„V místě svého trvalého bydliště se cítí bezpečně čtyřiadevadesát procent respondentů,“ konstatoval Pavel Mareš, vedoucí benešovského Územního odboru Policie ČR.

Naopak nejméně bezpečně se ve středních Čechách se cítí obyvatelé územního odboru Kladno (61,6%).

Nejvíce se obyvatelé Středočeského kraje obávají vloupání do vozidla a nejméně kapesních krádeží.

Z pohledu vývoje konkrétních obav je zjištěný za období let 2004 - 2011 klesající trend. Vandalství nebo poškozování cizí věci se obává 54 procent lidí.
Oproti roku 2010 je zaznamenaný nárůst obyvatel obávajících se fyzického napadení, ublížení na zdraví, znásilnění, odcizení vozidla a kapesních krádeží.

V téměř shodné hladině je počet obyvatel obávajících se vloupání do bytu či domu, do vozidla a krádeže kola. Obyvatelé Středočeského kraje se cítí stále méně bezpečně. Je zaznamenaný nárůst obyvatel obávajících se vybraných protiprávních jednání. Nejvyšší míra obavy byla zjištěná na Kolínsku a západně od metropole.

Nejvyšší míra spokojenosti obyvatel, a to maximální, byla zjištěná v rámci územního Benešov. Nejmíň spokojení s bezpečnostní situací jsou občané z Mladoboleslavska.

Podle zpovídaných obyvatel Benešovska byli policisté, s nimiž jednali, ve všech případech zdvořilí, ochotní pomoci, upravení, informovaní, přátelští a měli profesionální přístup. A na rozdíl od okresu Kladno, žádný z nich nepožadoval nějaký úplatek.

„Naopak. Soud nyní bude projednávat případ korupce, kdy chtěl občan policistu uplatit,“ připomněl vedoucí územního odboru.

Oproti předchozím rokům podstatně stoupla mezi lidmi informovanost o práci policie. O trochu hůře, než v předchozích letech, ale hodnotí dohled nad bezpečností silničního provozu.

Oficiální Hlavní závěry výzkumu
Na základě výsledků výzkumu lze konstatovat, že celková spokojenost s Policií ve Středočeském kraji je na vysoké úrovni, přestože není zjištěn ve všech ukazatelích pokračující pozitivní trend z let 2004-2010. Celkovou spokojenost vyjádřilo 82,6% obyvatel, co je o 2,4% méně než v roce 2010.

Patrné jsou rozdíly mezi jednotlivými teritorii územních odborů.

Přestože je od roku 2007 patrný negativní trend v subjektivním pocitu bezpečí obyvatel Středočeského kraje, je zjištěno, že více než ¾ obyvatel (78,4%) se cítí bezpečně v místě bydliště, což je o 6,1% méně než v roce 2010.

Za období 2007-2010 je zjištěn plynulý pokles v pocitu bezpečí obyvatel cca o 2%. Nejvíce bezpečně se cítí obyvatelé v rámci územního odboru Benešov (93,4%), naopak nejméně bezpečně se cítí obyvatelé územního odboru Kladno (61,6%).

Negativní trend subjektivního pocitu bezpečí je v letošním roce potvrzen zvýšením celkové obavy, a to z 1,46 na 1,47 (1=žádná obava, 2=maximální obava). Z pohledu vybraných obav se nejvíce obávají obyvatelé územního odboru Kolín a územního odboru Praha venkov-západ.

Nejvíce se obyvatelé Středočeského kraje obávají vloupání do vozidla a nejméně kapesních krádeží. Z pohledu vývoje konkrétních obav je zjištěn za období let 2004-2011 klesající trend u obavy vandalství, poškozování cizí věci.

Oproti roku 2010 je zaznamenán nárůst % obyvatel obávajících se fyzického napadení, ublížení na zdraví, znásilnění, krádeže vozidla/motocyklu a kapesních krádeží. V téměř shodné hladině je počet obyvatel obávajících se vloupání do bytu/domu, vloupání do vozidla, krádeže kola.

