Uvedl to ředitel odboru prevence kriminality ministerstva vnitra Michal Barbořík. Přesně jich podle slov Jakuba Vinčálka z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) bylo registrováno 6815.
Jde však pouze o příslovečnou špičku ledovce. Většina trestné činnosti páchané v kyberprostoru zůstává podle Barboříka latentní. Míru skryté kriminality odhaduje na 90 procent.
Podíl odhalených případů se ale daří zvyšovat, míní náměstek ředitele NCOZ Milan Komárek. Nárůst kyberzločinnosti – jen ve rovnání loňského roku s tím předchozím meziročně přibylo téměř 1300 případů – není podle něj překvapením: s tím jak se „na sítě“ přesouvají životy lidí, se tam stěhují i kriminální aktivity.
Nejčastější jsou podvody
Běžný život odráží to, že nejčastěji řešeným počítačovým zločinem je podle Komárkových slov podvodné jednání. Jeden takový případ je nyní aktuální pro berounské kriminalisty. Kdosi oklamal úvěrovou společnost, s níž si v deseti případech prostřednictvím e-mailové komunikace sjednal krátkodobé úvěry. „Poslal oskenovaný doklad totožnosti s žádostí, na základě které mu byla poskytnuta požadovaná finanční částka,“ uvedla policejní mluvčí Marcela Pučelíková.
S dodatkem, že ve firmě pojali podezření, když zjistili, že se na některých ze zaslaných dokladů opakuje stejná fotografie – avšak s různými jmény; následně policisté zjistili, že údajní žadatelé jsou smyšlenými osobami. Nyní policie podle Pučelíkové zkoumá, zda za případem stojí osamocený pachatel, nebo jde o dílo organizované skupiny.
Časté pak jsou případy oklamaných kupujících, kteří se nechali zlákat zdánlivě výhodnou nabídkou i vstřícností prodávajícího, s nímž byli v kontaktu pouze prostřednictvím e-mailu, případě přes sociální síť. Slibovaného zboží se však nedočkali – a od chvíle, kdy poslali peníze na zahraniční účet, s nimi partner přestal komunikovat.
Nejde však jen o případy soukromé inzerce (kdy se loni Středočeši nechali zlákat třeba podvodnými nabídkami na koupi lodě, mimořádně levného auta, ale i strojů k podnikání: traktoru či bagru). Michaela Nováková z kladenské policie připomněla čerstvé oznámení 60leté ženy z Buštěhradu, která si od internetového prodejce objednala kávovar. Zaplatila 12 899 korun plus 59 Kč na poštovné – a nemá nic. Zboží doručeno nebylo, e-mailová adresa internetového obchodu neexistuje – a firma ani jinak nekomunikuje,“ uvedla Nováková.
Dětské oběti i pachatelé
Náměstek Komárek (který před přechodem k celostátním útvarům působil ve vedoucích postech u policie na Nymbursku a Kutnohorsku a pak šéfoval kriminalistům na středočeském krajském ředitelství) potvrzuje i masivní nárůst mravnostní kriminality, jež bývá v obecném povědomí spojována s internetovým prostředím asi nejčastěji. „Valná část směřuje vůči dětem, případně mladistvým, upozornil s tím, že zde je obzvlášť důležité preventivní působení, jež může ovlivnit jako chování mládeže, tak dospělých. „Rodičů, případně prarodičů,“ upozornil Komárek.
O tom, jak je právě tohle důležité, vypovídá i zkušenost projektového koordinátora sdružení CZ.NIC Jiřího Průši. Veřejnost podle něj odsuzuje dětskou pornografii – bez povšimnutí však zůstává dětská nahota. „Na sociálních sítích rodiče běžně zveřejňují fotografie svých koupajících se dětí; někteří dokonce soutěží, které album bude mít více zhlédnutí,“ varoval. S upozorněním, že právě odkazy na tyto galerie si s oblibou vyměňují pedofilové…
Mladí uživatelé včetně těch v dětském věku figurují nejen v roli obětí, ale i pachatelů. Mezi nimi navzájem jde nejčastěji o kyberšikanu, narušování soukromí včetně neoprávněných přístupů do cizích e-mailových schránek nebo k účtům na sociálních sítích, připomněl ředitel Barbořík. S dodatkem, že pachatelé si často ani neuvědomují, že dělají něco špatného. „Ale jde i o sexuální nátlak, vydírání nebo dětskou pornografii,“ upozornil. A zcela běžným jevem je mezi mládeží porušování autorských práv, poznamenal.
