Rath případ označuje za politický proces v rámci jeho likvidace jako aktivního představitele ČSSD nepříjemného oponentům. Ve své řeči přednášené převážně spatra, která se během pondělního a úterního jednacího dne protáhla na téměř 12 hodin, se Rath zabýval řadou detailů kauzy i tím, jak vidí její politické souvislosti.

Nevynechal ani velmi očekávané odpovědi na zásadní otázky: o jakých penězích se hovoří v odposleších zachycených policií – a jak to přišlo, že v roce 2012 při svém zadržení před domem svých spolupracovníků i přátel manželů Kottových, odkud právě odcházel, měl u sebe krabici na vinné láhve naplněnou bankovkami v sedmimilionové hodnotě. Pokud byla řeč o penězích, jednalo se prý o shánění sponzorských příspěvků na volební kampaň sociální demokracie. Samotné odposlechy podle něj obžaloba i soud chybně interpretují. K sedmimilionové krabici, o níž byl podle svých slov opravdu přesvědčen, že si v ní odnáší víno, nabídl hned několik variant: Kottovi mu mohli omylem dát jinou krabici než tu, kterou pro něj měli připravenou – nebo ho možná touto formou chtěli překvapit penězi shromážděnými pro ČSSD na volby. Nevyloučil ani možnost, že mu peníze mohli podstrčit policisté: jednak aby získali pádný důkaz – a jednak ho zcela zdiskreditovali v očích veřejnosti.

Proti údajně vykonstruovaným obviněním se ohradili i další obžalovaní s výjimkou stavební podnikatelky Ivany Salačové, která v případu figuruje jako spolupracující obviněná. Naopak státní zástupce Petr Jirát nemá pochybnosti o vině všech 11 obžalovaných. Nejpřísnější tresty požaduje právě pro Ratha i Kateřinu a Petra Kottovy, kteří měli být v organizování korupčních čachrů nejaktivnější: shodně osm až devět let odnětí svobody plus propadnutí veškerého majetku.

Tříměsíční pauzu si trestní senát nenechává na obsáhlé porady k posouzení viny a k debatám o případných trestech. Jde o reakci na požadavek obžalovaných, aby rozhodování ve věci bylo předsunuto k jinému soudu. Soudce Pacovský, jeho senát i celý středočeský krajský soud opakovaně čelil nařčení z podjatosti. Zvláště Rath nešetřil vyjádřeními, že soud pracuje na objednávku, o vině je rozhodnuto – a prakticky i rozsudek je napsaný předem. Dlouhá pauza od ukončení závěrečných řečí k vyhlášení rozsudku má poskytnout dostatek času na rozhodnutí o námitce s požadavkem na přenesení kauzy jinam.
Jisté je, že ať bude verdikt krajského soudu jakýkoli, nebude to znamenat konec: případ nepochybně ještě poputuje k odvolacímu senátu Vrchního soudu v Praze.