Obyvatelé Středočeského kraje se cítí stále méně bezpečně, je zaznamenán nárůst obyvatel obávajících se vybraných protiprávních jednání, přesto si 83% obyvatel Středočeského kraje myslí, že pokud budou v místě bydliště potřebovat naléhavě pomoc P ČR, bude jim rychle a účinně poskytnuta.

I zde byl zjištěn pokles, ale pouze o 0,5% oproti roku 2010, čímž došlo ke stagnaci pozitivního trendu z let 2004-2010. Současně bylo zjištěno, že více než ½ obyvatel Středočeského kraje, a to 60,8% si myslí, že policisté ve Středočeském kraji dostatečně dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu.

I zde byl zjištěn pokles, a to o 2,7% oproti roku 2010, přičemž rozdíly mezi jednotlivými územními odbory jsou významné.

Přestože došlo k nárůstu počtu obyvatel, kteří sledují webové stránky Krajského ředitelství policie, není zjištěn pokračující pozitivní trend v informovanosti obyvatel z let 2004-2010. Celkem 72,2% obyvatel si myslí, že Středočeská policie dostatečně informuje o své činnosti, což je ve srovnání s rokem 2010 o 0,2% méně.

Současně si 66,1% obyvatel myslí, že Středočeská policie dostatečně informuje občany o bezpečnostní situaci. Zde nelze sledovat dlouhodobý trend, neboť otázka byla prvně zařazena do výzkumu v roce 2010, ale je zjištěn pokles o 2,4% ve srovnání s rokem 2010.

Oblast jednání a chování policisty lze považovat za velmi dobrou, neboť ve čtyřech vybraných znacích bylo více než 90% obyvatel spokojeno (policista byl zdvořilý, ochotný, informovaný, upravený) a více než 80% obyvatel uvedlo, že policista byl přátelský.

Nepatrné zlepšení bylo zjištěno u některých znaků jednání a chování policisty policista byl zdvořilý, informovaný, naopak mírné zhoršení ve srovnání s rokem 2010 je zjištěno u znaků chování – policista byl přátelský, ochotný, upravený.

Za velmi významný pozitivní trend lze považovat pokles zjištěných případů požadavku policisty o úplatek. V roce 2009 bylo zjištěno 17 případů, v roce 2010 14 případů a v roce 2011 2 případy, a to v rámci územního odboru Kladno.

Další negativní trend je zjištěn ve spokojenosti obyvatel s reakcí na ohlášenou událost dle vybraných znaků spokojenosti – rychlost reakce, ochota pomoci, profesionální přístup, množství informací o dalším postupu. Nejvíce kladně je hodnocena ochota pomoci a nejhůře rychlost reakce na učiněné oznámení, přičemž u tohoto znaku je zaznamenán největší pokles spokojených obyvatel, a to o 7,12%.

3 Detailní závěrečná zpráva - kraj
3.1 Bezpečnost v místě bydliště

Více než ¾ obyvatel (78,4%) se cítí v místě svého bydliště bezpečně, přičemž 21,3% se cítí rozhodně bezpečně a 57,1% se spíše cítí bezpečně. Ve sledovaném období 2007-2011 je zjištěn negativní trend.

Nejvíce bezpečně se cítí opět obyvatelé v rámci územního odboru Benešov (2010 93,5%/2011 93,4%), naopak nejméně bezpečně se cítí obyvatelé v rámci územního odboru Kladno (rozhodně bezpečně+spíše bezpečně 2010 77,8%/2011 61,6%), přičemž v roce 2010 to byli obyvatelé územního odboru Praha venkov-jih (rozhodně bezpečně+spíše bezpečně 2010 75,2%/201183,3%). U dvanácti teritorií je patrný pokles v subjektivním vnímání pocitu bezpečí, zlepšení je zjištěno v rámci teritoria Praha venkov-jih.

