„Cestu jsme plánovali asi měsíc dopředu. Datum odletu v pátek třináctého nám vůbec nevadil, nejsme pověrčiví. Odbavení bylo rychlé a plynulé, let klidný, bez problémů a na Letiště Charlese de Gaulla jsme dosedli kolem osmé večer.

Paříž žila normálním životem, všude byla spousta lidí, byl páteční večer a lidé mířili za zábavou," vzpomínají na čerstvý zážitek vlašimští manželé, kterým při hledání hotelu pomohl jeden z Pařížanů, který je ochotně dovedl až na místo. Kolem desáté ještě Fišerovi vyrazili na chvíli ven, aby nasáli atmosféru noční Paříže.

„Všude bylo živo, chodníky byly plné lidí, na ulicích spousta taxíků a autobusů. Předzahrádky, bary i restaurace byly obsazené, těžko by se tam našlo volné místo. Prostě cvrkot," popisuje noční situaci v centru Paříže Martina Fišerová. Vše bylo normální i návrat na hotel. Nic nenasvědčovalo tomu, že už za pár minut se odehraje noční drama, které francouzskou metropoli jednou pro vždy změní.

Ven jen na vlastní nebezpečí

„Ještě před spaním jsme si chtěli jít před hotel zakouřit, ale recepční nás už ven nepustil. Upozornil nás důrazně, že to není možné, že je to životu nebezpečné, pouze na vlastní riziko a řekl i slovo teroristé. Šli jsme na pokoj a pustili jsme si televizi. Tam jsme sledovali živě tu hrůzu, která se ve skutečnosti odehrávala jen pár bloků od nás. Běželo to úplně na všech kanálech," vypráví devětatřicetiletý Václav.
V sobotu ráno se s manželům ozvala také vlašimská cestovka s tím, že je ve spojení i s recepcí hotelu. Upozornila, že kvůli přehledu by u sebe stále měli nosit mobil a že situaci v Paříži sledují, což Martinu s Václavem potěšilo a částečně uklidnilo. Hned po snídani se tak manželský pár vydal do pařížských ulic, aby se podíval na všechna plánovaná místa. Snad nejvíce se Fišerovi těšili na pohled na město z ptačí perspektivy věhlasné dominanty Paříže, Eifellovy věže.

„Ulice byly prázdné, říkali jsme si je to tím, že je ráno. Ale ono to tak bylo po celý den. Potkávali jsme jen turisty a pak samozřejmě, vojenskou eskortu, těžkooděnce a policisty, kteří byli doslova všude. Houkaly ambulance, jezdili hasiči, policisté stáli na každém rohu. Potkávali jsme také televizní štáby," popisují ranní pařížské bulváry manželé, kteří se k vytoužené Eiffelovce vydali metrem. Výstupy, vstupy i terminály metra rovněž hlídali ozbrojenci. „Cesta metrem je praktičtější, doufali jsme, že se nám nic nestane a nebyl to právě příjemný pocit. Metro bylo poloprázdné, vždycky jsme si sedli. U Eiffelovky bylo dost turistů, ale nahoru na věž se nikdo nedostal. Také tady u památek byli policisté a bylo jich tu hodně, " říká Martina s tím, že věž byla kvůli teroristickým útokům spáchaným předchozí noci uzavřena. Podobné to bylo i u ostatních památek.


Policejní kontroly
 a vylidněné ulice

„Na křižovatkách, ale i u každého většího obchodu nebo pasáže stáli ozbrojení policisté. Když jsme vcházeli dovnitř, kontrolovali mi kabelku a letmo nás prohledali, jestli nemáme u sebe zbraň. Během soboty nás takto kontrolovali asi čtyřikrát," říká Martina s tím, že to nebyl právě příjemný zážitek. Manželé chápali, že to bylo nezbytné, situace to vyžaduje a policisté dělají jen svou práci. Největší změnu zaznamenali Fišerovi v restauraci, kam si došli na večeři. „Do jedné nás nepustili, že zavírají a v druhé velké restauraci jsme byli, nekecám, jediní hosté. Ta restaurace byla fakt úplné prázdná. Také předzahrádky u kaváren a restaurací zely prázdnotou. Tušili jsme, že asi lidi mají strach, ale najíst se někde musíte, " říká Václav a dodává, že včera rušné ulice v centru Paříže byly naprosto vylidněné. Při tom den před tím ve stejnou dobu, byly venku nejen turisté, ale i Pařížané, maminky s dětmi a v restauracích nebylo kam sednout.

„Večer jsme si dávali u stánku na Trocaderu kafe, přijel tam kluk na motorce, takové trojkolce. Ani ne do pěti vteřin byl u něho policista a okamžitě kontroloval motorku, její úložný prostor, přilbu řidiče a šel i k Martině a kontroloval její kabelku," přidává jednu z příhod Václav.


Ani odlet z Paříže nebyl bez problémů

Neděle jakoby kopírovala sobotu. Fišerovy, ale velmi zneklidnila zpráva, že francouzský prezident Hollande uvažuje o zrušení všech letu z Paříže „Bali jsme se, že neodletíme a budeme tu muset zůstat. Nakonec to dopadlo dobře," oddechli si manželé jejichž odlet do Prahy byl rovněž poznamenán událostmi z pátku třináctého. Letiště bylo podle slov Fišerových doslova narvané policisty a těžkooděnci. Aby prošli na gate museli projít prohlídkou, která trvala dobře čtvrthodinu. „Musela jsem si zout i kozačky, obraceli jsme kapsy, museli zvednout oděv, jestli nemáme na trupu něco přilepeného," říká Martina. „Byla tam fronta, takovej nekonečnej had. A v letadle jsem se trochu bál, protože vedle mě sedící Ind měl neustále otevřený počítač, přestože hlásili, že se tyto přístroje se mají vypnout," doplnil Václav.
Manželé Fišerovi prozradili, že se do Paříže moc těšili, je to město zamilovaných. Mrzelo je, že se nedostali všude kam se přáli podívat a že je všude kontrolovali. Na druhou stranu chápou, že to tak muselo být. Na město na Seině ale v žádném případě nezanevřeli. V budoucnu by se tam chtěli určitě vrátit. V nejbližším čase tam však cestu neplánují.

KAREL CHLUMEC