O těch ostatně mají uživatelé internetu v dětském věku často jen mlhavou představu, potvrzuje Tomáš Daňhelka ze středočeského policejního ředitelství. Ten se věnuje výzkumu mezi žáky druhého stupně základních škol, zaměřeného na povědomost o tom, co je na internetu zakázané. A mnohdy mají děti jasnou představu: co udělat dokážu, to také mohu. Hacking v podobě neoprávněných přístupů je málem na denním pořádku. A autorská práva prostě neřeší. „Spousta dětí si také neuvědomuje, že svoboda projevu má své hranice a třeba na sociálních sítích nemohou napsat, co chtějí, aby se nedopouštěly pomluvy,“ upozornil Průša.
Celorepublikově Daňhelka prováděl šetření s 50 tisíci žáky druhého stupně; ve středních Čechách jich byly čtyři tisíce. „Nejčastější skupinou závadového jednání je takzvané nabourávání – tedy neoprávněný přístup,“ řekl Deníku. „Že se toho dopustili, přiznává 15 procent školáků,“ upozornil Daňhelka, že se rozhodně nejedná o ojedinělý jev. S dodatkem, že střední Čechy se v tomto ohledu neodlišují od zbytku republiky.
Varující je podle Vinčálka zvláště meziroční nárůst mravnostní kriminality – byť vlastně nemusí znamenat úplně špatnou zprávu. Je totiž pravděpodobné, že zvýšení nesouvisí s tím, že by skutků dramaticky přibývalo, ale méně jich zůstane utajeno. To může souviset s rostoucí technickou zdatností policistů, ale projektový koordinátor Průša má za to, že kraje roli i to, že se o problému více mluví – a lidé mají větší potřebu upozornit, že se něco děje.
Deníku Vinčálek připomněl případ studenta ze středních Čech, který získával informace na sociálních sítích, jejichž uživatele následně vydíral. Vlastě uživatelky. Policisté zaznamenali, že se jeho oběťmi stalo přes 90 žen ve věku mezi 14 a 30 lety! „Byl odsouzen, avšak trest, který dostal, nebyl nijak vysoký,“ poznamenal policista.
Rozhodnutí počítače platí víc, než slovo rodiče
Posílit povědomost o potřebě bezpečného chování v internetovém prostředí se snaží i projekt Kraje pro bezpečný internet, ve kterém Středočeši vystupují obzvlášť aktivně, Nejde jen o využívání výukových lekcí volně dostupných na webových stránkách www.kpbi.cz a interaktivních znalostních kvízů, ale i o příspěvky k samotnému programu.
Především o natáčení videospotů zaměřených na konkrétní skupiny: na seniory (tyto nahrávky byly i na DVD předány krajům k dalšímu rozšiřování třeba do knihoven nebo domovů a klubů důchodců), youtubery či na rodiče malých dětí. Nejnovějším příspěvkem jsou videa zaměřená na konkrétní případy kriminality, jež tvůrci projektu připravili ve spolupráci se Středočeským krajem a Národní centrálou proti organizovanému zločinu.
Na to, že děti musí být kyberneticky vzdělané a vědět, co si mohou dovolit a co už je přes čáru, upozorňuje Václav Koudele z českého zastoupení společnosti Microsoft, který s projektem Kraje pro bezpečný internet spolupracuje. Upozorňuje přitom, že často dostatečné znalosti nemají ani rodiče – například si neuvědomují, že pro různé účty je třeba používat různá hesla.
Často také rodiče řeší pouze čas, který jejich děti stráví u počítače. Už se ale nestarají o to, co během té doby dělaly. V té souvislosti Koudele upozornil, že existují jednoduché programy – a to pro počítače i pro mobily – umožňující sledovat nejen strávenou dobu, ale i navštěvované stránky. „Lze tam nastavit i limity; třeba hodinu denně,“ podotkl Koudele, jenž si jako otec tří dětí zrovna tuhle funkci nemůže vynachválit. „Její aplikace dokáže zklidnit komunikaci v rodině,“ připomněl vlastní zkušenost.
Jestliže potomka vyhání od počítače rodič, je on ten špatný; ten, kdo zakazuje. Jestliže je nastavený časový limit, po němž se stroj vypne, a pět minut předtím ještě uživatele upozorní, že to přijde, takže je čas dohrát hru nebo uložit rozdělanou práci, dítě to vnímá jako danou situaci: je to prostě věc toho počítače.
Koudele také oceňuje, když policie informuje o případech kyberkriminality. Považuje za nejúčinnější prevenci, jestliže se lidé dozvědí, že tyhle případy nejsou jen něco abstraktního, ale přímo ze života; co se přihodilo sousedovi nebo někomu ve vedlejším městě.
Mimochodem – nejohroženějšími uživateli internetu nejsou podle jeho poznatků děti nebo senioři, ale mileniálové; lidé ve věku mezi 24 a 35 lety. Proč? Jsou příliš suverénní a jistí si v kramflecích. Věnují se třeba stahování z torrentů a navštěvují další internetové prostory, kam ti nejmladší ani nejstarší uživatelé nezavítají. „Nejohroženější jsou proto, že přeceňují své schopnosti,“ upozorňuje Koudele.