Protože se obyvatelé cítí stále méně bezpečně, je nutné hledat příčiny v širokém spektru možných příčin. V letošním roce je poprvé tento subjektivní pocit podpořen i vyšší mírou celkové obavy. Celková míra obavy zahrnuje obavu – vandalství, poškozování cizí věci; obavu-vloupání do bytu/domu; obavu –vloupání do vozidla; obavu-fyzické napadení, ublížení na zdraví;obavu-krádeže kola/motocyklu; obavu-kapesní krádež. Míra celkové obavy je vyjádřena hodnotou 1 až 2, přičemž 1=žádná obava, 2= maximální obav. Nejvyšší míra obavy byla zjištěna v rámci územního odboru Kolín a v rámci územního odboru Praha venkov-západ. Nejnižší míra obavy byla zjištěna v rámci územního odboru Kutná Hora a Mladá Boleslav.

Nejvíce se obyvatelé Středočeského kraje v následujícím pořadí obávají vloupání do vozidla (56,97%), vloupání do bytu/domu (55,82%), vandalství, poškozování cizí věci (54,07%), krádeže vozidla/motocyklu (52,87%), krádeže kola (35,33%), kapesní krádeže (33,43%), uvedeno v grafu č. 4.

Celková spokojenost. Více než ¾ obyvatel, a to 82,6% je celkově spokojeno s prací Policie ČR v místě bydliště, přičemž 17,9% je rozhodně spokojeno a 64,7% je spíše spokojeno. Lze konstatovat pozastavení pozitivního trendu z období 2004-2010, přičemž je zaznamenán mírný pokles, a to o 2,4%. Nejvíce jsou spokojení obyvatele teritoria Praha venkov-východ (95,4%), přičemž v roce 2010 to byli obyvatelé teritoria Rakovník (96,7%).

Naopak nejméně spokojeni jsou obyvatelé teritoria Kladno (2010 79,4%/2011 67,9%), přičemž v roce 2010 to byli obyvatelé teritoria Praha venkov-jih (2010 77,6%/2011 94,9%).

Pro závěry za konkrétní územní odbor je doporučováno hodnotit celkovou spokojenost v kontextu s výsledky, které vypovídají o hodnocení policisty z hlediska jednání a chování, se spokojeností při vyřizování oznámení nějaké události, se spokojeností s dohledem nad bezpečností a plynulostí silničního provozu, s poskytováním informací a s dalšími ukazateli, které nebyly sledovány tímto výzkumem, např. stížnosti, děkovné dopisy.

3.2.2 Hodnocení jednání a chování policistů
Za období 1 roku jednalo s policistou 41,1% dotázaných obyvatel. V roce 2010 to bylo 37% dotázaných obyvatel, v roce 2009 to bylo 41% dotázaných obyvatel. Výsledky nejsou srovnány s výsledky výzkumu v roce 2007, neboť odpovědi nebyly zjišťovány na základě konkrétní zkušenosti dotazovaného.

Pro hodnocení spokojenosti s jednáním a chováním policisty byly nadefinovány znaky spokojenosti, které představují základní atributy přístupu k občanům – policista byl zdvořilý, ochotný, informovaný, upravený, přátelský a nepožadoval úplatek.

Míra celkové spokojenosti jednání s policistou je vyjádřena hodnotou 1 až 2, přičemž 1=žádná spokojenost, 2= maximální spokojenost. Nejvyšší míra spokojenosti, a to maximální spokojenost byla zjištěna v rámci územního Benešov (2) a nejnižší míra spokojenosti byla zjištěna v rámci územního odboru Mladá Boleslav (1,87) stejně jako v roce 2010 (1,83).

