„Už toho mám dost," vyjádřil přesně svou náladu s ohledem na nový případ votický ornitolog Pavel Křížek, zakladatel Ochrany fauny ČR. „Těch případů otrav hodně, i když se jich do Ochrany fauny dostane jen několik. Traviči totiž oběti odstraní dříve, než se na to přijde. Uhynulá zvířata, která prošla přes Ochranu fauny, přišla o život pokaždé právě kvůli otravě karbofuranem. Kolik jich je, se sice nedá spočítat, ale málo jich není. Když lidé v přírodě najdou uhynulou straku, vránu nebo lišku, překročí je bez povšimnutí. Když je to, jako v tomto případě orel, je to něco jiného. Lidé obdivují tak majestátního ptáka, a proto nás k takovým případům volají," uvedl v pondělí ráno Pavel Křížek s tím, že mrtvého orla, přesněji jeho dospělou samici, předá na votické radnici.

Přijetí dravce potvrdila v pondělí 23. února dopoledne Marie Budková, vedoucí Odboru životního prostředí Městského úřadu Votice.
„Pracovník našeho odboru poveze orla do Benešova na Okresní veterinární správu," informovala. „Co bude dál, nedokážu posoudit. On to tam odveze a tam se domluví," řekla vedoucí odboru MěÚ Votice.

O úhynu dravce už od víkendu ví také ředitel Krajské veterinární správy Středočeského kraje (KVS) Zdeněk Císař. „Zajistíme odeslání kadáveru do Státního veterinárního ústavu Praha se žádostí o rozbor, který potvrdí nebo vyvrátí otravu karbofuranem," řekl ředitel KVS a připomněl, že náklady na rozbor, uhradí votický úřad.

„Vzhledem k tomu, že orel uhynul právě na místě, kde se stal i předešlý případ, není to zřejmě žádná náhoda. O to je to smutnější," míní Císař.

Pokud rozbor orlových tkání potvrdí, že zvíře uhynulo skutečně kvůli otravě karbofuranem, bude mít Odbor životního prostředí Městského úřadu Votice povinnost podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Karbofuran je totiž takzvaný dotykový jed a ten neohrožuje jen zvířata.

„Pokud by se někdo uhynulého zvířete dotkl, mohl se také otrávit," upozornil ředitel KVS Zdeněk Císař.

Pro českou přírodu je smrt vzácného predátora skutečně tragickým případem.

„I když to pitvou zatím prokázáno není, samice orla měla bezpochyby vajíčka. Tito ptáci je budou snášet během týdne, čtrnácti dnů," připomněl ornitolog Pavel Křížek a upozornil, že problém otrav zvířat se netýká jen oblasti Voticka, ale také Táborka, celého Benešovska či Příbramska.

„Ten problém je tu a státní správa, jako by nad ním přivírala oči," soudí Křížek, kterému za pravdu bohužel dávají i výsledky předešlých policejních i úřednických šetření.

Další z neblahých důsledků nečekané smrti samice orla mořského je právě to, že už mladé nevyvede. O tom, jako o velké tragédii pro přírodu hovoří například také sokolník Jaroslav Pelíšek.

„Pro mě je to velmi smutná, až tragická událost. Vím totiž, jak je obtížné odchovat právě tohoto ptáka a jak je skvělé, když se po vypuštění zahnízdí a vyvede mladé. To je náročná práce pro desítky lidí," řekl Pelíšek, který dravce chová a stará se i o jejich reprodukci. „My lidé dokážeme všechno spočítat na peníze, ale smrt takového dravce je pro přírodu obrovská, nevyčíslitelná ztráta. Odchování mladých orlů je totiž opravdovým zázrakem," dodal Jaroslav Pelíšek.

Ochránci přírody, kvůli předešlým, už potvrzeným případům otrav z travičství obecně podezírají především někoho z řad myslivců. Ale k těm, jimž orel mořský nejspíš chybět nebude, patří i komerční rybáři. 

„O dravcích právě mezi nimi kolují neuvěřitelné smyšlenky, kolik ryb prý spořádají. Když se to porovná s ostatními úhyny ryb, je to zanedbatelné," dodal Jaroslav Pelíšek.