Bylo 22. února hodinu před polednem, když přišli k jednomu domku a žádali o vodu; prý ji potřebují do chladiče svého Fordu Sierra. Kbelík podávaný okrem se jim ale do jejich plánů nehodil – předstírali proto, že na něj nemohou dosáhnout, a navíc je v něm vody málo. Obyvatelé tedy otevřeli dveře. Jeden člen lotrovské party pak upoutal pozornost obou manželů, zatímco další dva kumpáni vnikli v nestřeženém okamžiku do obýváku a kuchyně v prvním patře. Našli a ukradli nejméně 81 100 korun a 40 amerických dolarů. Spěšně pak odešli, načež třetí z kumpánů, jehož úkolem bylo odpoutávat pozornost, vyskočil za nimi oknem v přízemí.

Pykat za svůj čin v kriminále se ale jednomu z pachatelů nezamlouvalo. K Nejvyššímu soudu ČR podal dovolání, v němž se domáhal nového posouzení svých skutků. Přiznává, že v domku byl, dostal kbelík s vodou a odnesl ho k autu. Souhlasí i s tím, že v době zadržení policií měl u sebe část ukradených peněz. Rovných 37 tisíc. Prý však kradl komplic – a on od něj jenom převzal část lupu. Nelíbí se mu také, že byl vedle krádeže odsouzen i za porušování domovní svobody. Vždyť ho majitelka domu sama pustila dovnitř! Má za to, že měl být souzen jen za podílnictví.

Nejvyšší soud ale na tyhle argumenty nepřistoupil. Je podle něj nepochybné, že na krádeži se kumpáni domluvili a předem si rozdělili úlohy – a podle výpovědí kompliců byl právě on jedním z dvojice pachatelů, kteří dům přímo prohledávali. Také se vstupem to bylo jinak než dotyčný tvrdí. „Z provedených důkazů jasně vyplynulo, že nikdo je dovnitř nezval; naopak svědci hovoří o tom, že se do domu natlačili a setrvávali zde přes nesouhlas obyvatel domu,“ zdůraznil předseda dovolacího senátu Jiří Horák. Podané dovolání tedy odmítl.