Mírné zlepšení oproti roku 2010 je zjištěno v hodnocení policisty, a to ve zdvořilosti a informovanosti, naopak nejvýraznější zhoršení je zjištěno v upravenosti policisty (o 2,89%). Celkově lze hodnotit spokojenost jednání a chování policistů jako nadprůměrnou, neboť hodnoty mezi jednotlivými územními odbory jsou v rozpětí 1,87-2.

Jako nejméně zdvořilé policisty vnímají policisty obyvatelé teritoria Mladá Boleslav, a to 85,7% obyvatel jednajících v posledním roce s policistou.

Jako nejméně ochotné policisty vnímají policisty obyvatelé teritoria Kladna, a to 82,4% obyvatel jednajících v posledním roce s policistou.

Jako nejméně informované policisty vnímají policisty obyvatelé teritoria Beroun, a to 85,1% obyvatel jednajících v posledním roce s policistou.

Jako nejméně upravené policisty vnímají policisty obyvatelé teritoria Praha venkov-východ a Praha venkov-západ, a to 66,1% obyvatel jednajících v posledním roce s policistou.

Jako nejméně přátelské policisty vnímají policisty obyvatelé teritoria Kladno, a to 63,4% obyvatel jednajících v posledním roce s policistou.

3.2.3 Korupční jednání policistů
Tato otázka byla zpracována v absolutních číslech, neboť žádoucím stavem je korupční jednání rovnající se hodnotě 0. Celkem byly zjištěny 2 případy, a to v rámci teritoria Územního odboru Kladno. V rámci Středočeského kraje je zaznamenán pokles o 15 případů oproti roku 2009 a pokles o 12 případů oproti roku 2010. Lze tedy konstatovat, že se jedná o velmi pozitivní trend.

Porovnání vývoje tohoto nežádoucího jevu k výsledkům z roku 2007 není provedeno, neboť v roce 2007 byl respondent dotazován na blíže neurčitelné období, kdy ke korupčnímu jednání mělo dojít („zda někdy“), oproti tomu v roce 2009 a 2010 byl respondent dotazován „zda v posledním roce“.

3.2.4 Spokojenost při vyřizování oznámení nějaké události

Za období jednoho roku učinilo oznámení 24,35 % dotázaných obyvatel. V roce 2010 učinilo oznámení 20,7% dotázaných obyvatel a v roce 2009 učinilo oznámení 23% dotázaných obyvatel.

Pro hodnocení spokojenosti s vyřízením podání byly nadefinovány znaky spokojenosti, které představují základní atributy pro vyřízení oznámení nějaké události - rychlost reakce na ohlášenou událost, ochota policistů pomoci, profesionální přístup, množství informací o postupu Policie ČR.

Nedílnou součástí této spokojenosti je i subjektivní pocit obyvatel, že v případě naléhavé pomoci, jim bude pomoc ze strany Policie ČR rychle a účinně poskytnuta.

Z pohledu vývoje v rámci Středočeského kraje je zjištěn pokles u všech výše zmíněných atributů, přičemž největší pokles oproti roku 2010 je zjištěn u spokojenosti s rychlostí reakce na oznámení (2010 71,8%/ 2011 64,68% spokojených oznamovatelů), což může být příčinou zastavení pozitivního trendu subjektivního pocitu obyvatel, že jim v případě potřeby naléhavé pomoci Policie ČR, bude rychle a účinně poskytnuta.

Nejvíce jsou dotázaní obyvatelé spokojeni s ochotou pomoci, přičemž nejvíce v teritoriu územního odboru Benešov, následuje spokojenost s profesionálním přístupem, množstvím informací o dalším postupu a nejméně jsou spokojeni s rychlostí reakce na oznámení nějaké události.

Nejvíce spokojení s rychlostí reakce na oznámenou událost jsou dotázaní z teritoria Územního odboru Benešov (2010 81,5%/201196,2%), naopak nejméně spokojení s rychlostí reakce na oznámenou událost jsou dotázaní z teritoria Územního odboru Praha venkov-západ (201057,1%/37,1%).

