel – trvá ale na tom, že pistole nebyla jeho a on se vlastně bránil. Zbraň prý vytáhl muž, jenž se stal jeho obětí.

„Vinen se cítím částečně, ale ne tak, jak praví obžaloba,“ prohlásil Jiří H. v jednací síni. Než se dostal k tomu, aby představil svou verzi toho, co se v Jankovské Lhotě hodinu po poledni poslední zářijové soboty odehrálo, zeširoka rozprávěl o svých známých, o kšeftování s kdečím (od aut přes stroje až třeba po jídlo z potravinové banky) či třeba o snahách organizovat koncerty. Zabralo to půl druhé hodiny.

Bez valného úspěchu se ho předsedkyně senátu Naděžda Bittnerová snažila usměrnit, aby své povídání, mnohdy působící nesouvisle, se skoky mezi měsíci, roky i osobami, zestručnil a ujasnil; obžalovaný stále chrlil množství detailů, podružností i údajů, jejichž souvislost s případem lze vysledovat jen těžko.

Vysvětlil nicméně, že se zastřeleným mužem byl v kontaktu nejen osobním, ale i obchodním. Popírá však slova svědků o tom, že by byl jeho dlužníkem. Na to se prý pozdější oběť pouze vymlouvala partnerce – v souvislosti s penězi propitými či prohranými. Vlastně to mělo být naopak: zastřelený muž dlužil jemu.

Střelba v kuchyni i venku

Trojice mužů, z nichž jeden je nyní nazýván obžalovaným a další dva poškozenými, se v Jankovské Lhotě sešla v usedlosti nabízení prodeji. Jiří H., jenž prý měl na nákup nemovitosti připraveno 20 milionů v hotovosti – byť se mu do koupě podle vlastních slov nechtělo, nechal se přemluvit – přijel o den dřív; známý se synem dorazili nedlouho před střelbou.

Vše se, jak obžalovaný tvrdí, zvrhlo v kuchyni při posezení u kávy. Mladší z návštěvníků náhle Jiřího H. chytil zezadu za krk – ptal se přitom, kde má peníze – a jeho otec vytáhl pistoli. On je však oba přemohl a začal střílet, aby se bránil. Po synovi, který utekl na zahradu, i opakovaně; ne však proto, aby ho zabil, ale jen zastrašil, když ten po něm mrštil láhví. Pak obžalovaný z místa ujel; podle svého tvrzení proto, aby schoval peníze. Policie ho o půl dne později dopadla v autě na Mělnicku.

Žalobce Vondra uvedl, že otec dostal jeden zásah do hrudníku, přičemž tato rána byla smrtelná. Syna pak střelec trefil třikrát do hrudníku a břicha – plus ještě do dlaně pravé ruky. „Když mu došly náboje, ležícího poškozeného ještě tloukl kamenem a skleněnou láhví do ruky, jíž si kryl hlavu,“ přiblížil státní zástupce zjištění středočeských kriminalistů.

Útok ustal až ve chvíli, kdy se začali sbíhat sousedé. Blízcí obětí, kteří v pátek u soudu nechyběli a nezastírali své emoce, pak mají jasno: Jiří H. naplánoval vraždu, aby se zbavil věřitele. Že nic nedlužil, je prý lež. Opakovaně u soudu zaznělo, že mělo jít zhruba o padesát tisíc korun.

Hraje se také o 6,73 milionu

Hlavní líčení v kauze, v níž by v případě uznání viny ve smyslu obžaloby mohl padnout i výjimečný trest, bude pokračovat i v příštím týdnu. Vedle rozhodování o vině je ve hře také jednání o náhradě škody. Nemajetkovou újmu v souvislosti se smrtí otce vyčíslil postřelený muž na dva miliony; v souvislosti s vlastním zraněním žádá 500 tisíc korun bolestného a 230 tisíc jako ušlý zisk. Připojili se ještě další dva lidé, každý s dvoumilionovým požadavkem.