Když už kouříte, šlukujte. Za vznikem rakoviny mohou být potlačené emoce

Různé průzkumy ukazují, že zapálit si cigaretu výrazně zvyšuje riziko propuknutí nejen rakoviny plic. Například server uLékaře podotýká, že existuje až šestnáct druhů rakoviny, které mohou být způsobeny kouřením. Gabor Maté však ve své knize „Když tělo řekne ne“ upozorňuje na skutečnost, že kdyby kouření bylo opravdu příčinou, musel by z logiky věci bojovat s rakovinným bujením každý kuřák bez rozdílu. Tak to však není…

Příčina je zřejmě hlubší

„Kouření velmi výrazně zvyšuje riziko nástupu rakoviny, nejen plic, ale i krku, močového měchýře a jiných orgánů. Ovšem už jen logika nás vede k závěru, že samo o sobě nemůže být příčinou těchto zhoubných nádorů. Pokud faktor A přímo způsobuje faktor B, pak pokaždé, když je přítomen faktor A, musí nutně nastat projev B. Pokud se projev B nedostaví vždy, když je přítomen faktor A, pak nemůže být A přímou příčinou B, přestože A zde může být významným, nebo dokonce klíčovým a nezbytným dílčím faktorem. Pokud by kouření způsobovalo rakovinu plic, pak by jí onemocněl každý kuřák,“ podotýká Maté.

Po nemoci jí zůstala díra v hlavě. Teď ví, že rakovinu nemají jen staří

Prakticky každý si však dokáže vybavit příklad vášnivého celoživotního kuřáka, který se tomuto zákeřnému onemocnění nejen celý život vyhýbal obloukem, ale také se těšil pevnému zdraví. Možné vysvětlení přinesl už před několika desítkami let britský hrudní chirurg David Kissen. Ten si během svojí praxe povšiml, že pacienti trpící rakovinou plic mají obecně tendenci dusit v sobě emoce. Tuto svoji domněnku později potvrdil řadou odborných studií.

Podle Kissenových závěrů čelili muži, kteří nedokázali efektivně projevovat emoce, až pětkrát většímu riziku nástupu rakoviny plic. Zvláště zarážející pak bylo zjištění, že pacienti s rakovinou plic, kteří kouřili, ale kouř přitom nešlukovali, měli tendenci potlačovat své emoce ještě větší než ti, kteří šlukovali. Pokud to vyjádříme jinými slovy, tak to byla právě tendence zadržovat v sobě emoce v kombinaci s kouřením, co vedlo u pacientů k nástupu rakoviny.

Kouřili všichni zemřelí, ale…

Kissenovy závěry potvrdila například výhledová studie německých, nizozemských a srbských odborníků. Ti v průběhu deseti let zkoumali obyvatele města Crvenka v bývalé Jugoslávii. Porovnávali souvislosti mezi psychosociálními rizikovými faktory a úmrtností. Vybrány byly přibližně čtyři stovky žen a tisíc můžu. S nimi odborníci vedli podrobné rozhovory, kdy byly zjišťovány například nepříznivé události v životě, pocity beznaděje či schopnost zpracovávat své emoce. Dále byly u těchto lidí zaznamenány i fyzické parametry jako váha, krevní tlak, faktor kouření a podobně. To bylo mezi lety 1965 až 1966.

Nový lék na rakovinu budí obrovské naděje. Nádory zmizely u všech testovaných

O deset let později bylo už přes 600 účastníků studie mrtvých. Srovnání vstupních dat přineslo překvapivé výsledky. „Nejvýraznějším rizikovým faktorem při úmrtí – zejména na rakovinu – byly právě parametry, které odborníci označovali jako racionalita a anti-emocionalita,“ vysvětluje Gabor Maté s tím, že u kuřáků se rakovina plic nevyskytovala v nijak výrazné zvýšené míře, pokud zároveň neměli vysoký podíl odpovědí u otázek souvisejících s potlačováním emocí. To naznačuje, že jakýkoliv dopad kouření na plíce se omezuje na citlivou a náchylnou většinu.

Zjištění z desetileté studie v Crvence nijak nezprostilo viny tabákový průmysl jako takový – všichni z třiceti osmi účastníků studie, kteří zemřeli na rakovinu plic, byli kuřáci – výsledky však přinesly zjištění, že nestačí být pouze kuřákem, aby člověk onemocněl.

Tělo a duše jsou jedno

Gabor Maté to vysvětluje názorem, který zastává stále více moderních lékařů. Totiž, že tělo a duši není možné od sebe oddělovat a velmi výrazně se vzájemně ovlivňují.

„Psychologické vlivy mohou mít zásadní biologický podíl na nástupu zhoubných chorob, spojují se jednotlivé součásti stresového aparátu našeho těla: nervů, hormonálních žláz, imunitního systému a mozkových center zodpovědných za vnímání a zpracování emocí. Biologická a psychická aktivita nejsou na sobě nezávislé, obě představují fungování supersystému, na jehož součásti nemůžeme nadále pohlížet jako na oddělené a samostatné mechanismy,“ tvrdí Maté.

Abyste zhubli, nepotřebujete počítat kalorie, říká odbornice Margit Slimáková

A co z toho všeho plyne? Pokud bojujete se závislostí na cigaretách, existuje spousta důvodů, proč tento boj nevzdat. Zároveň si však zkuste sáhnout do svědomí, zda nemáte ještě jeden – pravděpodobně rizikovější – problém, kterým je potlačování emocí. Zvláště v dnešním světě předhazujícím často umělou pozitivitu není snadné projevit otevřeně a zdravě vztek, smutek, zoufalství a další podobné emoce. Ty však patří k životu stejně tak, jako radost, pocit naplnění či láska.

Rozhodně je lepší ve vypjatých životních situacích například vyjít na kopec a z plna hrdla si zanadávat, než podobné emoce dusit v sobě. Kdo totiž není schopen projevit zdravou a odůvodněnou zlost vůči okolí, ten ji nakonec obrátí proti sobě.