Nejvíce spokojení s ochotou pomoci jsou dotázaní z teritoria Územního odboru Benešov (2010 88,5%/2011 100%), naopak nejméně spokojení s ochotou pomoci jsou dotázaní z teritoria Územního odboru Beroun (2010 94,9%/2011 74,1%).

Nejvíce spokojení s profesionálním přístupem jsou dotázaní z teritoria Územního odboru Benešov (2010 84,6%/2011 100%), naopak nejméně spokojení s profesionálním přístupem jsou dotázaní z teritoria Územního odboru Beroun (2010 76,9%/2011 59,3%.

Nejvíce spokojení s množstvím informací o dalším postupu jsou dotázaní z teritoria Praha venkov-jih (2010 87,2%/2011 95%), naopak nejméně spokojení s množstvím informací o dalším postupu jsou dotázaní z teritoria Územního odboru Kladno (2010 81,6%/2011 54,8%).

Přestože byl zjištěn pokles u všech znaků spokojenosti při vyřizování oznámení a došlo k zastavení pozitivního trendu subjektivního pocitu o poskytnutí pomoci ze strany Policie ČR, je zjištěno, že více než ¾ obyvatel, a to 83% má za to, že v případě potřeby naléhavé pomoci Policie ČR, jim bude pomoc rychle a účinně poskytnuta.


3.2.5 Dohled nad bezpečností a plynulostí silničního provozu
Tato otázka byla zařazena do výzkumu poprvé v roce 2010 a souvisí se zjišťováním požadavků na „více policejních hlídek v ulicích“ . V rámci celého teritoria Středočeského kraje vyjádřilo souhlasné stanovisko více než ½ obyvatel, a to 60,8 % obyvatel, přičemž 13,8% rozhodně souhlasí a 45,4% obyvatel spíše souhlasí, že policisté ve Středočeském kraji dostatečně dohlíží na BESIP.

Při srovnání s rokem 2010 je zjištěn mírný pokles, a to o 3,3%, přičemž mezi jednotlivými územními odbory jsou zaznamenány významné rozdíly. Nejlépe hodnoceným územním odborem této v této preventivní činnosti je Územní odbor Nymburk a nejhůře hodnoceným je Územní odbor Praha venkov-západ.

3.3 Informovanost
Přestože mírně stoupla sledovanost webových stránek Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, došlo k zastavení pozitivního trendu (2004-2010), že Středočeská policie dostatečně informuje o své činnosti a k mírnému poklesu informovanosti o bezpečnostní situaci, přičemž pozitivní trend nebyl v příčinné souvislosti nárůstu uživatelů internetu, neboť v roce 2010 bylo zjištěno, že více než ¾ obyvatel nesleduje webové stránky Krajského ředitelství policie Středočeského kraje.

Více než ½ obyvatel Středočeského kraje souhlasí, že Středočeská policie dostatečně informuje občany o své činnosti (celkem 72,2%), přičemž nejvíce souhlasí obyvatelé teritoria Územního odboru Praha venkov-východ a Územního odboru Kutná Hora, naopak nejméně souhlasí obyvatelé teritoria Územního odboru Mělník.

Mezi jednotlivými územími jsou zjištěny značné rozdíly. Rozpětí mezi nejlépe hodnoceným a nejhůře hodnoceným je 48.6%. Více než ½ obyvatel Středočeského kraje souhlasí, že Středočeská policie dostatečně informuje občany o bezpečností situaci (celkem 66,1%), přičemž nejvíce souhlasí obyvatelé teritoria Územního odboru Praha venkov-východ, naopak nejméně souhlasí obyvatelé teritoria Územního odboru Mělník. Mezi jednotlivými územími jsou zjištěny značné rozdíly. Rozpětí mezi nejlépe hodnoceným a nejhůře hodnoceným je 49,3%.