Nakoupili jste si zásobu jídla, kterou jste během svátků nezvládli sníst? Nebo jste připravili až příliš bramborového salátu? Plýtvání jídlem není samozřejmě ideální, nicméně nesnažte se dojíst vše připravené a nehazardujte se zdravím konzumací jídel, která mají svou „nejlepší formu“ za sebou.

„Saláty, pomazánky a doma vyrobené dipy bychom měli spotřebovat ideálně do dvou dnů, a to za dodržení jejich skladování v chladu, nejlépe v lednici. Při každé manipulaci mimo ledničku se totiž v jídle začnou poměrně rychle množit patogeny, které mohou zavařit především našemu trávení,“ upozorňuje nutriční specialistka z Košík.cz Adéla Tichá.

Zdroj: Youtube

Problémy spojené s konzumací závadného jídla mohou mít různou podobu. Od nepříjemného a tíživého pocitu v trávicím traktu přes křeče v břiše až po případnou otravu jídlem. Poslední zmíněná otrava nastupuje velmi rychle a provází ji typické příznaky, mezi které patří nevolnost, zvracení, střevní potíže, bolest břicha i horečka.

Většina lidí zvládne otravu jídlem překonat v domácích podmínkách. U rizikových osob, jako jsou malé děti, senioři, či nemocní, je však vhodné zajistit lékařskou pomoc. Při otravě totiž mimo jiné nastává rychlá dehydratace organismu.

Jaká jídla se na Vánoce mohou proměnit v časovanou bombu?

Bramborový salát a pomazánky
Doma připravený salát je určený k rychlé konzumaci a neměli byste ho skladovat déle než tři dny. Důvodů je hned několik – nakládaná okurka či hrášek mají tendenci začít kvasit, bílý jogurt nebo majonéza obsažené v salátech jsou pak náchylné na plísně. Pokud si připravujete vlastní tatarák či pomazánky, hrozí riziko salmonely ze syrových vajec. Výhodnější je proto sáhnout po majonéze z pasterizovaných vajec.

Důležité je také odpustit si oblíbenou disciplínu – ujídání bramborového salátu rovnou z mísy. Ta je jedním ze způsobů přenesení bakterií do jídla a také rychlá cesta ke zkažení salátu,“ dodává Adéla Tichá.

Stres ze zákazu konzumace smaženého kapra vyvolá produkci stresových hormonů, jako je adrenalin a další, a ty jdou proti inzulinu, který má za úkol hladinu cukru v krvi snižovat.
Diabetici si o Vánocích smaženého kapra dát mohou, říká lékařka

Řízky
Čerstvé maso uložené do lednice spotřebujte či tepelně upravte do druhého dne. Pokud víte, že to nestihnete, raději ho zamrazte. Dejte pozor na důkladnou tepelnou úpravu, abyste se vyhnuli setkání se salmonelou či bakterií campylobacter. Tepelně zpracované maso vydrží v lednici dva dny. S rybou ale buďte opatrnější a nejezte ji déle než do druhého po osmažení.

Ovocné saláty
Čerstvě nakrájené ovoce může začít při delším pobytu v pokojové teplotě nebo opakované změně teploty skladování kvasit. Ovocné saláty proto nejlépe spotřebujte v den přípravy a vybírejte do nich jen plody bez známky otlaků nebo plísní. Ovoce dobře umyjte a odkrojte otlačená či jinak poškozená místa.

„Pokud je ovoce již nahnilé nebo jeví známky plísně, rovnou jej hoďte do koše a nesnažte se poškozené místo pouze odstranit,“ nabádá odbornice z Košík.cz.

Vyznáte se v cukroví? Vyzkoušejte si, jak pochodíte v našem fotokvízu. Ilustrační foto.
KVÍZ: Vyznáte se v cukroví? Zkuste si test, jak dobře znáte chuť Vánoc

Domácí alkohol
Milujete domácí vaječný koňak? Základní součástí jsou vaječné žloutky, kde je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože hrozí riziko salmonely. Pokud chcete mít jistotu, že se „vaječňák“ nezkazí, vyšlehejte žloutky nad párou při teplotě alespoň 60 stupňů Celsia, aby se zárodky zničily. Následně uchovávejte koňak při stálé teplotě v chladu. Láhev s ním by neměla stát hodiny v teple na stole.

Cukroví
 Kousky plněné krémy uchovávejte v lednici za neměnné teploty. Šlehačkovými krémy zdobte jen to cukroví, které obratem zkonzumujete. V mléčných výrobcích a zákuscích se může snadno množit stafylokok, který produkuje toxin vedoucí k otravě.

Bakterie, na které můžete v jídle narazit

Stafylokok – častým původce otrav jídel. Bakterie vydrží i několikaminutové vaření. Vyskytuje se v cukrovinkách, paštikách i ohřívaných jídlech. Nejčastěji v potravinách s mléčnými produkty nebo masem.

E.coli – Některé kmeny jsou patogenní a mohou způsobovat průjmová onemocnění. Přenáší se vodou nebo stykem s kontaminovanými potravinami. Rizikové je syrové maso, mléčné pokrmy, špatně tepelně upravené potraviny, někdy i syrové ovoce a zelenina z kontaminované půdy.

Campylobacter – vyskytuje se ve špatně tepelně zpracovaném mase i nepasterizovaném mléku.

Salmonella – odolná bakterie, která je častým původcem střevních onemocnění. Vyskytovat se může ve vejcích, drůbežím mase i špatně umytém ovoci.

Listérie – může se vyskytovat v mase, nepasterizovaném mléku a měkkých sýrech, nákaza se může projevit až po několika dnech.