V úterý 24. února přímo v prvním patře objektu, kde byla pěstírna marihuany, zadržela źásahová jednotka šestačtyřicetiletého S.V.H. vietnamské národnosti a benešovští kriminalisté si vzápětí do nedalekého Načeradce dojeli pro jeho českého kumpána, majitele objektu. Kauzu nyní projednává benešovský soud.

Ve středu 13. ledna před senátem při třetím pokračování hlavního líčení vypovídal bývalý kamarád devětadvacetiletého V.M., který muži obžalovanému z nedovolené výroby omamných psychotropních látek na sklonku roku 2008 pomáhal zazdívat okna v prvním patře, otloukat vnitřní omítky, vysekávat díry pro elektrické kabely i opravovat podlahy. To vše prý pro chystanou garáž. O konopím setém v několika místnostech prý nevěděl.

Při přípravném řízení však zmíněný svědek pocházející z okolí Načeradce do protokolu uvedl, že mu o „marjánce“ ve škole obžalovaný V.M. řekl. Svědek, jenž před časem také pobýval v Pomněnicích u Benešova a nyní bydlící na Havlíčkobrodsku, dále uvedl, že se tehdy ve slavětínské škole pohyboval jiný, starší Asiat.

Údajného nájemce později podle policejní kartotéky identifikoval načeradský obžalovaný jako N.G.T. z Prahy. „Nebudu vypovídat, i kdybych byl zabitý,“ citovala soudkyně vyjádření uvedeného Asiata do policejního protokolu.

Jako svědci ve středu dopoledne u soudu vypovídali dva benešovští kriminalisté, kteří na případu slavětínské pěstírny pracovali od začátku a zúčastnili se závěrečného zátahu. Přitom Vietnamec, jenž je ve vazbě, poprvé u soudu promluvil.

„Marihuana byla v budově cítit až poté, když policisté otevřeli dveře místností,“ přeložila „zahradníkovu“ připomínku tlumočnice. Vietnamec totiž od začátku využívá svého práva nevypovídat.

Pro pokračování hlavního líčení si soudkyně dopisem vyžádá svědectví policistů ze zásahové jednotky, aby se přesně dozvěděla, v které místnosti stíhaného Vietnamce zadrželi.

Investice do pěstírny se obžalovanému nevyplatila

Na krku trestní stíhání a statisícové dluhy má muž z Načeradce, jehož benešovská justice soudí pro nedovolenou výrobu drog, konkrétně pěstování konopí, v bývalé obecné škole ve Slavětíně.

Pěstírna nefungovala pro léčitelské účely, neboť z policisty zajištěných rostlin, kterých bylo v 1.patře v opuštěných třídách i sborovně a kabinetu v různých fázích růstu 1113 kusů, obsahovaly 11,7 procent THC, což zjistil pražský kriminalistický ústav.

Ze všech sazenic by bylo možné po desetitýdenním růstu a třech týdnech sušení získat 46 kilogramů hmoty, jež by obsahovala 3800 gramů tetrahydrokanabinolu (THC) s halucinogenními účinky. Samotné konopí množili „zahradníci“ řízkováním, aby zachovali genetické dispozice mateřské rostliny. Přesně podle receptáře, jenž byl nalezený u Vietnamcova pelechu, jenž je v kauze druhým obžalovaným.

Pěstírna byla zařízená tak, aby na konopí nepůsobilo denní světlo (zazděná či překližkou a fóliemi zabedněná okna), ale výhradně instalovaná světla a sodíkové výbojky s vhodným světelným spektrem, jež urychlovaly růst sazenic.

K němu přispíval i závlahový systém, jež tvořily barely s živným roztokem vyrobeným z běžně dostupných zahradnických substrátů, ponorné čerpadlo a rozvětvená sít běžných zahradnických hadic. Aby nebylo konopí moc vedro od desítek lamp, byly v místnostech elektrické větráky. Vše až na výjimky řídily nastavené časovače.

Proud pro všechny spotřebiče v pěstírně byl dodávaný prodlužovacími šňůrami z rozvaděče, do něhož vedl elektrický kabel, jenž byl na běžnou síť připojený před oficiálním elektroměrem.

Materiál si zjevně třicetiletý pěstitel opatřoval s pomocí finančních půjček i spotřebních úvěru, především prodejců elektromateriálu. U soudu připustil, že on má zhruba 300 tisíc dluhů a na jeho rodiče jsou napsané neuhrazené splátky za přibližně půl milionu korun.