Státní zástupce požaduje, aby Metrostav zaplatil za manipulaci s tendry středočeských nemocnic 25 milionů korun a aby se deset let nemohl podílet na veřejných zakázkách. Zákaz činnosti spojený s osmimilionovým peněžitým trestem chce i pro Hospimed.

"Trest navržený státním zástupcem je naprosto nepřiměřený a znamenal by faktickou likvidaci," prohlásil v dnešní závěrečné řeči u Krajského soudu v Praze právník Metrostavu. Trest přirovnal k trestu smrti.

"Likvidace se citelně dotkne 3000 zaměstnanců, kteří přijdou o práci, a jejich rodin, to je nejméně dalších 15 tisíc lidí," řekl advokát. Trest by podle něj dopadl rovněž na dodavatele Metrostavu, jejich zaměstnance i jejich rodiny. "Uznání viny by se tak negativním způsobem dotklo až několik desítek tisíc občanů České republiky," zdůraznil. Právník také připomněl, že firma má rozpracováno přes dvě stovky velkých staveb.

Dvacet let bez tendrů

"Hospimed podniká 30 let ve veřejném zdravotnictví, dlouhodobě zaměstnává 50 odborníků a pečuje o tisíce přístrojů ve dvou stovkách nemocnic. Všechny tyto přístroje nemusí být servisovány a nemusí dál fungovat," přidal se k nastínění možných důsledků trestu právník Hospimedu.

Poukázal také na to, že firma by měla zápis v rejstříku trestů 20 let, než by byl zahlazen. Reálně by se tak tendrů nemohla účastnit po celou tuto dobu, ačkoliv 90 procent jejího podnikání tvoří právě veřejné zakázky.

Obě firmy odmítají tvrzení o údajné trestné činnosti svých obžalovaných zaměstnanců - tedy generálního ředitele a obchodního náměstka Metrostavu Pavla Piláta a Jiřího Anděla a jednatele Hospimedu Jindřicha Řeháka. Podle firem se skutky uvedené v obžalobě vůbec nestaly a i kdyby ano, společnosti za ně nemohou nést odpovědnost, protože měly funkční program k zabránění trestné činnosti svých zaměstnanců. "Compliance program společnosti Metrostav je ukázkový, vzorový a na české poměry zcela nadstandardní," uvedl právník stavební firmy.

Nezdravá kultura

V případu je obžalováno devět lidí a osm společností - vedle Metrostavu a Hospimedu jsou to Aveza, ML Compet, Konstruktiva Branko, Puro-Klima, Jipe a Tenton. Ani jedna z nich podle státního zástupce neučinila dost, aby trestnímu jednání svých zaměstnanců zabránila. Ve firmách podle něj nebyla zdravá kultura a podplácení se dopouštěli zejména lidé v jejich statutárních orgánech.

Hlavními aktéry druhé větve případu jsou Rath a bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová s manželem Petrem Kottem. Podle obžaloby si domlouvali úplatky za zmanipulování stamilionových tendrů na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici či přestavbu části kladenské nemocnice.

Rath a Kottovi už byla pravomocně odsouzeni v první části případu - bývalý hejtman šel na sedm let do vězení za ovlivňování tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad, manželé Kottovi si odpykávají po šesti letech kvůli machinacím se zakázkami na rekonstrukci Buštěhradu a budovy gymnázia Hostivice.