„Petici podepsali snad všichni lidé z tamních bytovek," potvrdil starosta Benešova Jaroslav Hlavnička.

Lípy, které mají kmeny s průměrem kolem půl metru, začaly v rozvíjejícím se poválečném Benešově růst v době, kdy vzniklo sídliště Spořilov.

„Bylo to určitě po roce 1953," potvrdil přibližné stáří stromů Ferdinand Beran z Oddělení ochrany přírody benešovského městského úřadu.

Zatímco v jiných městech nebo i lokalitách Benešova, kde i v současnosti probíhá takzvaná revitalizace městské zeleně, lidé atakovali vedení města kvůli zachování některých stromů určených k poražení, Na Spořilově je situace naprosto opačná.

„S tím, že by lidé chtěli vykácet celé stromořadí, jsem se ještě nesetkal," marně pátral v paměti Ferdinand Beran, ale přiznal, že s žádostmi o pokácení stromů se na úřad obracejí spíš jednotlivci. „Nikdy ale nikdo nepožadoval pokácení aleje. Vždy se jednalo o jednotlivé stromy," potvrdil.

A proč vlastně stromy, které najdete od továrny Boneco dolů ulicí k Technickým službám Benešov, obyvatelům sídliště vadí?

„Ty stromy jsou hrozné!" potvrdil Deníku přímo na místě jeden z obyvatel ulice. „Listí nám padá do ventilace aut a ptáci ze stromů na nich zanechávají obrovské lívance trusu," argumentoval muž. Přiznal, že petici také podepsal. Jeho žena, která plela záhonek pod okny bytovky, ale tvrdila, že o petici nic neví.

Totéž uvedla i stará paní, která se právě o holi vracela domů. „Pokácení těchto lip, to by byl náš konec," děsila se.

Bezprecedentní požadavek obyvatel ulice Na Spořilově, prahnoucích po vymýcení lipové aleje čítající osmnáct více než půl století starých stromů, projednala rada města.

„Lidem, kteří se pod peticí za vykácení aleje podepsali, asi nejvíce vadí, že ze stromů kape takzvaná medovice," vysvětlil starosta Benešova Jaroslav Hlavnička.

Právě medovice na laku vozidel zanechává špinavý film. Sladkou polevu lze samozřejmě odstranit. Vyžaduje to při ručním mytí poměrně dost síly a především vody.

Jenže právě argumenty, které petenti uvádějí jako hlavní, tedy stínění a na auta padající listy, květy, trus a medovice, na pokácení cenného, přírodního, živého útvaru nestačí.

„Stromy jsou vzhledem ke svému věku a stanovišti vitální a v dobrém zdravotním stavu. Jejich perspektiva další bezproblémové existence za předpokladu jejich pravidelné údržby, je dalších padesát až sto let," citovala tajemnice MěÚ Benešov Miluše Stibůrková ze zprávy, kterou na základě žádosti rady města zpracoval benešovský odbor životního prostředí.

Právě ošetřování stromů, o němž hovoří zpráva, ale nebylo takové, jaké být mělo, tedy především – pravidelné.
'
To by se však, jestliže ne už v letošním, současném, tak nejspíš v příštím vegetačním klidu, mělo změnit.

Na revitalizaci zeleně ve městě, je totiž zpracovaný nejen projekt, ale také časový plán. A v obojím je zahrnuta i alej v ulici Na Spořilově.

„Projektem jsou navržena opatření, která by měla eliminovat na minimum veškerá bezpečnostní rizika a některé další negativní projevy," uvedla Stibůrková s tím, že by redukcí koruny stromů mělo dojít k celkovému prosvětlení okolí a tím i ke snížení zastínění, na které si lidé v petici také stěžují.
„Padání listů a květů je ale přirozenou vlastností stromů, ale nikoliv důvodem vydat povolení k jejich kácení," uzavřela tajemnice Městského úřadu Benešov.

Alej Na Spořilově má pro život obyvatel Benešova a to nejen těch, kteří bydlí v jejím stínu, obrovský význam. A to nejen estetický, ale především funkční, tedy i zdravotní. Jedná se totiž o jedno z nejvýznamnějších stromořadí v centru města.

To by si nejspíš ti, kteří požadují jeho likvidaci, uvědomili v létě. Stále častěji totiž i do našich končin přicházejí extrémní tropické teploty.

Díky ploše, kterou vytvářejí lipové listy, jsou stromy doslova plíce města, protože vytvářejí pro život bezpodmínečně nutný kyslík. Navíc brání ohřevu silnice a chodníku a tím i přenášení tepla do jejich okolí, tedy přímo do domů a bytů.

Petici, která požaduje vykácení lip, podepsala podle starosty Benešova nejspíš většina obyvatel tamních bytových domů. Lípy jsou od nich situovány na sever.

Majitelé rodinných domů z protější strany ulice, od nichž lípy rostou směrem na jih, budou nejspíš s rozhodnutím úřadu spokojeni. Právě jim lípy v létě stíní a pomáhají v objektech udržovat příjemnou teplotu.

I lipová alej v ulici Na Spořilově má svou finanční hodnotu. Odborníci vyčíslili každý z osmnácti stromů cenou vyšší než 100 korun. Celá alej tak má nyní účetní hodnotu přes dva miliony korun.

I když prořez a tvarování korun lip je už nyní navržené a uskuteční se, zatím nikdo, kromě Ferdinanda Berana z odboru životního prostřední nepřišel s jednoduchou a účinnou změnou, která by uspokojila jak ekology, tak majitele aut.

„Nyní auta parkují pod lipami. Stačilo by, aby dopravní značka stání aut přesunula na druhou stranu ulice," dodal odborník na ochranu přírody, Ferdinand Beran.