Odvolací senát Vrchního soudu v Praze v úterý potvrdil verdikt středočeského krajského soudu, který oba mladíky potrestal za nebývale brutální vraždu známého hudebníka a někdejšího kytaristy skupiny Tři sestry Františka Sahuly spáchanou loni v noci na 2. května. Při nočním návratu z baru v Kamenici na Praze-východ do chatové oblasti Skuheř ho tehdy 18letý Kulvejt a 20letý Dvořáček v opilosti doslova umlátili, udupali a ukopali tak, že hlava oběti zůstala osm centimetrů zabořena do zeminy – a následně okradli o 1300 korun. „Oba hráli závodně kopanou – jako sportovci se ale rozhodně nezachovali,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Martin Zelenka. Připomněl tím, že úplně na počátku květnové tragédie stálo společné popíjení s kamarády z fotbalu. Budoucí vrazi si pak vyrazili ještě do další restaurace – a tam se jejich cesty střetly s budoucí obětí.

Malicherný důvod k vraždě

Oba mladíci sice připouštěli, že se se Sahulou poprali, a to údajně kvůli nadávce „zku…syn“, jíž je prý počastoval; každý za sebe ale odmítal, že by právě jeho útok byl nadměrně brutální. To však vylučují zjištění znalců, kteří zkoumali tělo zavražděného. Podle nich mnohačetné zlomeniny a pohmožděniny v celém obličeji a na hrudníku nemohly vzniknout jinak než kopáním do ležícího těla a skákáním po hlavě i krku. Hlavní vinu přitom Kulvejt s Dvořáčkem svalovali jeden na druhého.

Opilí zabijáci neměli slitování

Oba také popírali, že by jejich cílem bylo hudebníka okrást. Tvrdili, že Sahulu, jenž odešel z restaurace asi deset minut před nimi, náhodou ještě s jedním kamarádem dohonili cestou domů v lese, kde neviděl na cestu a nemohl najít lávku. Kulvejt tvrdí, že mu chtěl pomoci, a dokonce mu svítil mobilem na cestu. Pak se ale dohodli, že opilému Sahulovi utečou, na což údajně hudebník reagoval vulgárními nadávkami. To prý Kulvejta dožralo natolik, že si na něho počkal a srazil ho pěstí na zem a kopal do něj. Neobměkčila ho ani muzikantova slova, že nestojí o problémy, nehodlá se prát a chce jít domů. Pak se k útoku připojil i Dvořáček, a to velmi zákeřně. Sahulovi řekl, že původní útočník už odešel, předstíral, že mu chce pomoci vstát – a místo toho ho kopl kolenem do obličeje. Třetí člen party se útoku nezúčastnil; odešel ve chvíli, kdy se pranice změnila v krvavá jatka, protože s takovýmto útokem nechtěl mít nic společného. Na své kamarády proto čekal opodál. Podíl z peněz ukradených z peněženky oběti ale neodmítl, byť za mlčení dostal pouhých 140 korun. Společně pak mladíci v zakrvácených botách začali chladnokrevně vymýšlet alibi a předstírat, že byli na úplně jiném místě. S pomocí mobilních telefonů se snažili vzbudit u svých známých dojem, že se vypravili na bowling do Kostelce.


Vězení jako trest i varování

Kromě pobytu ve vězení soud oběma pachatelům uložil zaplatit synovi oběti náhradu ve výši 240 tisíc korun. Odvolací soud tedy ponechal původní verdikt v platnosti v plném rozsahu. „Nelze hovořit o trestech nepřiměřených,“ zdůraznil soudce Zelenka. „Výměra trestů zahrnuje jak požadavek na spravedlivou sankci, tak i generální prevenci – tj. výchovné působení na zbytek společnosti,“ připomněl.
Soud nevyslyšel žádosti obhájců, kteří se pro své klienty snažili vymoci alespoň přeřazení do věznice s mírnějším režimem. Argumentovali tím, že účelu trestu by mohlo být dosaženo i ve věznici s ostrahou, kde by navíc Kulvejt, jenž kvůli vraždě nedokončil střední školu, mohl získat kvalifikaci a pracovní návyky. Na druhé straně soud odmítl snahy žalobce o prodloužení trestu o několik let. „Ač se jednalo o extrémně surový způsob spáchání činu, zjevně nešlo o skutek předem naplánovaný; jednalo se o situační delikt se značným podílem alkoholu,“ konstatoval Zelenka.
Verdikt je nejen pravomocný, ale podle všeho už také konečný. Vyplývá to alespoň z vyjádření advokátů obou obžalovaných, kteří se shodli na tom, že dovolání k Nejvyššímu soudu ČR by asi nemělo smysl. „Pro jeho případné podání nevidím příliš prostoru,“ potvrdil Dvořáčkův obhájce Daniel Šimánek.