„Měli jsme podezření na otravu karbofuranem,“ uvedl zakladatel votického občanského sdružení Ochrana fauny ČR Pavel Křížek s tím, že kadáver ptáka odeslala organizace den po nálezu k patologickoanatomickému vyšetření do Státního veterinárního ústavu. Ten toxikologickým rozborem tkání zvířete podezření potvrdil.
U Záhoří zahynula mladá dospělá orlice velice krutou smrtí. Slétla k mršině napuštěné jedem a po pár soustech z místa už neodletěla.
„Jed paralizuje dýchací svalstvo, pták se vlastně udusil. Pro přírodu je obrovská tragédie,“ řekl ředitel Krajské veterinární správy Středočeského kraje Zdeněk Císař.
Ten, kdo otrávené maso u Záhoří položil, ale riskoval mnohem více, než „jen“ život nepohodlného predátora. Travič se dopustil protiprávního jednání, ale nejen toho. Karbofuran, jinak nazývaný také jako chmelový jed, patří k toxickým látkám přenosným pouhým kontaktem. Pokud by mrtvého ptáka či jiného tímto způsobem usmrceného tvora našlo dítě a ze zvědavosti si jej odneslo domů, může se samo otrávit.
Podle Pavla Křížka jsou otravy karbofuranem i na Benešovsku poměrně časté. Útok lovců neodnášejí jen divoce žijící zvířata. „Víme o případech, kdy se jedem otrávili při venčení psi. Kromě loni otráveného orla skalního u Olbramovic, který nebyl prvním takovým případem v tamní myslivecké honitbě, jsme nalezli u Tomic otráveného krkavce, u Václavic zase luňáka,“ uvedl Křížek.
Kdo otrávené maso na zvířata líčí, se zjistit nedaří. Ani policistům. Ti vyšetřovali loňský olbramovický případ, ale bezúspěšně. Tentokrát proto zvolil Pavel Křížek jinou taktiku.
„Orel mořský zahynul v myslivecké honitbě Jiřetice. Právě proto je na tamním sdružení, aby se pytláka zbavilo. Po sdružení nyní budu ale také nárokovat pět tisíc korun, jako úhradu nákladů vzniklých rozborem tkání uhynulého ptáka,“ řekl Křížek s tím, že jiřetičtí myslivci by měli podat i oznámení na policii na neznámého pachatele kvůli pytláctví.
I když orlice nalezená u Záhoří nebyla kroužkovaná, ornitologové se obávají, že patřila do páru, který letos poprvé hnízdil.
Na Benešovsku nyní hnízdí pouze tři páry orla mořského a jejich hnízda ochránci přírody stále monitorují.
Jedná se o insekticid karbamátové řady. Karbamáty jsou syntetické deriváty physostigminu, což je alkaloid fazole. Karbofuran byl poprvé registrovaný v USA v roce 1969 a používal se v zemědělství jako insekticidní přípravek k tlumení škůdců na velké škále plodin. Přípravky byly klasifikovány jako vysoce toxické. V Evropské unii je aplikace karbofuranu zakázána od roku 2008, není dovoleno jej nejen používat a prodávat, ale ani skladovat. V zemědělských družstvech i mezi lidmi je ale stále značné množství zásob, za jejichž uchovávání hrozí postihy.
Karbofuran je nervový jed. Jeho působením dochází k blokování nervových vzruchů, které vede k ochrnutí dýchacího svalstva a ke smrti udušením. Karbofuran je vysoce toxický nejen po pozření, ale také po vdechnutí nebo potřísnění kůže. Hodnoty toxicity jsou ovlivněny řadou faktorů. Požití velmi malých dávek působí letálně po několika dnech (takto postižená zvířata bývají častěji napadána predátory). Požití menších dávek vede k velmi vážným poruchám zdravotního stavu, případně smrti po několika hodinách a pozření většího množství jedu vede k rychlé smrti.
V těle živočichů není karbofuran kumulován, ale naopak rychle metabolizován. Rychlost odbourání se výrazně liší nejen vnitrodruhově, ale také mezidruhově (např. orální toxicita pro bažanta je 10x nižší než u kachny) a mezi jednotlivými třídami živých organismů (hmyz x ryby x ptáci x savci). Pro ptáky byly zjištěny hodnoty toxicity v rozmezí 0,41 – 4,15 mg na kilogram.
Zdroj: www.karbofuran.cz
