Poté, co mu došly náboje, a současně začali přibíhat sousedé reagující na křik mladšího ze zasažených mužů, práskl do bot. Vlastně do kol. Ujel autem, v němž ho o několik hodin později zadrželi policisté na Mělnicku. I s pistolí. Rozsudek zatím není pravomocný; obžalovaný i státní zástupce Zbyněk Vondra si ponechali lhůtu na možné odvolání.

Jaký byl motiv? 

K činu došlo v bývalé usedlosti, kde Jiří H. pobýval jen velice krátce. Ocitl se tam jako zájemce o koupi tohoto statku. Hájil se, že se jen bránil, když ho známý se synem, kteří přijeli na návštěvu, napadli: mladší z mužů ho měl chytit do kravaty a starší ohrožovat pistolí, již sám přinesl (podle obžalovaného tedy patřila zastřelenému). Motiv? Prý se snad návštěvníci chtěli zmocnit peněz, které měl připravené na koupi nemovitosti. Ty se však nikdy nenašly.

A téhle verzi soud neuvěřil. Předsedkyně senátu Naděžda Bittnerová Jiřímu H. výslovně řekla, že lže. V rámci odůvodnění rozsudku mimo jiné obsáhle vysvětlovala časový snímek, z něhož plyne, že ve chvíli, kdy v kuchyni domu padl první výstřel, smrtící rána, syn zastřeleného vůbec nebyl uvnitř; stál venku a telefonoval.

Blízcí oběti mají jasno: 20 let – což je na horní hranici trestu za vraždu stanoveného trestním zákoníkem – je málo. Podle nich měl soud využít možnosti uložit trest výjimečný; za odpovídající výměru by považovali asi 25 let. Rodina současně nemá pochyby: Jiří H. čin plánoval a na Benešovsko jejich příbuzné vylákal. Důvod? Chtěl se zbavit věřitele; údajně se mělo jednat o dluh ve výši zhruba padesát tisíc korun.

Vražda prý nebyla v plánu

S tím však soudkyně Bittnerové nesouhlasí. Po obsáhlejším dokazování dospěl její senát k závěru, že obžalovaný předem vraždu neplánoval – zabít jednoho z mužů nebo oba původně neměl v úmyslu – nicméně když na místě činu střílel, už jednal cílevědomě. To je důležité pro právní kvalifikaci: šlo o skutek „s rozmyslem“, avšak nikoli „po předchozím uvážení“.

Pistoli si Jiří H. podle soudu zřejmě vzal v očekávání, že by se setkání mohlo nějak zvrtnout. „Byl ozbrojen pro případ, že by se vztahy vyvíjely negativně,“ řekla předsedkyně senátu v rámci odůvodnění rozsudku.

Žalobce Vondra míní, že se střelec zřejmě mstil na údajná příkoří. „I když se k němu poškozený choval dobře a snažil se mu pomáhat, on to vnímal jako úkorné jednání,“ konstatoval státní zástupce. Jako příklad uvedl, že známý upozornil okolí pozdějšího střelce – včetně jeho dcery – že Jiří H. lhal.

Soud má za to, že k tragédii vedla eskalace sporů, které měli oba muži mezi sebou z dřívějška (a to nepochybně i kolem dluhů), v kombinaci s osobnostními rysy obžalovaného. „Agresivní potenciál sníží práh, kdy dojde k afektu,“ tlumočila Bittnerová znalecké vyjádření. Pak už k použití zbraně nebylo daleko.

Co výjimečný trest? 

I v souvislosti se znaleckým posudkem, hodnotícím Jiřího H. Jako prakticky nenapravitelného a schopného chovat se podobným způsobem i příště, soud zvažoval, zda by nebylo na místě uvažovat o výjimečném trestu (tedy v trvání do 30 let).

Dospěl k závěru, že postačí trest na horní hranici stanovené trestním zákoníkem: ukládat trest delší než 20 let není třeba jak s ohledem na charakter skutku, tak vzhledem k věku obžalovaného. „Dostatečně budou zabezpečeny účel trestu i zabránění další trestné činnosti,“ uzavřela soudkyně Bittnerová.

Nepravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Praze

- Trest odnětí svobody v trvání 20 let s umístěním do věznice se zvýšenou ostrahou.

- Propadnutí pistole ČZ vz. 70, ráže 7,65 mm.

- Náhrada nemajetkové újmy postřelenému muži v souvislosti se smrtí otce ve výši 300 tisíc korun; s dalšími nároky se poškozený odkazuje na občanskoprávní řízení.

- Náhrada přítelkyni zastřeleného muže ve výši 240 tisíc korun; s dalšími nároky odkazuje na občanskoprávní řízení.

- Nevlastní syn zastřeleného muže se odkazuje na občanskoprávní řízení.

- Náhrada výdajů prokázaných zdravotní pojišťovnou ve výši 286 677 Kč.

Zdroj: předsedkyně trestního senátu Naděžda Bittnerová